EN | CZ 

Kázání 2023-01-08 - Pavel Kuchynka

09. Ledna 2023

Mt 2, 1-12

Moudrost, která se klaní a dává do služby Spasiteli

(8.1. 2023, ECM Plzeň 1, Bolevecká náves)

Každý člověk má nějakou životní filozofii – svoji životní moudrost, na které v životě staví. Příběh o cestě mudrců z Východu nám ukazuje, co takové skutečně poctivé hledání životní moudrosti obnáší. Je to příběh o nalezení moudrosti, která člověka osvobozuje a přivádí na cestu skutečného lidství. Je to moudrost, která se klaní a dává do služby Spasiteli.

-----

Svět byl a je plný nespravedlnosti – skrytých i zjevných konfliktů a válek. To v našem příběhu ztělesňuje Herodes Veliký – tehdejší Římem dosazený „vládce“ Judska. Vůči těm mužům z Východu je do očí bijícím kontrastem. Oni neváhali opustit své dosavadní jistoty a vydat se na cestu hledání. Herodes se přímo děsí ztráty svých „jistot“. Všechno jeho jednání je diktováno strachem, aby ho někdo nepřipravil o trůn. Vidíme jeho úpornou snahu mít svůj život plně pod kontrolou a za každou cenu eliminovat všechny hrozby.

(?!) A čeho tím dosáhl?! Že jeho život byl velmi ubohou karikaturou lidství. A ubohou karikaturou byl také jako král. Když v příběhu slyšíme slova proroctví o tom, že mesiášský král bude pastýřem Izraele, víme, že Herodes se tomu neblížil ani vzdáleně. Herodes pohlcený strachem o trůn prostě nemohl být pastýřem svého lidu. Naopak. Víme, že byl paranoidním hubitelem a postrachem svého lidu. Hubitelem, který se neštítil skrývat své smrtonosné úmysly za maskou zbožných frází. (?!) Co jiného znamenají jeho úlisná slova o tom, že už se nemůže dočkat až se narozenému Mesiáši také pokloní?!

Hvězdopravci z příběhu o narození Krista jsou vylíčeni jako muži, kteří žili v bohatství a patřili ve svém světě ke vzdělaným a respektovaným lidem. Řekli bychom o nich, že byli tzv. za vodou. Přesto někde hluboko v sobě věděli, že v životě jde o mnohem víc. Příběh nám je podává jako neúnavné hledače. Hledali něco většího – odpověď na otázku: Co to znamená být opravdu člověkem?

A vidíme, že takoví hledači dostávají a rozpoznávají nebeské znamení. Bylo to znamení, kterému mohli porozumět a také mu porozuměli. Díky tomuto znamení věděli, že odpověď na otázku, co to znamená být opravdu člověkem je třeba hledat v nově narozeném králi Židů. Znamení, které dostali jim bylo šité na míru. Podobná znamení dostávají všichni hledači. A i když můžou mít mnoho podob, pokaždé člověka zvou na cestu a udávají směr dalšího hledání.

Většinou takové znamení vyvolá v člověku úžas. Člověk zatají dech nad tím, co má před očima. Člověk je zaplavený prožitkem něčeho nadpozemského (při pohledu na něčí nádherný čin lidskosti, na umělecké dílo, při poslechu hudby, při pohledu na krásu stvoření, na zrození nového života nebo naopak prožitek toho, když někdo ze života odchází …). Jsou to chvíle, kdy člověk ví, že jde o víc než o pouhý emociální zážitek. Ví, že se mu na chvíli odkryl vhled do něčeho, co je stejně skutečné nebo ještě skutečnější než to, co může běžně vnímat svými smysly.

S pouhým znamením si však na cestě moudrosti nevystačíme. Vidíme, že muže z Východu od jisté chvíle na další cestě doprovázelo slovo Písma. Bylo to slovo o naději, která byla slíbena Izraeli i celému lidstvu v příchodu Mesiáše. Vidíme tedy, že kdo poslechne znamení, která v životě dostává (znamení šitá na míru), kdo pak zaslechne a přijme také svědectví Písma, ten hledá a ten také nachází. A vidíme, že součástí tohoto hledání je i zkušenost s naplňující a ujišťující radostí, která není závislá na ničem z tohoto světa a je nesrovnatelná s jinými radostmi života. Pak už je člověk jen krok od místa a chvíle, kdy může osobně uvidět Spasitele očima víry.

(!) Příběh nás ale varuje! I Herodes měl díky mužům z Východu příležitost hledat Mesiáše. Jenomže zůstal smrtelně a smrtonosně zahleděný do sebe, do svých představ o životě a fungování světa. Kvůli tomu zůstal neoslovitelným Herodem. Tato možnost je tu stále. Člověk si může zvolit to samé, co Herodes: peklo v zajetí strachu a izolující chudoby bez jakékoli možnosti růstu své lidské zralosti.

Teprve tváří v tvář Spasiteli dítěti se ocitli mudrci – a spolu s nimi všichni hledači skutečné životní moudrosti – před ohromující skutečností: že Bůh přichází k člověku v pokoře své lásky. Jako Bůh, který chce být člověkem svobodně přijat. A ti, kdo ho skutečně přijímají, ti se mu klaní a ctí ho tím nejlepším, co mají a dávají se mu cele k dispozici – nabízí mu svůj život. Vlastně můžeme říct, že to, kolik v Bohu nacházíme, se ukazuje v tom, nakolik se mu dáváme k dispozici.

Spasitel – bezbranné dítě – člověka odzbrojuje. Příběh o nalezení Spasitele dítěte je tedy nejvýmluvnější odpovědí na otázku: Jak člověk může poznávat své skutečné lidství? Děje se to na cestě zranitelné sebedávající lásky – když člověk nespoléhá na sebe, na své postavení, na svůj majetek, na své schopnosti, ale klaní se a dává do služby Spasiteli. Od té chvíle už člověk nepatří jen sám sobě, ale Bohu a jeho záměrům.

Příběh o klanění mudrců od Východu je trvalou výzvou: klanějme se Spasiteli zrozenému v Betlémě. To nám pomůže vypořádat se s iluzí, že bychom si snad sami dokázali zajistit naplňující život. Při pohledu na Spasitele dítě – na velikost Boží lásky - se také rychle zbavujeme iluzí o velikosti našich darů, našich obětí. Zbavujme se toho všeho. Ať nás Pán může obdarovat skutečným životem. Lidstvím, ve kterém vládne sebedávající láska. Všechno, co se v našem životě rodí z nesobecké lásky, přináší do tohoto světa uzdravení a naději. Ten, kdo se takto klaní a dává do služby Spasiteli, se podílí na tvoření věčných hodnot. Stává se – stejně jako mudrci z našeho příběhu – pozvánkou k hledání a k životu skutečné moudrosti. Cesta klanění Spasiteli a služby v síle jeho sebedávající lásky, je cestou naplňující radosti. Jde o radost, které se nevyrovná nic z toho, co by si člověk mohl koupit za všechny peníze světa.

-----

Poznávejme Spasitele, který nás přišel zachránit od pekla herodovské nelásky, strachu a izolace pro život, ve kterém se člověk nebojí být sám sebou a nebojí se svobodně milovat druhé. Je to cesta mudrců od Východu. Pojďme po ní. Je to cesta moudrosti, která je nad všechnu moudrost světa. Amen

Slovo na cestu: 1J 2, 16-17

Požehnání: 2Pt 3,18

Telefon | +420 774 354 374

Email | lochotin@umc.cz

Ukázat na mapách | Přejít na Facebook

Adresa: Bolevecká náves 2016 / 2 | 323 00 Plzeň

Bankovní spojení: Fio banka a.s., 2800133169/2010

Přihlášení

IČ | 66365988

© 2024 ECM Plzeň 1 - Lochotín