- Zvuková stopa není dostupná
- poslední kázání >>
Kázání 2023-08-27 - Pavel Kuchynka
27. Srpena 2023
Mt 16, 13-20
Poznání Ježíše – dar pro hledající, závazek pro církev
(27.8. 2023, ECM Plzeň 1, Bolevecká náves)
Kdybych vás teď vyzval, abyste řekli, kým je pro vás Ježíš, už víte, co máte říct: „Ježíš je Mesiáš, Syn Boha živého.“ Vždyť víme, že tuto odpověď Šimona Petra Ježíš schválil. (?!) Ale je to, co zní jako stejné vyznání zárukou, že jde o stejné vyznání?! Je to stejný projev důvěry vůči Kristu? Je to důvěra, která se zrodila na základě Bohem darovaného poznání Ježíše? Někteří o takové poznání – z různých důvodů – vlastně ani nestojí. Text evangelia nám říká, že je to dar pro ty, kteří hledají. A říká, že poznání Ježíše je zároveň i jistým závazkem ve vztahu k druhým.
-----
Ježíš věděl, že se blíží konec jeho pozemského působení; že už brzy zamíří do Jeruzaléma, aby tam dokončil dílo spásy – aby svou smrtí zaplatil výkupné za lidské viny. Proto chtěl být nějaký čas stranou jen se svými učedníky. Odešel s nimi do odlehlých končin poblíž Cesareje Filipovy. Právě zde zazněla otázka, jak Ježíše vnímají zástupy; ale také otázka, koho v něm vidí učedníci. A tak se dozvěděl, že mnozí Izraelci v něm vidí někoho, kdo jde ve stopách velkých proroků. Někoho, kdo v nich probudil naději na změnu ohledně údělu jejich porobeného národa.
Ticho, které nastalo po jeho druhé otázce: „A za koho mě pokládáte vy?“, prolomil Šimon Petr svým vyznáním. Za všechny učedníky vyznal, že v něm vidí Mesiáše – syna živého Boha. Ježíš pak o Petrovi řekl, že je šťastným mužem, protože tenhle vhled člověk nemůže mít jen sám ze sebe. Není to výsledek nějakých logických úvah. Byl to dar, který Petr dostal přímo od Boha. Petrovo vyznání bylo důsledkem toho, že přijal znamení z nebe. V tom se on i ostatní učedníci velmi odlišovali od farizeů a saduceů, kteří žádné znamení nedostali. Přestože několik dní před touto událostí Ježíše o nějaké mesiášské znamení výslovně požádali.
To, co z jejich strany vypadalo jako oprávněná žádost pastýřů a strážců Izraele – aby se Ježíš legitimoval jako Mesiáš – však bylo něčím úplně jiným. Tato žádost farizeů a saduceů směrem k Ježíšovi, byla evidentně projevem jejich předsudků. Ve skutečnosti od tohoto dalšího pochybného „Mesiáše“ vůbec nic nečekali. Měli o Ježíšovi jasno. Byli s ním už předem hotoví. Jedno znamení jim však Ježíš nakonec přeci jen přislíbil. Řekl jim, že dostanou jen znamení Jonášovo. Tím evidentně myslel svou smrt a následně i svůj prázdný hrob. Žádné jiné znamení od něj takoví žadatelé očekávat nemohli.
Ježíš by tak rád všem nabídl znamení z nebe, které dostal Petr a ostatní učedníci. Ano, člověk může o Ježíšovi poznat víc, když se takovému poznání nevzpírá. A tak Petr v tomto venkovanovi z Nazareta uviděl mnohem víc. Byl totiž ochotný připustit, že tento Ježíš může být poslaný Bohem. Petrovi na rozdíl od farizeů a saduceů nepřekážely žádné předsudky. Snad jen nějaké představy o triumfalistickém Mesiáši, který to už brzy natře Římanům a zjedná na světě pořádek svou mocí a silou.
I když se tedy Petr v lecčems ohledně Krista mýlil, je už zde u Cesarey Filipovy představitelem víry, kterou Ježíš přijímá. Tato jeho důvěra vůči Ježíšovi byla dobrým základem, na kterém mohl stavět a staví svoji církev. „A já ti pravím, že ty jsi Petr (skála); a na této skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou.“ Tak se Šimon zvaný Petr stal historicky prvním pravověrně vyznávajícím Ježíšovým následovníkem. Což vůbec neznamená, že by se stal bezchybným a neomylným. Nic takového. Tímto Petrovým vyznáním se však stalo skutečností něco, na čem Ježíš od té chvíle staví svoji církev – nové lidské společenství. Bude to provždy společenství těch, kteří osobně důvěřují Ježíšovi jako Synovi živého Boha.
To, a nic jiného, činí toto společenství nepřemožitelným nebo spíš přemáhajícím veškerou temnotu. Žel, dějiny církve nás bolestně poučují o tom, že různé podoby církve byly a jsou svým jednáním popřením Ježíšova učení – přestože se při tom ohání dobrými úmysly a ochranou důležitých hodnot. Navzdory tomu Boží království, které zvěstoval a svými činy zviditelňoval Ježíš, v našem světě stále působí a přemáhá zlo silou skutečného milosrdenství a nesobecké lásky – tedy cestou Boží moudrosti. A Šimon Petr se svým vyznáním a později i svou službou stal prvním z živých kamenů v základech této stavby – věčné Kristovy církve.
Petr a ostatní učedníci, kterým bylo dáno poznat kým Ježíš je, vzápětí uslyšeli slova o svém poslání a závazku ve vztahu ke světu: „Dám ti klíče království nebeského, a co odmítneš na zemi, bude odmítnuto v nebi, a co přijmeš na zemi, bude přijato v nebi.“ I když Petr a spol. ještě všechno správně nechápali, měli už v ruce klíč k pochopení. Boží království se stává skutečností všude tam, kde se osobní a pravdivé poznání Ježíše vlévá do života jeho následovníků. Určitě nám neuniklo, že Ježíšova slova o klíčích od království nebeského, nejsou jen o výsadách jeho služebníků, ale také o jejich zodpovědnosti. A je zbytečné pochybovat o tom, že tato Ježíšova slova se týkají také nás – našich výsad a naší zodpovědnosti.
(Mnozí z vás máte k dispozici klíče a čtyřmístný kód pro vstup do tohoto kostela. Díky klíčům od brány a od dveří do kostela máte, kdykoli volný přístup. S tímto přístupem se však pojí i jistá zodpovědnost a úkoly.) A i když všichni nemáte klíče a přístupový kód k tomuto kostelu – pokud jste Kristovy následovníci – všichni máte v rukou klíče od Božího království. Všichni křesťané mají osobní zodpovědnost, jak právě oni naloží s poznáním Krista, které dostali.
Vidíme, že Ježíš od počátku probouzel ve svých učednících vědomí, že všechno, co dělají ve vztahu k druhým má význam pro Boží království. A je evidentní, že Pán chce, aby to byl význam pozitivní. Aby naše jednání ve vztahu k druhým bylo v souladu s Božím chtěním. (?!) K čemu všemu se církev v minulosti vyjadřovala bez potřebného poznání – tedy naprosto nekompetentně?! A kolik takových vyjádření zaznívá z církve i v současnosti?! Klíče od kostela znamenají jistou zodpovědnost. (?!) Oč větší zodpovědnost je na nás kladena při používání klíčů od Božího království?! Je třeba – a je to i možné – aby naše zvěst o spáse v Kristu byla zvěstí o spáse bez falešných očekávání a podmínek, které na druhé klademe my, ale ne nebeský Otec. Buďme v tom poctiví. Pokud nemůžeme s jistotou říct, co si v té či oné věci Pán přeje, neříkejme druhým, že si to přeje! Vždyť na příkladu zmiňovaných farizeů a saduceů vidíme, že ne ten, kdo tepe druhé za jejich nedostatečnost a způsob života, musí automaticky reprezentovat Boha a jeho vůli. Mít v rukou klíče od Božího království s sebou nese i zodpovědnost. Nezříkejme se jí. Zříkejme se jednání, které je v přímém rozporu s příkazem milovat Boha celým srdcem a bližního svého, jako sebe samého.
Odpověď na Ježíšovu otázku: „A za koho mě pokládáte vy?“, začala vyznáním, díky poznání, které Petrovi daroval Bůh. V našem případě to nebylo jiné. V Petrově případě, stejně jako v tom našem, to však byl jen začátek odpovědi. Zbytkem naší odpovědi je a bude celý náš život (způsob našeho života). Pán si nás dnes znovu bere stranou a dává nám příležitost nově odpovědět na jeho otázku. (?) Jakou roli a jaké místo má Ježíš v mých rozhodnutích, v situacích mého života se všemi otázkami?
Dobré úmysly střežit Izrael před duchovními svůdci zastínily farizeům a saduceům výhled na Ježíše. Je to velké varování pro naše ego, které se tak snadno nechá oslepit svou vlastní „velikostí a důležitostí“ – svou snahou všechno ovládat a kontrolovat. (!) Dávejme si pozor na všechny naučené odpovědi, které nás mají chránit před nepohodlím složitosti lidského života a nejsou často ničím jiným než projevem nezájmu a ryzího sobectví.
-----
Ježíš nás dnes nově zve k osobní důvěře – ke skutečnému vztahu. To nakolik mu důvěřujeme se vždy projeví i v našem vztahu k druhým. Přivlastněme si nově své výsady i svou zodpovědnost. Buďme živými kameny v Ježíšově stavbě. Otevírejme druhým dveře do Božího království. Buďme blažení tak, jako Petr, když začal používat klíče od království. Amen
Slovo na cestu: 1Pt 2, 4-5
Požehnání: 1Pt 5, 10-11
Telefon | +420 774 354 374
Email | lochotin@umc.cz
Ukázat na mapách | Přejít na Facebook
Adresa: Bolevecká náves 2016 / 2 | 323 00 Plzeň
Bankovní spojení: Fio banka a.s., 2800133169/2010