EN | CZ 

Kázání 2026-05-31 Vít Pavelek - Evangelium, to je usmíření

31. Května 2026

Evangelium, to je usmíření. (Ř 5,6-11)

Jsem velmi rád, že jste dnes přišli do tohoto kostela. Při přípravě dnešního kázání jsem přemýšlel, proč sem vlastně všichni chodíte. Ne jenom jednou, ale proč sem chodíte opakovaně? Co tady pořád hledáte? Asi vás láká místní atmosféra, setkání s přáteli. Nějaké tady nejspíš nacházíte. Někdo sem chodí proto, aby slyšel, co se tu říká z kazatelny, jak se o to pokouším zrovna teď já. Nejspíš chcete slyšet něco, co vám dá naději, co vás třeba pohladí na duši, nebo dokonce udělá radost.

Nevím, zda je tu někdo, kdo se celý týden těší na to, jakou zase dostane z kazatelny nakládačku, jaké dostane kazatelské facky přes obě tváře a celý týden si pak říká, jak je špatný, jaký je nedobrý a ubohý člověk, beznadějný hříšník. Neznám osobně člověka, který by měl zálibu v zakoušení duševní a duchovní bolesti, kdo by si liboval v ponižování. Možná takoví lidé jsou. Kdo sem dnes přišel s tím, že se těší, jak mu ukážu jak moc je špatný, jak na sebe svolává Boží hněv, když se hned teď nenapraví?

Myslím, že sem chodíte, abyste slyšeli nějakou dobrou ba dokonce radostnou zprávu. Alespoň já ji z míst pod kazatelnou slýchat chci.

Delší dobu nosím v hlavě téma co to je evangelium a co evangelium není. V biblickém slovníku se dočtete, že slovo evangelium (εὐαγγέλιον) je dobrá nebo radostná zpráva, také je to poselství o vítězství v bitvě, což ovšem není dobrá zpráva pro poražené. Posel, který tuto dobrou zprávu donesl, pak dostal odměnu, které se také říkalo evangelium.

Pro nás má to slovo svůj specifický význam. Když vynecháme označení spisů, které nazýváme evangelia, pak zbývá jádro zprávy, která je v nich obsažená. Na tu se teď soustředíme.

  • Co není evangelium.
  • Co je evangelium.

Očekávání, že Bůh splní všechna tvá přání, ať jsou třeba nesobecká a vyřčená v upřímné modlitbě. Bůh modlitby vyslýchá, ale obvykle neplní podle očekávání člověka. Očekávat, že po tom, co jsi uvěřil a nechal se pokřtít, že se ti bude až zázračně dařit ve škole, kde i bez učení budeš mít výborný prospěch, je omyl. Stejný omyl je, že ve své práci budeš mít za všech okolností jenom úspěch. Je plané očekávání, že když se budeš pilně modlit, že budeš celoživotně šťastný. Písmo nic takového neříká a ani zkušenost mnohých křesťanů to nepotvrzuje.

Dobrá zpráva není o tom, že se z tebe nebo ze mne stane dokonalý člověk. Člověk, kterému nebude možné nic špatného vytknout. Jsem křesťanem přes třicet pět let a stále jsem nedosáhl stavu, kdy bych byl spokojený se svojí osobností, se svým myšlením, mluvením a jednáním a už vůbec nedosahuji těch správných parametrů ve tvých očích.

Obdobně není evangelium o tom, že ten či onen, ta či ona budou spravedliví, morálně přijatelní a správně smýšlející podle tvých měřítek. Tvá měřítka jsou tvá měřítka. Nezatěžujte druhé břemeny, kterých se sami nechcete dotknout. (Lk 11,46)

Evangelium není ani růst ke svatosti jednotlivce, jak ji lidé obvykle chápou. Abychom nezůstali v omylu, svatost není mravní nebo morální dokonalost. Evangelium svatost může způsobit. Jen je to svatost darovaná z milosti, je to odlesk Boží svatosti, která se projevuje Boží láskou (Ř 5,5).

Evangelium není ani užívání Božího slova jako meče Ducha proti druhým lidem (Ef 6,17). Vzpomeň si na to, že je ostřejší než dvousečný meč (Žd 4,12); jedno z jeho ostří míří proti tobě. Lepší je číst nebo poslouchat Boží slovo jako zrcadlo, které tě sice prokoukne, svlékne donaha, ale nenechá na očích nikomu, kdo by toho chtěl zneužít (Mt 7,1-5). Boží slovo totiž dokonale zahalí lidskou nahotu Boží milostí.

Kristovo evangelium není ani prorokování, mluvení jazyky a jejich výklad, není to dar uzdravování, rozlišování duchů a mocných činů. To jsou jenom zvláštní důsledky přijetí Ducha svatého, které evangelium umožňuje. Když nemáš dar mluvení jazyky, když neprorokuješ, vůbec to neznamená, že s tebou Bůh nepočítá. Znamená to, že máš úplně jiná obdarování, která jsou na tobě jedinečná.

Je to předně Boží záměr. Z Písma můžeme vyčíst, že dobrá zpráva pro člověka byla již při stvoření. Ano, vše, co Bůh stvořil, bylo dobré a bylo připraveno jako scéna, prostor pro život člověka, jehož stvoření pak bylo označeno jako velmi dobré. Dobrá zpráva je dána člověku i v době jeho pádu, kdy se rozhodl Bohu vzepřít, být jako On, znát dobré i zlé. Dobrá zpráva je i s Noem a jeho rodinou na arše. Dobrá zpráva byla dána Abrahamovi, byla při vyvedení otroků z Egypta, byla s Mojžíšem na hoře Sinaj i na cestě přes poušť.

Evangelium je naděje. Když byli Judejci v babylónském zajetí, měli naději, že se jednou vrátí zpět do země svých otců. Je nadějí pro každého, kdo pochybuje o smyslu svého života. Je to naděje na život za hranicí pozemského života.

Evangelium je ospravedlnění.(v. 9) V tom slovu v češtině slyšíme právnický výraz. Židé včetně ap. Pavla v Bohu viděli i přísného nezkorumpovatelného soudce, kterému neunikne žádný přestupek. Očekávali jejich odsouzení a trest. Boží spravedlnost v Kristu znamená, že Bůh vynáší nad člověkem, tj. nad tebou, osvobozující, zprošťující rozsudek – to je evangelium. Kristova prolitá krev je podle ap. Pavla ospravedlněním pro všechny; jak pro židy, tak pro pohany. O tom píše v listě Římanům.

Evangelium je boží láska. (v. 8) Bůh prokazuje svou lásku k člověku, k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní. Bůh dal v Kristu sám sebe člověku, aby mu prokázal svou lásku. Láska je sebedávání.

Evangelium je nízkoprahové. Dlouho předtím, než si to kdokoliv z nás mohl kdy uvědomit, otevřel Bůh člověku dveře do svého království. A k tomu se stačí připojit pouhou vírou. Stačí skutečně velmi málo. Není potřeba plnit žádné náboženské povinnosti a rituály, není potřeba znát důkladně teologii, není nezbytné mít hluboké mystické vnímání nebo citlivé duchovní poznání, ani není potřeba sdílet stejné názory na rozličné náboženské, etické nebo snad politické otázky, jako ostatní příslušníci církve. Stačí pouze věřit, že Ježíš je ten Boží zachránce pro tebe i pro mne.

Evangelium je smíření. Karl Barth v komentáři k tomuto oddílu upozorňuje na drobný detail, že totiž nejde o usmíření Boha s námi, nýbrž o naše smíření s ním.[1] Bůh se nepotřebuje smiřovat. On nás miluje svému hněvu navzdory. Veškerý hněv proti člověku, veškeré odsouzení a trest uvrhnul na sebe v Ježíši Kristu. Takový byl Boží soud, že místo člověka se na lavici obžalovaných posadil On sám. Na lavici obžalovaných byl Ježíš Kristus.

Na nás zbývá snad těžko uvěřitelná skutečnost, že jsme byli usmířeni s Bohem bez vlastního přičinění. Není to úžasné? Podívej se na svého souseda a uvidíš jedinečného člověka, který byl smířen s Bohem. Máš-li dost slov a odvahy, řekni mu/jí to: „Byl jsi smířen s Bohem/Byla jsi smířena s Bohem.“

Ve své realitě však stojíme před zrcadlem, v němž vidíme sami sebe, své nitro, které je konfrontováno s nedokonalostí, s nepravostí, zlými myšlenkami i hříchem. Máme důvody pochybovat o sobě i ostatních. Tehdy je na místě si říci: „Jsem smířený s Bohem.“ A třeba si to i několikrát zopakuj. A stejně tak si to neustále říkej o těch, kteří jsou v tvých očích nedobří křesťané, ti jejichž charakter vidíš v prvních dvou kapitolách listu Římanům. Vzpomeň si přitom, že o tobě se píše v kapitole třetí. Je tam přece napsáno, že „všichni, věřící i nevěřící, jsou pod mocí hříchu, jak je psáno: ‚Nikdo není spravedlivý, není ani jeden.“ (Ř 3,10-11 parafrázováno) Říkej si o nich: „Jsou smířeni s Bohem. Tento bratr i tato sestra jsou smířeni s Bohem a já je nemohu odsuzovat.“

Co si z toho dnes máme odnést? Byli jsme smířeni s Bohem. To je jedinečná dobrá zpráva, která zbavuje od strachu z Boha, od strachu z jeho hněvu, která uvádí do tvé duše Pokoj. Je to zpráva, která má veliký potenciál usmíření i mezi lidmi navzájem.

Amen

SNC: Ř 5, 9-11 Tím spíše nyní, když jsme byli ospravedlněni prolitím jeho krve, budeme skrze něho zachráněni od Božího hněvu. 10Jestliže jsme my, Boží nepřátelé, byli s Bohem smířeni smrtí jeho Syna, tím spíše nás smířené zachrání jeho život. 11A nejen to: chlubíme se dokonce Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista, který nás s ním smířil.

Požehnání

Sám pak náš Pán Ježíš Kristus a Bůh náš Otec, který si nás zamiloval a ze své milosti nám dal věčné potěšení a dobrou naději, nechť povzbudí vaše srdce a dá vám sílu ke každému dobrému činu i slovu. 1Te 5,23-24.

Amen.

Telefon | +420 774 354 374

Email | lochotin@umc.cz

Ukázat na mapách | Přejít na Facebook

Adresa: Bolevecká náves 2016 / 2 | 323 00 Plzeň

Bankovní spojení: Fio banka a.s., 2800133169/2010

Přihlášení

IČ | 66365988

© 2026 ECM Plzeň 1 - Lochotín