- Zvuková stopa není dostupná
- poslední kázání >>
Kázání 2025-01-26 - Zdeněk Eberle
04. Února 2025
Kázání Lochotín, neděle 26. ledna 2025
Ž 19; Neh 8,1-3.5-6.8-10; 1K 12,12-31a; L 4,14-21 Poslání Ježíše znáš; své také?
Pán Ježíš, zřejmě po svatbě v Káně, přišel do synagógy v Nazaretě, dostal svitek Izajáše, rozbalil jej až do jeho zadní části (ke konci svitku) a četl slovo, které ve své mnohoznačnosti platí především pro něj, pro Ježíše. (v.18+19: `Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým vrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy.´ )
Dělává mi problém, když mám číst z Bible třeba nějaké slovo apoštola Pavla, které je psáno v první osobě; přece já nejsem ten Pavel….. Pán Ježíš proroka Izajáše čte v první osobě a my se tomu nedivíme, ale divíme se možná těm posluchačům v Nazaretě, jak jej „baští“: „oči všech v synagóze byly na něj upřeny“. Ale nejen to, on předtím povstal a dal tak najevo, že bude číst ze svitku a také něco poví.
Pán Ježíš stočil svitek, podal ho sluhovi, posadil se. Úplně vidím tu nabitou atmosféru v synagóze. Posluchači slyší úžasná slova: „Dnes se uskutečňuje to, co jsem právě četl.“
Ale Pán Ježíš je usvědčuje z toho, o čem přemýšlejí a končí to velice dramaticky: posluchači se tak rozhněvají, že chtějí kazatele, Pána Ježíše, shodit ze skály.
Kdybych kázal evangelium a někdo mě chtěl hodit ze skály, asi by mne to určitým způsobem potěšilo; věděl bych, že Duch svatý jedná, pokud bych neříkal něco sám ze sebe nebo pokud bych neříkal něco urážlivého. Pokračování si necháme na jindy a budeme se držet Ježíše a jeho vyhlášení podle Iz 61.
Pán Ježíš deklaroval 7 bodů svého poselství. Je to jakási charta, dekret o poslání Ježíše. A poznáváme v tom mesiášskou náplň.
- Duch Hospodinův, který mne pomazal, je nade mnou;
- Bůh mne poslal zvěstovat chudým evangelium
- Poslal mne léčit zraněné
- Propustit zajatce
- Vrátit zrak slepým
- Dát amnestii vězňům
- Vyhlásit milostivé léto
Pán Ježíš přestal číst v půli věty, protože text Izajáše pokračuje: „Vyhlásit den pomsty našeho Boha.“ To už Pán Ježíš nečte. Tato deklarace se nápadně podobá tomu, co později Pán Ježíš vzkázal Janovi, když byl ve vězení.
Teď bych mohl hezkými slovy říct, co Pán Ježíš přišel na tento svět vykonat; ale to vy všechno dobře víte stejně tak jako já. Nás (ale spíš mne) k dnešnímu tématu zajímají především 2 nebo 3 body Ježíšovy charty.
Pán Ježíš vyhlásil milostivé léto, je čas milosti, je čas odpuštění proto, že on vzal naše hříchy na sebe, když vykonal vše, pro co přišel na zem. Dar amnestie vězňům na tomto místě (propuštění vězňů na svobodu) asi málokdo chápe jako skutečné propuštění z věznice jako nápravného nebo trestného zařízení. Jde tu o vnitřní svobodu od viny, ale také vnitřní svobodu od otroctví něčemu či někomu. Aby mohl člověk tuto svobodu prožít, je nutné mesiášskému poslání Pána Ježíše uvěřit osobně, s důvěrou to vztáhnout na sebe. Je třeba se o tom dozvědět, uvěřit, že je to i pro mne, „užít“ tyto duchovně-právní skutečnosti pro sebe a zařídit se podle toho. (Co to znamená přijmout požádat a přijmout milost: uznat svoji vinu. Kdo neuzná svoji vinu, nežádá o milost, ale o revizi soudního jednání!!)
Pán Ježíš byl po díle záchrany pro nás vzat do nebe a my si o tom můžeme povídat, můžeme vzpomínat, zpívat a modlit se. To je všechno dobré. Ale co dál?
Lidé se dělí na ty, co milost přijali a na ty, co milost nepřijali.
Pro toho, kdo milost nepřijal, dnešní zpráva vlastně končí. Jestli´s nepřijal, nejsi svobodný/á.
Pakliže´s přijal/a, má to pokračování:1K 12,12-14.27-30 SNC?
My všichni, kdo jsme přijali milost Pána Ježíše pro sebe, jsme tělo Kristovo a jsem přesvědčen, že nepřekrucuji evangelium, když řeknu, že Ježíšovu deklaraci máme a musíme vzít za svou.
Pán Ježíš měl plnost darů Ducha a nesl celé ovoce. Každý z nás máme nést celé ovoce Ducha se všemi chutěmi a vůněmi a dohromady máme mít plnost darů Ducha.
Začíná to vládou Ducha svatého v našich životech. Znamená to dávat vládu svých životů do ruky Duchu svatému. Duch svatý nás nechce mít ve své vládě pro nedělní parádu, ale proto, abychom dokázali fungovat jako tělo Kristovo v této epoše milostivého léta.
Žijeme v době milosti, která není nekonečná. To sice říkají křesťané už 2000 let a posměvači říkají, že o nic nejde, že to tak bude stále, ale Písmo říká, že přijde konec a s ním i konec nesení evangelia, konec amnestie, konec možnosti propuštění do té vnitřní svobody, kterou nám vydobyl Kristus!!
Musíme se znovu zvednout a připomenout si, co po nás ta hlava v nebi vůbec chce.
Kolem nás je dost lidí zraněných. Každá doba měla jistě své zraněné a naše jich má také víc než dost. Jak to dělat? Je to v Písmu a vy sami jste už museli prožít mnohá uzdravení svých zranění. I když naše zkušenosti nejsou normou, usnadňují nám aplikovat (použít) Boží slovo v praxi s užitkem pro naše okolí.
Kolem nás je mnoho různých zajatců; od zajatců hmotou, přes zajatce své pýchy (soustřednosti až k syndromu narcismu) a hněvu či nenávisti, neodpuštění až po závislé lidi na drogách. V Ježíši pro ně existuje propuštění na svobodu. Není to úkol jen pro SKP nebo jiné aktivisty podobných programů. Je to úkol pro nás pro všechny pod vedením těch, kteří k tomu mají obdarování. Nechci nahradit práci resocializačních aktivit místním sborem, ale místní sbory mají (nebo měli by mít) více kontaktů s lidmi, pracovat s nimi a jen těžké případy posílat dál.
Lidé bez Boha si myslí, že dobře vidí. My víme, že jsou slepí. To není konstatování křesťanské pýchy, to je pravda Božího slova. Když je skrze nás bude Duch svatý usvědčovat, budou nás třeba nejdřív chtít hodit ze skály, ale když to bude skrze nás dělat opravdu Duch svatý, nechají si později posloužit a prohlédnou.
Přátelé, kdo to bude dělat, když ne my? Kdy to budeme dělat, kdy ne teď? Kdo jste? Víte to?
A nejen to; my se potřebujeme. Ani jeden z nás není Ježíš; každý máme jen díleček funkce těla Kristova.
(Obraz – ilustrace podle Dereka Prince: celé kolo; Boží zaopatření pro nás a všechny lidi v P.J.;
obruč: vše, co pro nás P.B. v P.J. připravil (pokoj, odpuštění, radost, posvěcení, spravedlnost, věčný život, veškeré zajištění); celostné zachránění – spasení.
střed: dílo kříže, dílo P.J.
loukotě, dráty: služebnosti, které to v našich životech (a v životech všech lidí) působí. To jsou ty prakticky uplatňované dary pomocí církve, skrze tělo Pána Ježíše, skrze nás.)
Nemá smysl donekonečna mluvit o tom středu, o díle Pána Ježíše a na tom skončit!! To je hotové, to je pro ty, kdo to ještě neslyšeli. Kolo je jen tehdy k něčemu, když je na voze a jede. To může být jen tehdy, když je celé, když má loukotě, dráty či disk. Když má spojnici středu a obruče (pneumatiky).
O Pánu Ježíši Jan napsal, že je to slovo, které se stalo tělem.
O nás Jakub napsal, že máme být činitelé slova, ne jen posluchači. Vidím v tom i princip funkce církve. Jestli má Pán Ježíš na světě nějaké ruce, jsou to ruce naše. Nepočítejte s tím, že zrovna vaše ruce Ježíš nepotřebuje!!
Ještě k ilustraci kola: Když chybí drát, dá se kolo jakž takž vycentrovat; okolní dráty se víc napnou a převezmou roli drátu, který chybí; do jisté míry. Když chybí víc drátů (loukotí), je to malér a kolo se stává nepoužitelným.
Každý křesťan má v těle Kristově nezastupitelnou funkci. Každý. Nefunguješ dobře? Ti kolem tebe se musí víc napnout. Má to své hranice. Často jdou na mne chmury, kolik je asi těch Božích kol vůbec použitelných!!?
Můžeme se odvážit vztáhnout si slovo z Izajáše pro sebe? (Vyznat 18. + 19. verš v množném čísle nad námi !!)
Amen.
Slovo vyslání: Vy jste tělo Kristovo, a každý z vás je jedním z jeho údů. 1K 12,27
Požehnání: 1P 4,10 „Kéž vám Pán žehná a uschopňuje vás, abyste každý sloužil a každá sloužila tím darem milosti, který jste přijali; kéž jste dobrými správci milosti Boží v její rozmanitosti.“ Amen
Telefon | +420 774 354 374
Email | lochotin@umc.cz
Ukázat na mapách | Přejít na Facebook
Adresa: Bolevecká náves 2016 / 2 | 323 00 Plzeň
Bankovní spojení: Fio banka a.s., 2800133169/2010