- Zvuková stopa není dostupná
- poslední kázání >>
Kázání 2025-10-05 - Zdeněk Eberle
06. Října 2025
Kázání Lochotín, neděle 5. října 2025
Ž 137; Pl 1,1-6; 2Tm 1,1-14; Lk 17,5-10 Jsme služebníci
Takové dvě běžné denní scény: ředitel supermarketu na konci směny se setká se všemi zaměstnanci, poděkuje jim, že přišli do práce a každého obdaruje jako výraz díků, že ten den pracovali a vysloví jim politování, že pro některé byla dnešní směna těžká.
Vrcholný manažer výroby v automobilce každý den projde výrobní linku a osobně poděkuje několika stům pracovníků a ocení je na závěru směny při malém rautu, kde je obsluhuje, že dodržují technologické postupy při montáži a jsou tak vytrvalí a chodí do práce, a neberou radši půl roku podporu v nezaměstnanosti :-)
Chci se dotknout především veršů 7 až 10. Když jsem hledal v komentářích něco objevného k celé perikopě, zpravidla se to týkalo prosby učedníků: „Přidej nám víry!“ Ale už ne těch veršů o služebnících.
S tímto textem jsem se „pral“ už několikrát a myslím, že s ním nebudu hotov, dokud se nesetkám s Bohem tváří v tvář (až jednou…). Ale tento týden jsem něco našel!! O tom nakonec.
Dnes budu vycházet z osvědčené pomůcky při čtení Bible, a to jsou tři (úplně základní) otázky: 1. Co text říká o Bohu; 2. Co o člověku a 3. co o vztahu mezi Bohem a člověkem.
Začnu člověkem: Podle dnešního příběhu má statut služebníka; v originálu otroka, ale ten výraz je v dnešní době už zavádějící a má na sobě vrstvičku předporozumění toho, že si s ním pán může dělat, co chce, včetně zabití. Starověké společnosti se od sebe značně lišily, ale společnost v Izraeli pamatovala i na práva otroků. Abychom to nemuseli složitě „transponovat“ do dnešní společnosti, spokojme se s výrazem „služebník“.
Služebník není větší než jeho pán; nenese zodpovědnost, ale to neznamená, že má zakázáno vnášet do své služby, do svých povinností tvořivost, nápady (invenci), že si nemusí dělat starosti o dopad své služby. Pokud trochu známe Starý zákon, určitě se nám vybaví množství takových služebníků (v té době otroků!!), kteří odvedli skvělou práci pro své pány a sklidili uznání i obrovský díl svobody pro vše, co dělali. Abych uvedl nějaký špičkový příklad, tak třeba Josef v Egyptě!! Jak jej Potífar, vysoký královský služebník získal? Koupil na trhu s otroky. Když později sloužil faraonovi, nečteme, že by mu farao daroval svobodu, ale že mu dovolil vzít do Egypta celou svoji rodinu, atd.
Dál bychom mohli číst o služebníku Abrahama, správci Abrahamova domu, „který vládl vším, co mu (Abrahamovi) patřilo“ (Gn 24,2), o služebníku Izáka, atd.
Služebník nemůže ovšem svým pánem manipulovat. Vrátíme-li se k zásadnímu významu řeči Pána Ježíše, pak musíme „uznat, že Bůh nám není ničím zavázán a ničím povinen, že jeho dary jsou zcela svobodné činy“. To je často pro naše pochopení tvrdý oříšek.
Zde se znovu dostáváme k člověku, který si od nepaměti chtěl božstva naklonit, strhnout na svou stranu, zavázat si je. To je v židovství a křesťanství nemožné, (i když to neznamená, že se o to nepokoušíme; žel!!) Židovství ani křesťanství takto ovlivnitelného a malého boha nezná. Zde je Bůh vždy Pán - suverén, který člověka miluje, je mu věrný, zachraňuje ho, dokonce mu slouží, ale člověk ho neovládá, člověk si ho nemůže zavázat. Tento Bůh tedy není žádnou modlou a skutečné křesťanství není žádnou magií. (A. Opatrný)
První otázka dnešního dopoledne: Jaké si děláš na Pána Boha nároky? Určitě jsi něco dobrého pro Boží království a pro Boha udělal; máš nějakou představu, co by Pán Bůh měl udělat pro tebe? A do toho nám neúprosně zní Ježíšovo: „Tak i vy, když učiníte všechno, co vám bylo přikázáno, řekněte: `Jsme jenom služebníci, učinili jsme to, co jsme byli povinni učinit.´" Jak se s tím vyrovnáváš? Co to v tobě dělá? (Ale nebojte se, ještě nekončím!!)
Co nám text říká o Bohu? Je Pán, psáno s velkým „P“. Dokonce není Ježíšem v našem oddílu ani jmenován, ale pochybuji, že bychom se mohli vymluvit, že o Boha tu nejde. Je to Pán „par excellence“(pár exeláns), tedy Pán ve skutečném smyslu slova, Pán všech pánů. Principy, které známe z této společnosti, v daleko čistší podobě platí v Božím království, protože naše pozemské skutečnosti jsou odleskem těch nebeských. (Ale ty pozemské zase dobře známe ze života :-) )
Trocha meditace na téma „Boží velikost“ nám nemůže uškodit. Neumím to tu udělat pro nás všechny, ale zkuste si „zameditovat“ na toto téma třeba pod jasnou hvězdnatou oblohou, nebo nad úžasnými příběhy o Boží velikosti v Bibli nebo nad svým životním příběhem, když dnes myslíte na nějakou vlastní krizi a můžete ji teď nahlédnout alespoň s trochou odstupu!!! K té hvězdnaté obloze si vypůjčete nějaký žalm a pokuste se vžít do osobnosti žalmisty, vciťte se do osobnosti Abrahama, Jákoba, Josefa, Jozue, Gedeóna, Davida, Šalomouna v době začátku kralování, Nehemjáše, Daniela, apoštola Petra, Pavla, diakona Filipa, a dalších.
A pokud máte schopnost analyzovat i svůj životní příběh, udělejte to pod úhlem pohledu, jak se Boží svrchovanost ve vašem životě projevila a jak to můžete chápat s odstupem… A pokud si myslíte, že tuto schopnost nemáte (to bych se divil, že ji nemáte!!), tak o ni proste. Věřím však, že ji máte, tak si takto „projeďte“ svůj život!!!
Což vás neuchvátí Boží svrchovanost, i když jste ji často nechápali? Bývá to jen naše vina, že jsme si ji nevšímali, protože jsme si většinou na to neudělali čas.
Bůh je Pán.
A odpověď na otázku po vztahu Boha a člověka nám odpoví i na to jakým Pánem je Bůh.
Bůh není krátkozraký, aby chtěl své služebníky vyždímat a odhodit. Pán Bůh není otrokář a kapitalista v tom nejhorším slova smyslu. Ve svých Biblích najdete několik důležitých odkazů z dnešního oddílu jinam do Písma a krásně nám to obohatí pohled na Boží osobnost.
Např. poznámky v Jeruzalémské Bibli tomu říkají „evangelijní paradoxy“. Mám na mysli místo v Lukášově evangeliu (Lk 12,37), kde se dočteme, jak „hospodář“, který najde své služebníky bdělé, si vezme zástěru, své služebníky posadí ke stolu a bude je obsluhovat!! O těch bdících se píše, že jsou blahoslavení!! To nám jistě připomíná i známé místo z Jana, jak Pán Ježíš, aby ukázal na to, že přišel sloužit, si vzal zástěru a začal učedníkům omývat nohy a otírat je.
Ježíš ani v tomto případě nechce po svých následovnících víc, než jaký příklad on sám jim dal. Pán Ježíš není nikdo menší než Bůh. V něm k nám přišel sám Bůh, aby se postavil vedle nás.
Poslyšte, nechceme být někdy větší než Bůh??!! Nezapomněli jsme, že když nás Bůh zachová pro sebe, že nás bude jednou obsluhovat? A Pán Ježíš říká: „Kdo je větší? Ten, který sedí za stolem nebo ten, který obsluhuje?“ Nenapovídá vám to něco o vaší ceně před Bohem? Proč bychom měli skuhrat na své postavení služebníků? Nezajišťuje vám Hospodin po všech směrech, abyste mohli být akceschopnými služebníky?
A když budete meditovat o tom, jestli má Pán Bůh pro vás něco udělat, zkuste přemýšlet i o tom, jak On, Pán, o vás pečuje. Jak se cítíte jako služebníci?
Ale jak jsem zmínil na začátku, dostal jsem tento týden upozornění na krátký komentář k dnešnímu oddílu. Tento komentář je od Salesiána Libora Všetuly. (Ano, je to ten, kdo má na TV Noe po každém dílu seriálu The Chosen tři myšlenky. Jeho komentáře jsou vznikající!!!) Jedná se o propojení víry – Pane,dej nám více víry – s obyčejným životem. Služebník se vrátí z pole, kde oral a pásl (to jsou činnosti, které se opakují!!, je to nekončící činnost) a onen bratr říká, že víra roste v obyčejném, co se každý den opakuje. Víra roste v rutinně. Zůstat věrný. Mějme rádi všední dny!!!
Tam můžeme uplatnit svou službu. Amen
Slovo vyslání: Správně, služebníku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný, ustanovím tě nad mnohým; vejdi a raduj se u svého pána. Mt 25,2. Požehnání: Podle liturgie večeře Páně
Telefon | +420 774 354 374
Email | lochotin@umc.cz
Ukázat na mapách | Přejít na Facebook
Adresa: Bolevecká náves 2016 / 2 | 323 00 Plzeň
Bankovní spojení: Fio banka a.s., 2800133169/2010