EN | CZ 

Kázání 2023-10-22 - Zdeněk Eberle

24. Října 2023

Kázání na Lochotíně - neděle 22.října 2023

Ž 99; Ex 32,1-14; 1Te 1,1-10; Mt 22,15-22 Dvojí občanství (nebo také: autentické křesťanství)

Nevím jak vás, ale mne to elegantní zahanbení Ježíšových tazatelů dělá úžasně dobře. V moci Ducha svatého s nimi Pán Ježíš mluví tak, že zástupy žasnou a na scéně zůstává už jen sám Ježíš. Tazatelé se jen diví. To, že přicházejí s otázkou, není nic divného. Horší je, že je to otázka záludná a tendenční: chtějí Ježíše znemožnit a myslí si, že položená otázka je dostatečně chytrá past, aby se jim to podařilo. Ale nepodařilo se jim to.

V tomto krátkém příběhu je několik nadčasových skutečností, z kterých–jak věřím– můžeme mít užitek i my.

  • Pro znemožnění Ježíše se neváhají spojit saduceové – odpůrci římské moci - s herodiány, tedy
  • Nyní jsou tu vedle sebe útvary dva; není to snadné se s tím vyrovnat, ale je to tak a nesmí to být pro nás
  • Měli bychom vědět, že současníci Pána Ježíše platili několik daní. V tomto příběhu jde o daň z hlavy,
  • Problém ale jistě přichází, když chceme patřit jen sobě. Víte, zákon daný Izraeli neměl žádné speciální

s kolaboranty s římskou mocí. Zvláštní spojenectví kvůli likvidaci Pána Ježíše!! A jak ho chtějí zlikvidovat či znevážit? Chtějí ho zatáhnout do mocenské politiky. Poučení? I dějiny církve dosvědčují, že tudy vede rychlá cesta k likvidaci toho Božího. Máme z Písma jasno, že Pán Bůh chtěl svému národu vládnout přímo; bez lidského krále. Ale snaha „opičit“ se po pohanech vedla Izrael k tomu, že si krále vyžádal a Pán Bůh to jaksi akceptoval a krále jim dal. Tak to zůstává až po naše časy. A my máme a musíme vědět, že Pán Bůh (a tím i jeho Syn) s tímto zřízením počítají. Během dějin církve docházelo vždy opakovaně k pokusům o vytvoření ryze církevně-náboženských státních (či městských) útvarů, které dříve nebo později končily víceméně tragicky. (Řím; Tábor; Jan Kalvín a Ženeva, v ČSR ještě nějaké křesťanské vesnice za první republiky.) Proč? Dovolím si stručně říci, že „nemít vrchnost“ je na tomto světě mimo Boží plán. Takové uspořádání zná až eschatologie. To bude jednou…Vláda pod přímou Boží mocí bez mezičlánku. Proto je tak zdravé oddělení církve od státu!!

schizofrenie, rozpolcenost. Kdo patří do Božího království, má nejméně dvojí občanství: pozemské a nebeské. Formy zřízení pozemských politických útvarů se během dějin měnily. Současně jsme v této části světa dospěli k demokracii, která, jak víme, má také spoustu nedostatků. A to proto, že přísloví „Hlas lidu, hlas Boží“ je totálně špatně a je proti Písmu. Když už tedy nemáme osvícené panovníky, tak máme demokracii, ale pořád platí, že „vládní moc má svůj původ od Boha“ (Ř 13,1b SNC). Není lehké to na veškerou „vládní moc“ vztáhnout. Ale díky Bohu, že on ji dokáže vyměnit. Předpokládám, že takto se Pán Ježíš stavěl k moci Říma ve své době a proto tak zklamal zélóty a jiné revolucionáře, kteří se z moci Říma chtěli zbraní vymanit.

kterou platil každý muž ve věku od čtrnácti do šedesáti pěti let a každá žena ve věku od dvanácti do šedesáti pěti let; daň činila jeden denár; – to je peníz, který Ježíš nazval mincí daně. (Mimo to ještě platili obyvatelé Izraele Římu dvě daně: daň z půdy; každý člověk musel platit vládě za své produkce desetinu z obilí a pětinu z oleje a vína; tuto daň platil z části v naturáliích, z části v penězích. Pak byla daň z příjmu, která činila jedno procento z příjmu každého občana.)

Ale pro úplnost: Židé ještě platili chrámovou daň.

A aby to bylo naprosto jasné a ilustrativní, tak vězme, že každý vladař (dokonce už i potencionální nástupce na trůn) si razil své mince se svým portrétem. Saduceové a herodiáni je mají v kapse a vlastně se ptají (v přeneseném smyslu slova), komu že ty peníze patří?!!! Máte, prosím, po kapsách nějaké české peníze? Koruny? To vás – do jisté míry – identifikuje jako občany České republiky. Nemůžete s nimi normálně platit v Německu, Rakousku či Itálii!!! Ba, už ani ne na Slovensku. I naše peníze nám připomínají vlastně zdravé spojení s touto republikou. Vadí vám to, abyste byli současně občany nebeského království s králem Ježíšem Kristem? Možná, že víc křesťanů, než bychom řekli, s tím problém má. Možná, že i my sami. Klíčové je, co říká nakonec Pán Ježíš: „Odevzdejte tedy, co je císařovo, císaři, co je Boží, dejte Bohu." A přátelé, nejde jen o peníze!!! Jde o odpovídající díl úcty a tím i plnění zákonů. Samozřejmě, že kde je rozpor mezi zákonem ČR a Božím slovem, platí, že "Boha je třeba poslouchat, ne lidi“ Sk 5,29. Pán Ježíš nevytrhuje člověka ze společenských vazeb a nestaví ho do nějakého vysněného světa. Pořád ale platí, že Boží převaha je absolutní. Bůh a císař se nemohou nikdy o člověka dělit - císař i poddaní patří Bohu.

ustanovení, jak platit daně, natož jak a zdali platit daně Římu. Ale byly ustanoveny desátky. To byla otázka svědomí těch lidí a jejich vztahu k Hospodinu. Do jisté míry bychom tedy mohli říct (kdyby tam nebylo ono pokrytectví), že otázka saduceů a herodiánů je legální. Peníze máme díky Boží milosti a velkorysosti; že můžeme pracovat, že máme pořád ještě fungující sociální systém, že máme přístupné zdravotnictví, že jste mnozí přijeli dotovanou MHD, která jede po zbudovaných a udržovaných komunikacích, ….. že tu můžeme být, v kostele, na který musel také „někdo“ dát peníze, že si tu topíme, že máte faráře, který má plat, že po bohoslužbě budeme moci jít k obědu… Orientujete se v tom trochu? Dáváte daně ministrovi financí nebo snad premiérovi? Ne, dáváme je do systému. Na druhou stranu: dáváte peníze, čas a schopnosti Bohu? Jestli je dáváte rovnou Bohu, tak mi, prosím, po bohoslužbě řekněte, jak to děláte. Já jsem zatím přišel po všech těch letech jen na to, že je dávám v první řadě do této farnosti a pak po zralém rozhodnutí v daleko menší míře třeba na Boží dílo i mimo náš sbor a farnost a tu a tam nějakým potřebným. Odpusťte, že o tom mluvím. Nemám rád tendenční kázání, ale myslím, že to patří k věci. Je stále dost křesťanů, kteří nevěří v Boží vládu v církvi a dávají Bohu své peníze tak, že je dají především podle svého uvážení. Nebál bych se to nazvat svévolí. Popravdě řečeno: všechno patří Bohu. Vytrženo z kontextu, Pavel píše: … všechno je vaše, vy však jste Kristovi a Kristus je Boží. 1K 3,22b+23.

Ale Pán Bůh je tak moudrý, že ví, že toto „království (ČR)“ potřebuje naše peníze, čas i schopnosti a dává nám tolik, abychom měli pro Boha, pro „tohoto císaře“, i pro sebe. Jsme nedělitelně občany Božího království a České republiky. A patříme Bohu. Ne sami sobě!! Víš, čí jsi? To je taková dvojznačná otázka. „Neví, čí je.“ Ale my to musíme vědět!!!
Co opravdu patří císaři, to chápe často i člověk bez víry. A křesťan se nemá vymlouvat na své náboženství. Lidské společenství, v němž žije, je přes všechny nedostatky něčím, co mne nese a co jsem tedy i já povinen nést a tvořit. Mezi splynutím s tímto světem (čemuž se právem bráníme) a mezi fanatickým a nepravdivým únikem (spíš vykroucením se z povinnosti) ze světa leží prostor autentického křesťanství. Křesťan ovšem nesmí zapomenout, že není vždy snadné poznat, co opravdu císaři náleží a taky kdy přestává patřit Bohu. Není ale nucen to řešit ani fanatismem, ani použitím ztuhlých a zdánlivě neomylných pravidel. Má to trvale řešit ve světle a síle Ducha svatého, v napojení na celou církev. A v prvé řadě musí vědět, "čí je" - doslova. Tam, kde by křesťan začal patřit něčemu, spíš někomu, kdo má sice císařský majestát, ale kdo je jen maskovaným Božím nepřítelem, tam už nejde o omyl, ale o tragédii. (Opatrný, Stůl slova)1

Co však je naprosto zásadní, že když Pán Ježíš říká, že máme dát císaři, co mu patří a Bohu, co mu patří. Poslední věc mého kázání je to, že jestliže víte, komu patříte, dějte se, třeba znovu, Bohu. To může být tak konkrétní, jako když dáte platební příkaz na tzv. desátky do své banky nebo peníze do sbírky. A Pán Bůh ti na to (třeba) řekne: „Tak dobře, dáváš se mi k dispozici. Já bych tedy chtěl, abys….“ A tady už nechci být mezi tebou a Bohem. Je to Boží a tvoje věc. Je to věc tvého svědomí, záležitost tvého vztahu k Bohu. Jsi Božím obrazem jako stvořený člověk? Patříš Bohu! Tak to neproblematizuj, pokud se z toho nechceš vyzout. Amen.

Slovo vyslání: …nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá a jejž máte od Boha? Nepatříte sami sobě! 1K 6,19

Požehnání: Přijměte požehnání, abyste vy, kteří jste na Krista upnuli svou naději, stali se chválou jeho slávy. Podle Ef 1,12

Telefon | +420 774 354 374

Email | lochotin@umc.cz

Ukázat na mapách | Přejít na Facebook

Adresa: Bolevecká náves 2016 / 2 | 323 00 Plzeň

Bankovní spojení: Fio banka a.s., 2800133169/2010

Přihlášení

IČ | 66365988

© 2024 ECM Plzeň 1 - Lochotín