- Zvuková stopa není dostupná
- poslední kázání >>
Kázání 2023-07-23 - Pavel Kuchynka
23. Července 2023
Mt 13, 24-30.36-43
Boží království nepotřebuje čistky
(23.7. 2023, ECM Plzeň 1, Bolevecká náves)
Království Boží to nemá v našem světě snadné. A podle všeho to nemá snadné ani v církvi. A když budeme upřímní, řekneme, že setba království to nemá vždy snadné ani v nás samých. Dobrá setba království tu je a stále bude společně se setbou zla. Ano, občas nás to překvapí; a někdy i velmi nemile. Ježíš nás svým podobenstvím o pleveli mezi pšenicí zve k důležitému rozhovoru, abychom věděli, co s tím. Každopádně je jasné, že Boží království nepotřebuje čistky. Čistky nejsou úkolem Ježíšových služebníků.
-----
V podobenství vidíme horlivost hospodářových služebníků, kteří by bez zaváhání všechen ten rozpoznaný plevel zla z jeho pole vytrhali. Hospodář ale ví, že kdyby jim to dovolil, nadělali by více škody než užitku. A právě o to jde nepříteli – je to jeho strategie: „Nebudu ničit dobrou setbu pšenice ohněm. Zaseju do hospodářovi pšenice svoji setbu plevele. No a jakmile se ukáží první příznaky mé zlé setby, horliví služebníci hospodáře ochotně mé zlé dílo dokončí svými čistkami. Mnohá pšenice díky jejich vytrhávání plevele vezme úplně za své, mnohá pšenice bude pošlapána."
(Postačí jen několik křížových výprav, o kterých se bude už provždy mluvit; několik inkvizičních procesů s finálním upalováním – čarodějnic, heretiků a lidí, kteří si troufli tvrdit, že Země není středem vesmíru; mezi Kristovými služebníky se jistě najdou i ochotní obhájci otroctví a rasismu – nejlépe se symbolem hořících křížů; vítaná bude i obhajoba zcela přirozené rasové segregace; obzvlášť vydatným soustem bude schvalování holocaustu; ale také tzv. tradičního pojímání postavení žen ve společnosti i s veškerým násilím a excesy – proč ne; a hodit se bude i zcela oprávněný útlak a ponižováním různých pochybných menšin – samozřejmě ve jménu nezpochybnitelné biblické argumentace. A časem budou nabídnuta další témata k pročištění hospodářova pole …). Zdá se, že hospodářovy pochybnosti o rozlišovacích schopnostech jeho služebníků byly zcela na místě.
Proto také v podobenství hospodář řekne svým služebníkům, aby nechali růst spolu pšenici i plevel až do žně, kdy dojde k definitivnímu a neomylnému rozdělení. Vyzval je tím, aby byli služebníky, kteří v sobě, i v lidech kolem, budou usilovat o růst dobré setby a vytrhávání plevele přenechají těm opravdu povolaným – Božím andělům, kteří se na rozdíl od nich v ničem nezmýlí. To, co napoprvé vyznívalo velmi podivně – jako zavírání očí před zlem – bylo a je velmi moudrou výzvou.
Hospodář, který v podobenství mluví se svými služebníky je Pán, který tím zve k rozhovoru o tom, co se zlou setbou. A zve k tomu všechny své služebníky – tedy i nás. Nepochybně mnohé zlo pojmenovat dokážeme a je třeba se mu také postavit. Je ale důležité, jakým způsobem to uděláme. Kéž je to Ježíšův způsob. Kéž to vždy uděláme milosrdně, s pokorou a skutečným zájmem o člověka a jeho situaci. Což se neobejde bez potřebné umírněnosti a trpělivosti; a bez ochoty zkoumat své vlastní motivy: Vede mě láska a zájem o druhého, anebo jsem v sevření strachu a plný povýšenosti. Bez potřebné umírněnosti a dobrých motivů se totiž v druhých velmi snadno zmýlíme a zachováme se vůči nim jako nespravedliví soudci (říká se tomu předsudek).
Při pozorném čtení podobenství nám neunikne, že hospodář mluví se služebníky o tom, aby se zaměřili na dobrou setbu a nechali jí čas. Hospodář o tom s nimi mluví s jistotou Pána, který ví, že všechno chce svůj čas. A ví, že čas definitivního soudu ještě nenastal. Nyní je čas pro milosrdnou službu služebníků, kteří v lidech potvrzují a posilují to dobré, aniž by jim přitom patlali med kolem úst.
(?) Když se s někým setkáte, hledáte v něm to dobré, anebo ulpíte na tom, co je jeho do očí bijícím problémem, či dokonce jeho proviněním? Zaměřujete svůj pohled na to zlé nebo na to, co je v něm dobré? To zlé v druhých i v sobě najdeme vždycky. Neignorujme to, ale hledejme to dobré, říká Pán. Pokud v druhém hledáme to zlé a tvrdě/nemilosrdně po tom jdeme, výsledkem bývá většinou jen to, že toho druhého zla nezbavíme, a ještě pošlapeme to dobré.
Kéž by rozpoznání skutečného plevele zla bylo vždy tak jasné. A kéž by používání bible Božími služebníky bylo vždy v souladu s tím, co bible skutečně říká. (Pavel z Tarsu na jednom místě označuje služebníky Kristovy jako správce Božích tajemství, nikoliv jako majitele Boží pravdy. Mám za to, že tím Pavel varoval tehdejší křesťany před tím, aby se nesnažili druhým na počkání vnucovat své jednoduché poučky a nevytvářeli tím nechtíc u druhých lidí představu boha, který se člověku pohodlně vejde do kapsy.)
Žel nalézání pravdy v některých záležitostech je někdy zdlouhavý proces. Proces, který si žádá poctivost v přístupu a také ochotu a odvahu žít s nezodpovězenými otázkami. Problém je pokaždé v tom, když se služebníci – tváří v tvář různým projevům zla – neporadí s hospodářem Ježíšem, tak jak to udělali oni horliví služebníci v podobenství. Mají totiž dojem, že přesně ví, co by si hospodář přál. Tak jdou a konají rádoby ve jménu hospodáře – rvou plevel z kořenů. A tím se staví do role spravedlivých soudců. Ale žel, je to povětšinou jen jejich vlastní „spravedlnost“.
Hospodář Kristus dnes znovu – a velmi naléhavě – varuje i všechny své dnešní služebníky, aby o záležitostech, které vyžadují důkladnější objasnění, nerozhodovali zbrkle a nedělali ze sebe pány nadřazené dobru a zlu. Rozpoznávat zlo a dobro na základě Písma samozřejmě můžeme. Dokonce to dělat musíme. Vyvarujme se při tom však veškeré nepoctivosti – chcete-li plevele nepoctivosti. Buďme připraveni říct, že v té či oné záležitosti si nejsme jistí. Tak se vyvarujeme toho, být horlivými provinilci vůči zákonu Kristovu. Nebojme se tápání ohledně dobra a zla. Ovoce života nám vždy nakonec prozradí, o jakou setbu se jedná.
Aby úroda, která bude jednou sklizena do Boží stodoly, byla velká, nezajistíme vytrháváním plevele – tedy odsuzováním druhých! Ano, mnozí lidé žijí v klamu a pod vládou zla. Často velmi striktně odmítají církev a svědectví křesťanů. To je realita. Možná s druhými nemůžeme hned mluvit o Ježíši, ale vždycky jim můžete Ježíše ukázat. Jak řekl jeden biblický učitel: „Slabost církve nespočívá v nedostatku křesťanských argumentů, ale v nedostatku křesťanských životů.“
Pán v podobenství řekl: „Když vyrostlo stéblo a nasadilo na klas, tu se ukázal i plevel.“ Kdykoli mohou lidé v našem jednání uvidět přítomného Pána, můžou začít přemýšlet o tom, co si opravdu přejí a jaké jsou jejich jistoty. Pán, který vypráví toto podobenství nepřišel, aby nás odsoudil, ale aby nás zachránil. Je to Pán, který nás volá, abychom zlo přemáhali dobrem. Hledejme v druhých to, co v nich hledá a co v nich chce potvrdit Pán – hledejme v nich to dobré. Je to cesta, jak mohou i největší odpůrci církve a Krista zatoužit po tom, aby v nich vzešla a rostla dobrá setba pro konečnou sklizeň.
-----
Království Boží nepotřebuje čistky. Navzdory veškeré setbě zla, buďme služebníky, kteří se starají o růst dobré setby. Chtějme vědět, co si lidé opravdu přejí, s čím bojují. Chtějme v jejich životě vidět to dobré. Pokud to bude opravdový zájem služebníků Božího království, nepochybuji, že u mnohých lidí uvidíme rostoucí zájem o další dobrou setbu. Bude to zájem, kterému nezabrání ani naše lidská křehkost a nedokonalost. Amen
Slovo na cestu: 1K 4,5
Požehnání: Ř 15, 5-6
Telefon | +420 774 354 374
Email | lochotin@umc.cz
Ukázat na mapách | Přejít na Facebook
Adresa: Bolevecká náves 2016 / 2 | 323 00 Plzeň
Bankovní spojení: Fio banka a.s., 2800133169/2010