Neděle 19.3.2023, rodinná bohoslužba
1Sm 16,1-13
…Samuel odešel do Rámy. Město severně od Betléma (█mapa) asi 20 km, takže pěkná procházka. Navíc už šel bez kravky, tak to bylo pohodlnější.
Než se trochu ponoříme do tohoto příběhu, potřebuji vaši pomoc. Toto je naše dnešní základní myšlenka: █ Pozor, ať si každý dá - na to, co jak vypadá. A když já řeknu první část, prosím, abyste vy doplnili tu druhou. Můžeme si to vyzkoušet….
Ale zpátky k Samuelovi. Samuel už je starý. Před nějakou dobou ustanovil jako soudce v Izraeli své dva syny, ale nebyla to dobrá volba. Pak si na něm lid vymohl krále, a tak z Božího pověření pomazal Saula, ale ten? Božím slovem se neřídil a Bůh Saula zavrhl. █ Schéma. Dokonce ústy Samuela králi Saulovi sdělil, že už si vyhlédl jiného muže podle Božího srdce. (1S 13,14) Poznámka: Bůh tedy má srdce!! A Samuel byl kvůli Saulovi smutný. Truchlil, smutnil, kraličtí překládají: plakal. Zřejmě delší dobu, protože Hospodin zasahuje: „Jak dlouho ještě budeš nad Saulem truchlit?“ Kdyby Bůh nezasáhl, možná by Samuel truchlil ještě dnes…? Zdá se, že nám pisatel tohoto oddílu dává nahlédnout, jak velmi hluboká rána to pro Samuela bylo, když Bůh zavrhl Saula. Možná si Samuel v této chvíli řeší svoji osobní prohru. Neúspěch. Už ustanovení jeho synů bylo nepovedené. Teď navíc se nevyvedl Saul, kterého on, Samuel, pomazal. Ach jo. Známe zklamání ze sebe sama, a to takové, že kvůli tomu ztrácíme pohled na Boha?
Vypadá to, že v této chvíli se Samuel Boha neptá, co dál. Smutní, truchlí, pláče… █Nezapomínejme se ptát Pána Boha. To se týká nejen křesťanů, kteří vydali svůj život Bohu, ale i těch ostatních. Možná jsi o Bohu už něco slyšel, vytvořil sis na něj nějaký názor, ale držíš si odstup. Odevzdej se mu. Rozhodni se pro něj. Vždyť i kvůli tobě poslal zemřít svého Syna, kterého pak vzkřísil. (Potřebuji se rozhodnout pro Ježíše) Ať už v Boha věříš nebo ne, neuzavři se vůči Němu.
Možná se Samuelovi zdálo, že je na místě teď truchlit a truchlit a truchlit. Ale pozor – zdání klame. MOTTO █ Pozor, ať si každý dá - na to, co jak vypadá. Už to přeháněl. Bůh zasahuje: „Jdi do Betléma k Jišajovi.“ „Ale Pane Bože, to nemůžeš myslet vážně? Vypadá to, že to se mnou chceš skončit. Vždyť to je poslání na popravu! Saul je nevypočitatelný, dělá si, co chce! Jsem si jistý, že mu dojde, že jdu někoho pomazat místo něho a zabije mě.“ Myslíte, že by Bůh poslal Samuela na smrt? Určitě ne. Ale Samuelovi se zdá, že tomu tak je. MOTTO. To zdání podkopávalo důvěru Samuela v Hospodina, že je větší než Saul! A Pán Bůh mu dává pokyn, který snad ten Samuelův strach ze Saula trochu zmírnil. Samuel byl zvyklý obcházet čas od času izraelská města a obětovat. Tak to mělo vypadat, jako podobná obchůzka.
A po této dvojí zkušenosti, kdy něco nějak vypadalo, ale bylo to jinak, se nám před očima odehrává další situace. Když tehdy před lety Bůh Samuelovi řekl, aby pomazal prvního krále, přivedl k němu Saula, který všechny převyšoval od ramen výše. Byl vysoké postavy. A teď se zdá, že se situace opakuje. Táta Jišaj přivádí Elíaba, který je dokonce nejen vysoký, ale i hezký. „Ach!“ myslí si Samuel, „to je jako tehdy u Saula - taková výška! Toto je jistě budoucí izraelský král a Saulův nástupce.“ MOTTO. Omyl! Zase se Samuel spletl. Bůh toho vysokého Elíaba nevybral. Pro Boha není důležité, jak člověk vypadá zvenku, ale jak uvnitř.
Dávejme si pozor, aby nás různé situace a okolnosti svým zdáním nesvedly. Aby nám nezakryly pohled na Boha. Aby nezastavili naše modlitby a ptaní se Pána. A pozor i na situace, kdy jsme k tomuto mylnému vnímání a chybným reakcím náchylnější. Myslím na to,
MOTTO.
Ale víte, co je prima? Že i když máme někdy chybné vnímání, i když jsme vedle se svým úsudkem, i když naše zkušenosti jdou proti Božímu zjevení, i když máme tendenci k setrvačnosti a nepružnosti, Bůh nás nezavrhuje. Pro Boha jsme pořád stejně důležití. V Pánu Ježíši nás přijímá a vychovává. Dává se nám poznávat – nejen skrze svoje Slovo (při čtení Bible), při modlitbách, ve společenství Božího lidu… ale i v našich chybách. Podobně jako když dítě udělá nějakou chybu, nepřestane být od rodičů milováno. Bůh opravoval Samuela a bude opravovat i nás. Když se někdy zachováme podle toho, jak daná situace vypadá a budeme se v tom mýlit, Bůh nás zastaví. Vstoupí. Možná jenom slovem, nebo myšlenkou, nebo novou situací nebo si použije někoho jiného, aby nás zastavil.
Blížíme se k závěru. MOTTO.
Buďme opatrní, když uvažujeme nad věcmi, které přicházejí. Je třeba dobře rozumět, abychom nejednali chybně. Abychom se nezachovali podle toho, jak to vypadá.
Pozor na některé situace, ve kterých jsme náchylnější dělat chyby a rozumět ne úplně dobře tomu, co se stalo nebo co se právě teď děje.
A důvěřujme Bohu, že nás nenechá plácat se v našich chybách. Bůh o nás dobře ví, odpouští nám a dává správné nasměrování.
Nenechme se příliš vést svými zkušenostmi, buďme pružní, hledejme to, co je nad námi (Ko 3,1), dejme pozor na setrvačnost v našem uvažování a počítejme s tím, že Bůh je větší než situace, které nás potkají i než my sami. On si vedl Samuela a povede i nás, budeme-li o to stát.
Amen.