- Zvuková stopa není dostupná
- poslední kázání >>
Kázání 2023-09-03 - Pavel Kuchynka
08. Září 2023
Mt 16, 21-28
Neraďme Ježíšovi, následujme ho
(3.9. 2023, ECM Plzeň 1, Bolevecká náves)
Pokud srdce člověka pozná, že Ježíš evangelií je Syn samotného Boha, náš zachránce, pak už stačí jen jediné: svěřit mu svůj život a nechat se jím vést. (!) Kéž by to bylo tak snadné! Ukazuje se však, že stejně jako první Ježíšovi učedníci, i my máme občas výhrady vůči cestě, kterou nám vybral Boží Mesiáš. Ukazuje se, že i my občas potřebujeme Ježíšovo usměrnění. Potřebujeme protříbit své představy, aby naše následování Ježíše nestálo na falešných očekáváních. Aby nebylo pochybným triumfalismem, budováním nebe na zemi, ale nalézáním skutečného života.
-----
Ježíš přišel, aby nás pozval zpět k Bohu. Aby nám umožnil žít životem svobodných Božích dětí. To zní dobře. Moc dobře. Přímo smysluplně. Ale Ježíšova slova, že kvůli tomu bude muset trpět a zemřít, byla pro učedníky studenou sprchou. Vůbec ta slova nechápali. A ani je chápat nechtěli. Čekali, že Mesiáš Ježíš se zakrátko a rychle vypořádá se zlem ve všech jeho projevech. (?!) Proč by zlo mělo Ježíšovi jakkoli ublížit!? Petr to opět řekl za všechny. Káravým tónem řekl Ježíšovi: „Buď toho uchráněn, Pane, to se ti nemůže stát!“
Ježíš se od Petra odvrátil a řekl mu slova, která vyznívají hodně tvrdě: „Jdi mi z cesty, satane!“ Doslova ale řekl: „Jdi za mnou, satane!“ Ježíš tím Petra neodháněl. Ve skutečnosti mu tím řekl něco v tomto smyslu: „Teď mluvíš, jako by mluvil satan. Jdi za mne – staň se znovu mým následovníkem!“ Evangelista už dříve prozradil, jak se satan snažil Ježíše odvrátit od jeho poslání. Stalo se to hned v úvodu jeho veřejné služby. Nabízel tehdy Ježíšovi jiná řešení, jak získat vliv nad lidmi. Byla to řešení, která by Ježíše na 100% udělala velmi populárním, ale zabránila by mu být Spasitelem. Každá z těch dřívějších satanských nabídek měla Ježíše odvrátit od cesty spasitelné oběti. Petr, se teď vlastně pokusil o totéž. Na rozdíl od satana to však udělal z lásky k Ježíšovi, veden svými představami o Mesiáši. Jeho snaha se však ve výsledku velmi podobala té satanově: Snažil se nahradit Boží spasitelný záměr svým vlastním chtěním.
Učitel křesťanského Východu Órigenés měl za to, že Ježíš řekl Petrovi: „Petře, tvé místo je za mnou, ne přede mnou. Ty mne máš následovat na mé cestě, a ne se snažit mě vést.“ Je to výzva pro nás všechny. Výzva, abychom přijímali Ježíšovu cestu – cestu Božího Mesiáše – a nesnažili se nikdy nutit Ježíše, aby šel cestou našich představ. To určitě všichni odsouhlasíme. Všichni ale víme, že v životě přichází chvíle, kdy bychom Pána přeci jen rádi přiměli ke změně plánů.
Ano, zní to absurdně, ale přiznejme si, že ve vztahu k Ježíšovi se člověk celkem často zachová podobným způsobem jako Petr v oné chvíli. Když se cesta následování Ježíše stane pro člověka cestou utrpení a obětí. Třeba když se člověk zasazuje a nasazuje za naplnění potřeb někoho znevýhodněného, někoho v problémech. Nebo když jdeme s kůží na trh a nezůstane mlčet k nějaké záležitosti, ve které se rozchází s většinovým míněním. Když podpoří řešení, které znamená dobro a prospěch pro všechny, nejen pro někoho. Právě takové bývají často projevy Božího království. Člověk se v takových chvílích většinou vnitřně chvěje. Zároveň ale uvnitř sebe ví, že právě to je cesta, kterou má jít – cesta spravedlnosti, cesta Božího království.
Příběh o Petrově snaze radit Ježíšovi, jakým má být Mesiášem, ukazuje, že nejzáludnější pokušení na cestě následování jsou ta, která vycházejí z ochraňující lásky. Přicházejí ve chvílích a situacích, kdy se nás něžná láska někoho z našich blízkých nebo přátel snaží ochránit od nebezpečí na Boží cestě. Skutečná láska ale není ta, která drží rytíře ukryté někde v bezpečí mimo bitevní pole. Je to láska, která ho posílá, aby uposlechl výzvu k rytířskému jednání. Výzva jít s kůží na trh je tím, co dává našemu životu význam. Je to výzva neztrácet tvář.
Někdy zase nejde o nic jiného než o rozhodnutí, že v nějaké nepřehledné situaci – kdy si nejsme jistí tím, co je správné – nebudeme nabízet svá zkratkovitá řešení; nebudeme jednat a mluvit ze strachu; ale budeme vše znovu a znovu přinášet pod Kristův kříž a hledat Ježíšovy stopy – jeho cestu. Ježíš je Mesiáš, který sestoupil do největší úzkosti a samoty člověka proto, aby s každým z nás sdílel Boží život. Zve nás k následování. Staví před nás trvalou výzvu, abychom neuhýbali před křížem – abychom šli s Ježíšem za druhými; nebáli se nepohodlí a byli ochotní vytrvat při hledání Božího řešení; nebáli se druhé milovat opravdu kristovsky.
Mesiáš Ježíš neskrývá, že jeho skuteční následovníci musí počítat s tím, že budou muset zapírat sami sebe. Že budou muset odmítat touhy, které jim brání jít jeho cestou. Křesťan je člověk, který jde v Ježíšových stopách, ať ho vedou kamkoli. Když ale člověk soustavně hledá bezpečnost, jistotu, pohodlí; když svá rozhodnutí dělá z vypočítavosti, přichází o mnohé, co má v životě cenu. Člověk tím doslova ztrácí svou duši. Proto nám Pán říká, abychom si v každé situaci pravdivě odpověděli na otázku, pro co žijeme. Ne pro co bychom chtěli žít nebo měli žít. Ale pro co opravdu žijeme. Když si odpovíme pravdivě, hned bude všechno jasnější.
Nezapomínejme, že tohle ještě není nebe. Člověk se snadno nechá ovládnout touhou mít nebe už zde na zemi. Paradoxně je to ale důvod, proč se člověk stává slepým a uzavřeným ke skutečným darům nebe.
Když člověk promarní svůj život honbou za tím, co ho naplnit nemůže, už to zpět nikdy nevrátí. A pokud někdo ve své „honbě za větrem“ uvízne a nečeká od života víc, může ztratit úplně všechno. Při budování svého vlastního nebe, míjí projevy skutečného nebe – míjí Boží vůli. Opouští cestu následování. (?) Za co a proč Pána prosíme? Nakolik v tom souzníme s jeho záměry – s Božím královstvím? (?!) Není to tak, že mu někdy chceme radit jako ti, kdo nechtějí jít jeho cestou, ale cestou svých vlastních představ!?
Pán řekl, že přijde den, kdy všichni uvidí, jaký skutečný význam měly naše skutky. Z Ježíšova podobenství o posledním soudu víme, že nezištné prokazování pomoci potřebným je jednoznačně projevem Božího království. Když víte, co konkrétní člověk potřebuje a je ve vašich možnostech mu to nabídnout. Tehdy to dáváte samotnému Ježíšovi.
Učedníci byli až do této chvíle doslova opojení tím, že smí následovat Mesiáše, který vždy jedná naprosto neohroženým způsobem. Jenomže zlomové události, které rozhodly o vítězství Božího království, měli teprve uvidět. Tři jeho nejbližší směli zahlédnout slávu Ježíšova přicházejícího království už velmi záhy na jedné hoře. Stali se svědky toho, jak Ježíš dostal od Boha nové ujištění o významu smrti, kterou měl podstoupit v Jeruzalémě. Všichni se pak stali očitými svědky Ježíšova vjezdu do Jeruzaléma na oslu; všichni byli svědky jeho utrpení a potupné smrti na kříži. I když většině z toho porozuměli teprve ve chvíli, kdy ho uviděli vzkříšeného.
Pak už mu neměli potřebu v ničem radit. Občas sice narazili na situace, ve kterých měli potřebu jednat podle vyježděných představ a zvyklostí, ale byli připravení poslechnout a učit se jednat nově. Z knihy Skutků vidíme, jak znovu a znovu žasli nad tím, kam až sahá Boží království, jakým způsobem a v jaké podobě přichází. (V jednu chvíli vidíme znovu Petra, který je v šoku, když ho vzkříšený Pán prostřednictvím zvláštní vize připravuje pro setkání s pohany. Viděl tehdy plachtu plnou nečistých zvířat, která se snášela z nebe. Petr byl Pánem vyzván, aby si je udělal k obědu: „Co Bůh prohlásil za čisté, nepokládej za nečisté.“). Mimochodem je k této události připojená poznámka, že tu vizi mu Pán pro jistotu nabídl třikrát. Petr o tom pak úporně přemýšlel, aby nakonec poté, co dostal pozvání k setkání s jedním pohanem a jeho rodinou prohlásil: „Bůh mně ukázal, abych si o žádném člověku nemyslel, že styk s ním poskvrňuje nebo znečišťuje.“
Boží království přichází. Někdy ale velmi šokujícím, nečekaným způsobem v naprostém rozporu s našimi představami. Jednoho dne přijde definitivně ve své plnosti. Na cestě za Ježíšem ale smíme být součástí Božího království už teď. Smíme vidět Ježíšovu slávu a vnitřně zakoušet, jak chutná skutečný život.
-----
(!) Nesnažme se Pánu radit kudy nás má vést! Pojďme za ním jeho cestou a přesvědčme se o tom, že následování Ježíše je nalézáním života. A i když se při tom někdy chvějeme, přicházejme se svými otázkami a pochybnostmi k němu. Dovolme Ježíšovi, aby význam našemu jednání dával on. Amen
Slovo na cestu: 1Pt 5, 8-9
Požehnání: 1Pt 5, 10-11
Telefon | +420 774 354 374
Email | lochotin@umc.cz
Ukázat na mapách | Přejít na Facebook
Adresa: Bolevecká náves 2016 / 2 | 323 00 Plzeň
Bankovní spojení: Fio banka a.s., 2800133169/2010