- Zvuková stopa není dostupná
- poslední kázání >>
Kázání 2025-02-15 Zdenek Eberle - Dva stromy
15. Února 2026
Kázání na Bolevci, neděle 15. února 2026
Ž 23; Ř 7,19 – 8,9; Ga 5,16 – 19a. 22-26 Dva stromy alias život z Ducha
Loni jsme si koupili a zasadili maličký ovocný stromeček; višeň. Víte proč? Protože máme rádi hrušky a švestky…? J Ne!! Máme rádi višně. Máme rádi višňovou marmeládu. Asi jsme bláhoví!! Kolem osmdesátky sázíme malý ovocný stromek. Nevíte náhodou někdo, jak dlouho tu ještě budeme? No, my také ne, tak proč si nekoupit nový ovocný stromek? Ale co chci zdůraznit je to, že přes svůj pokročilý věk pořád ještě víme, že na stromku, na „višni“, velice pravděpodobně, skoro určitě, vyrostou višně, jestli tu podnož v Polsku správně naroubovali. J
No, a jak je to s vámi? Máte rádi skutky lidské svévole nebo radši ovoce Ducha? Nebojte se!! Jsem starý, ale nejsem úplně hloupý, když se na to ptám. Asi!!! A jaký máte strom? Člověk, který zůstává u své staré lidské přirozenosti a čeká lásku, radost, pokoj, … tak je minimálně divný nebo dokonce hloupý.
Hlavní důrazem druhé poloviny ep. Ga je, že život v Kristu je svobodou. Žili jsme v otroctví pod kletbou a odsouzením zákona, ale Kristus nás osvobodil. Byli jsme otroky hříchu, ale nyní jsme Božími dětmi.
Kdykoliv Pavel píše o svobodě, dodává zároveň, že ji lze snadno ztratit. Jedni upadají zpět do otroctví (5,1), jiní zaměňují svobodu za nevázanost (5,13).
Pravý křesťanský život se, pravá křesťanská svoboda, se prokazuje sebeovládáním, láskyplnou službou a poslušností. Jak toho dosáhnout? Skrze Ducha svatého! Jen Duch svatý nás může zachovat opravdu svobodné.
Pavel ukazuje, že vše, co slouží člověku k sebeprosazování jeho já, k uplatňování jeho soběstřednosti, že to je tělesnost, která brání člověku vejít do Božího království, podřídit se Boží vůli. „Tělo“ v Pavlově pojetí neoznačuje jen tělesnou schránku lidské bytosti, ale zahrnuje i mysl, rozum, cit i vůli, které setrvávají v přirozené lidské zvrácenosti, v lidském postoji bez Boha a proti Bohu. A to už od vyhnání z Edenu. „Tělo“ tedy není nějaká složka člověka, která stojí v nepřátelském postoji vůči duši, jež jako by byla sama o sobě lepší. „Tělo“ (SARX) označuje celé myšlení a chtění přirozeného člověka bez ohledu na jakékoliv antropologické dělení (antropologie = nauka o člověku, o původu, vývoji, zákonitostech fyzických změn člověka, …..). Tělo tady označuje myšlení a chtění soběstředné, svévolné, Bohu nepřátelské. Tento „tělesný“ postoj člověka označuje Pavel pojmem „skutky těla“.
Projevy opravdového křesťanského života jsou zcela jiné, než „skutky těla“. To proto, že zde nemá hlavní slovo člověk, ale Duch, který v křesťanovi žije a působí.
Výčet opět není kompletním seznamem – katalogem ctností. Také to není podobný seznam, jako byly seznamy pohanských filosofů; filosofické ctnosti mají jiné poslání. Mají posílit lidské já, lidské sobectví, svévoli, prostě lidskou tělesnost. Ovoce Ducha je naproti tomu projev nového lidství, které je nesobecké, obětavé a služebné. I když zevně viděno zůstává ovoce Ducha jednáním člověka, je to vždycky důsledek Božího působení. Kde není Boží Duch, tam není jeho ovoce. Je tu rozdíl i v mluvnickém čísle: skutky těla (mn.č.) – stejně jako skutky zákona – lidské pokusy vlastní silou a vlastními prostředky prosadit sebe a pomoci sobě. Ovoce Ducha je jedn.č., protože jde o jednotný výsledek jednotného působení Božího. Pavel vyjmenovává jednotlivé součásti ovoce Ducha; nechce tím říci, že se Duch projevuje rozmanitým způsobem, ale že jde o „barvu, vůni a chuť jednoho plodu“.
Nemohu si pomoci, ale přijde mi to příznačné, že zatímco skutky těla jsou důsledkem působení různých duchů či démonů, ovoce Ducha musí mít jednotné číslo, protože Duch je jeden.
Očekávali bychom, že tu k protikladu na „skutky těla“ (ti, kdo takové skutky dělají, nebudou mít podíl na Božím království) budeme číst: "„ti kdo takové věci dělají, zdědí Boží království."“Ale nic takového Pavel neřekne a nenapíše. Skrze ovoce Ducha člověku nárok na spasení nevzniká. Spasení se po ovoci projevuje. Ovoce totiž nevydává člověk, ale Duch, jemuž se člověk poddává. Ovoce vydává Duch ve spolupráci s novým člověkem. A kde se člověk poddává vlivu Ducha, tam končí nárok zákona. „Proti takovým není zákon“ – doslova. Volněji: Na takové nemá zákon právo.
Zdá se, že Pavel přece jen uznává nějakou lidskou činnost. Takovou činností je křest. Jenže křest může člověk jen přijmout. A v tom spočívá celá součinnost člověka při jeho spasení. Člověk pokorně přijme to, co vykonal Kristův kříž: jako starý člověk sestoupí do vody (do hrobu) a dá tak najevo, že odmítá svůj dosavadní život. Vše, na čem stavěl, zakládal si, tj. odmítá své „tělo“, svou vášeň a žádost byť i ušlechtilou; pak vstane znovu s Kristem k novému životu.
Přátelé, to zásadní, s čím vás chci a musím dnes konfrontovat je, jestli jste vydali své životy Kristu. Jestli jste své životy nevydali, nemůžete u stromu svého starého života naivně očekávat ovoce Ducha. To by byl stejný nesmysl, jako kdybychom u nás na zahradě v létě očekávali u višně švestky. Ono samo se to „nějak“ nevyřeší.
Když za Ježíšem přišel Nikodém, začal Nikodém mluvit o tom, jak ví, že Ježíš přišel od Boha a že nikdo jiný nemůže dělat to, co dělá Ježíš a blablabla (odpusťte!!) a Ježíš ho přeruší a řekne natvrdo: „Víš, na čem záleží? Na tom, aby se člověk znovu narodil. Jinak si může o Božím království nechat jen zdát.“ A já tu, s dovolením, mohu s Ježíšem a Pavlem dnes říct: „Víš, kdy může člověk nést ovoce Ducha? Když se znovuzrodí!“
A Pavel nám v dnešním oddílu ze svého dopisu galatským sborům říká: „Člověk, který nese ovoce Ducha, se nemusí bát žádného zákona. Kdo náleží Kristu, nechal sám sebe a všechny své vášně a hříšné sklony zemřít s ním na kříži.“
To jste asi všichni už slyšeli. A udělali jste to všichni? Vědět o Kristově kříži je začátek procesu ukřižování našeho starého člověka, ale pokud ho, s Boží pomocí, fakt ukřižujeme, ztratí moc a my své tělo můžeme odevzdat Duchu Božímu, aby v nás působil i ovoce Ducha.
V. 25: Jsme-li živi Božím Duchem, dejme se Duchem také řídit. Apoštol Pavel zde podivně spojil oznamovací způsob a rozkazovací. Jeden z výkladů je: „Žijeme-li svůj individuální život Duchem, máme také dovolit Duchu, aby nás ovládal i v našich společenských vztazích“. STOCHEIN (následovat, ČEP: dát se řídit)= výraz, původně vojenský, pochodovat v šiku s jinými lidmi. Jde tedy o důraz na společenství věřících, v němž se má stávat viditelnou vláda Božího Ducha.
A jestli to bylo pro někoho až sem podivně teoretické a třeba se někdo ptáte s Nikodémem, jak se to vůbec může stát, tak mi to dovolte ještě jednou vysvětlit.
Víš, že jsi hříšný? Víš, že Ježíš umřel i za tvé hříchy? Chceš dostat novou přirozenost? Vyznej Ježíši své hříchy, udělej pořádnou prověrku svého nitra, poděkuj, že za tvoje hříchy zemřel, rozejdi se se svými hříchy a hříšnou přirozeností a dej Bohu, resp. Duchu svatému, prostor ve svém životě. Začátky mohou být po velmi malých krůčcích nebo to může být ve tvé osobnosti naprostá revoluce a okamžitá proměna. A dovol Duchu svatému, aby tě denně zmocňoval odmítat staré myšlení a skutky a dával zrát duchovnímu ovoci. Ale znáš to, že? Jen výjimečně vykvete strom a dá vyrůst a dozrát ovoci „přes noc“. Chce to čas a důvěru, že tato cesta vede správným směrem. Chce to vytrvat!! Můžeš prožívat i malé či větší bitvy o to, aby ten starý, mrtvý člověk, ta stará přirozenost, znovu nepovstávala k životu, protože ona to velmi ráda dělá!!
Ovoce Ducha svatého si nevynutíš vůlí, zoufalým chtěním, ale vůlí můžeš, s Boží pomocí, odmítat staré myšlenky a staré skutky. A pak, na novém stromě, přijde duchovní ovoce. Láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost (něžnost), dobrota (shovívavost), věrnost, mírnost, sebeovládání.
Je to srozumitelné? Amen.
Slovo na cestu: Žijte z moci Božího Ducha, a nepodlehnete tomu, k čemu vás táhne vaše přirozenost. Ga 5,16. Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána. V něm zapusťte kořeny, na něm postavte základy, pevně se držte víry, jak jste v ní byli vyučeni, znovu a znovu vzdávejte díky. Koloským 2,6.7
Požehnání: Kéž Přímluvce, Duch svatý, kterého poslal Otec v Ježíšově jménu, vás naučí všemu a připomene vám všecko, co potřebujete ke svobodnému a zbožnému životu. Podle J 14,26
Telefon | +420 774 354 374
Email | lochotin@umc.cz
Ukázat na mapách | Přejít na Facebook
Adresa: Bolevecká náves 2016 / 2 | 323 00 Plzeň
Bankovní spojení: Fio banka a.s., 2800133169/2010