- Zvuková stopa není dostupná
- poslední kázání >>
Kázání 2022-07-31 - Zdeněk Eberle
06. Srpena 2022
Kázání v Bolevci, neděle 31.7.2022
Ž 23; Dt(5 Mojžíšova) 5,12-15; Mk 6,30-34; Lk 10,38-42(číst při kázání!!) Udělat si čas pro odpočinek
Dnes si chci spolu s vámi udělat výlet z perikop do tematického kázání podle požadavku některých z vás; to téma je „odpočinek“, resp. „Udělat si čas pro odpočinek“.
Vím, že jsou prázdniny a dovolené a jsme rozježdění, ale máme internet, takže si to může třeba dodatečně přečíst kdokoliv.
Pokud se podíváte do biblického slovníku, zjistíte, že výraz „odpočinek“ má neteologický a teologický význam. Ten neteologický význam je takový, jak ho obvykle chápeme: ukončit nebo přerušit práci, namáhavou činnost, poskytnout organizmu čas a podmínky na rekreaci, tedy znovuvytvoření všech podmínek pro možnost dalšího tvoření, obnovení schopností, které umožňují uměleckou, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost. Ta se projevuje jako vynalézavost, jako vznik nového, originálního díla nebo myšlenky, popř. tvůrčím řešením problémů. (Wiki). K tomu se vrátím za malou chviličku.
Ohledně teologického významu si dovolím pár poznámek, abychom, když na to narazíme v Písmu, jsme věděli, o co jde. Pán Bůh zaslíbil Izraeli odpočinutí v zaslíbené zemi a znovu se to opakuje při návratu ze zajetí, z přesídlení. Ve Staré smlouvě toto zaslíbení Izrael nedosáhl kvůli nedůvěře a neposlušnosti. Ve Smlouvě nové se to naplňuje a je to přístupné člověku v Kristu, v přijetí toho, co nám Pán Ježíš zajistil: osvobození od marné námahy po vlastní spravedlnosti a nasycení hladu duše. (Mt 11,28-30: „Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším. Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží.")
A autor epištoly Židům jasně píše: „Židům 4,4-11: „O sedmém dni je přece v Písmu řečeno: `I odpočinul Bůh sedmého dne od všeho svého díla.´ Zde však čteme: `Do mého odpočinutí nevejdou.´ Trvá-li tedy možnost, aby někteří do odpočinutí vešli, a ti, kterým ta zvěst byla nejprve ohlášena, pro neposlušnost nevešli, určuje Bůh jiné `dnes´. V Davidových žalmech, tedy po dlouhé době, jak už bylo pověděno, říká: `Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce!´ Kdyby byl Jozue již uvedl lid do odpočinutí, nemluvil by Bůh o jiném, pozdějším dnu. Tak má Boží lid pravý sobotní odpočinek teprve před sebou. Neboť kdo vejde do Božího odpočinutí, odpočine od svého díla, tak jako Bůh odpočinul od svého. A tak usilujme, abychom vešli do toho odpočinutí a nikdo pro neposlušnost nepadl jako ti na poušti.“ A to už jsme také v oblasti eschatologie, tedy v oblasti nauky o posledních věcech.
S odkazem na sobotní odpočinek jsem trochu předběhl, ale teď se můžeme vrátit k dnešnímu tématu. To dnešní téma je důležité nejen pro workoholiky, obecně pro pracovité lidi, ale také pro každého, kdo neumí odpočívat. (Umění odpočívat ještě dnes dopoledne upřesním!!)
Začnu s obecně platnými principy a pak budeme společně směřovat k odpočinku křesťana.
Začnu titulkem z novin: Odpočinek je životně důležitý. Dopřát bychom si ho měli každý den.
Na dovolenou jezdíme proto, abychom si odpočinuli a načerpali nové síly. Chvíle volna bychom si ovšem neměli dopřávat pouze teď v létě, ale celoročně. Ideální je naučit se „vypínat“ alespoň na krátký čas každý den. Dává nám zapomenout na zaběhlé stereotypy v práci i v osobním životě. „Jeho hlavním nástrojem je kvalitní spánek. Čím více jsou lidé zaneprázdněni, tím více mají tendenci okrádat se na spánku, aby stihli všechny ostatní povinnosti. Doufají, že nabraný deficit doženou o víkendu nebo o dovolené. Pravý opak je pravdou. S kratším spánkem se zhoršuje naše pozornost, koordinace, reakční čas i úsudek. Únava je jednou z hlavních příčin dopravních nehod i chyb v pracovním procesu. Nehledě na to, že když jsme unavení, zanedbáváme péči o sebe, své tělo, blízké lidi i prostředí, ve kterém žijeme.“ Během chvil volna důležité myslet i na odpočinek od myšlení a emočního vypětí. Jakákoli forma činnosti, která nás dostane do přítomnosti bez neustále vířících myšlenek, může velmi dobře posloužit. Výborné jsou vycházky do přírody, meditace nebo cvičení. To bychom neměli provádět jen jednou za čas na dovolené, ale kdykoli je to možné. „Není důležité vypnout jen jednou za čas. Důležité je naučit se vypínat alespoň na krátký čas každý den,“ připomíná Alžběta Protivanská, psychotepateutka. Čas je dnes pro mnohé z nás jednou z nejdražších komodit. Nejvíc času ale v našich životech věnujeme zpravidla pracovním povinnostem. A na „obyčejný, běžný život“ někdy zapomínáme. Zdroj: https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/proc-je-dulezity-odpocinek.A180626_101817_zdravi_pet
Oddíl z Lukášova evangelia nás uvádí do skupiny Ježíše s učedníky; stále přicházelo velké množství lidí, nestačili se ani najíst a vrátili se plni dojmů ze služební cesty, kde vyzývali lidi k pokání, vyháněli démony a uzdravovali nemocné. Z rady Ježíše můžeme soudit, co pro ně v tuto chvíli bylo dobré: ústraní, samota, odlehlé místo (bez signálu pro mobil a internet… J)… Ale cesta za odpočinkem se Ježíši i učedníkům moc „nepovedla“. Přišla lítost nad zástupy, potřeba se věnovat lidem. Bylo to opravdu velmi zvláštní období, období necelých tří let, kde priority byli jiné, než v pojetí mnoha let celého života. I důsledky byli jiné: nasycení zástupu, chůze Ježíše po vodě, …
Máme vůbec nějaký volný čas? Je to důležitá otázka. Pokud totiž volný čas nemáme, je další uvažování celkem zbytečné. Někteří lidé mají tolik práce, že volný čas vůbec nemají. Někdy je to vlivem životních okolností. Často si to však v životě lidé zařídili tak, aby volný čas neměli. Důvody pro to mohou být různé: někteří lidé si myslí, že volný čas je něco špatného, až hříšného, a že bychom celý čas života měli věnovat druhým nebo nějaké činnosti. Jiní (a mnohdy jsou to ti stejní) nepřestávají s prací proto, aby si nepřipadali neužiteční, bezcenní. Často tak utíkají před svými problémy, pocity a životními otázkami.
V člověku, který jen pracuje, narůstá pocit důležitosti a nenahraditelnosti. Když pak někdy práci vykonávat nemůže, ukáže se často, že se bez něj mnohé obejde a že se svět nezhroutí… To pak může vést k rekapitulaci, zda věci nelze dělat i trošku jinak. Jsou to otázky mnohdy nepříjemné, mohou ale vést k podstatě toho, v čem spočívá naše skutečná důležitost a hodnota.
Zdravý odpočinek je složen ze dvou složek - aktivní i pasivní. Mnozí lidé jsou ale i při odpočinku jednostranní.
Výkonově zaměření lidé mají tendenci k aktivnímu odpočinku a nezbaví se sklonu dávat si cíle: na dovolené mají naplánováno, co všechno musí navštívit, dokázat a vidět; při sportu se nehýbou pro radost, ale pro splnění lepších a lepších limitů; při čtení se neponoří do děje, ale vypisují si obratná a podnětná slovní vyjádření autora; odpoledne strávené jen lenošením je pro ně nepřijatelnou ztrátou času.
Opakem jsou pasivní lidé, kteří by nejraději celý svůj život prospali a proleželi. Rádi konzumují zábavu, kterou jim nachystali jiní a neradi vyvíjejí jakoukoliv aktivitu. Místo vlastního sportování pak sledují výkony druhých…
Důležité je umět obojí propojit - někdy se oddat nicnedělání a zároveň umět volný čas využít k vytváření něčeho nového.
Život člověka je naplněn převážně prací. Volný čas máme k tomu, abychom si odpočinuli a mohli se rozvíjet i v jiných oblastech života. Únava, která je naším věrným životním průvodcem, může být významným ukazatelem naší přetíženosti. Někdy potřebujeme změnu, vzrušující a záživnou činnost, ale jindy zklidnění a třeba jen soustředění na vlastní dech. Volný čas a odpočinek je důležitým prostorem pro to, abychom nabyli rovnováhy.
Většinu času děláme to, co "musíme". Při odpočinku ale můžeme dělat to, co "chceme". Náš život je plný povinností. Okolnosti nás nutí k mnoha úkolům a činnostem. Ve volném čase si ale můžeme dovolit dělat to, co skutečně chceme, dopřát si pocit svobody a volby. Tím se nám otevírá i cesta k poznání sebe sama, toho, po čem v životě toužíme a co niterně potřebujeme.
Naše práce je mnohdy zaměřená jednostranně. Ve volném čase máme možnost dělat něco jiného, rozvíjet jiné stránky naší osobnosti. Osvědčené doporučení praví, aby manuálně pracující lidé odpočívali při duševní činnosti a duševně pracující relaxovali při manuálních pracích. Výsledky odpočinku poznáme "po ovoci": pokud opravdu odpočíváme, pak se cítíme svěží a plni sil do dalších dnů.(Víra.cz)
Po mém vyhoření jsem dostal pozvání na ekumenu, která se konala na Prusinách, a měl jsem něco říct ze své zkušenosti: např. proč jsem vyhořel. Byl tam také polský farář, který slouží u Redemptoristů, P. Bogdan Stępień. A když jsem mluvil o svém vyhoření, zřetelně se tvářil nechápavě; ale ne proto, že by nerozuměl česky, ale že nechápal, proč jsem se do vyhoření, jednoduše řečeno „do nezvládnutého stresu“ dostal. Přemýšlel jsem o tom, trochu víc ho poznal (později jsme měli po sobě na konferenci mládeže dva semináře) a víc přemýšlel, co on má, umí a jak asi odpočívá. Pracovně bych řekl, že je to takový „katolický“ způsob a otevřelo mi to, i s pohledem zpět na můj život, nové věci.
Měl jsem zkušenosti s exerciciemi v naší církvi (ECM), které vedl vždy katolický duchovní, protože my to neumíme. Ale na všech exerciciích jsem neuměl úplně odhlédnout od reality, z které jsem tam přijel. Měli jsme dobré podmínky, pokud si pamatuji, vždy jsem měl protekčně samostatný pokoj, vypnutý mobil, ale nedařilo se mi něco, co pojmenuji za chvilku.
A biblický oddíl, ze kterého praxe exercicií vychází, je asi Lk 10,38-42: „Když šel Ježíš s učedníky dál, vešel do jedné vesnice. Tam jej přijala do svého domu žena jménem Marta, která měla sestru Marii; ta si sedla k nohám Ježíšovým a poslouchala jeho slovo. Ale Marta měla plno práce, aby ho obsloužila. Přišla k němu a řekla: "Pane, nezáleží ti na tom, že mne má sestra nechala sloužit samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!" Pán jí odpověděl: "Marto, Marto, děláš si starosti a trápíš se pro mnoho věcí. Jen jednoho je třeba. Marie volila dobře. Vybrala si to, oč nepřijde."
Nepředpokládám, že všichni, kdo se potřebujete naučit odpočívat, začnete jezdit na exercicie. Ale je v tom způsob, jak se učit odpočívat.
Řeknu to dost vulgárně, ale snad srozumitelně. Netvrdím, že pro všechny platí, že když mají odpočívat, musí odpočívat jejich hlava, resp. musíme dávat pozor na to, co naše hlava zpracovává a kolik toho je. Ale v naší kultuře, mezi námi ve společenství to platí většinou. Potřebujeme nechat odpočívat hlavu a plnit ji zdravými věcmi. Představte si vlastní hlavu jako mlýnek na maso. Hrozné, že? Ale nic jiného mne nenapadá. Všechno, s čím jsme konfrontováni v naší práci, ve vztazích, ve společnosti, ve zprávách a na nekonečné síti, které říkáme internet, musí naše hlava zpracovat a něco udělat s těmi obrovskými „nádobami“, kde to „namleté“ se soustřeďuje. To nezmizí jen tak samo od sebe. Moje rada je odkládat to u Boha a chránit se – rozumně – množství zpracovávaného materiálu, abychom nezamořili celý organizmus. Dotýkám se problematiky duchovní hygieny. Ale není to opačný extrém, tedy že bychom před tím vším, co si na nás dělá nárok, strkali hlavu do písku. Není to jednoduché, chce to trénink, ale nejprve si to vše uvědomit a pojmenovat.
Marie z příběhu při návštěvě Ježíše byla – podle mne – úplně normální žena. Ale při návštěvě Ježíše se zřejmě netrápila pro věci běžného života a nebyla z Ježíšovy návštěvy ve stresu. Vzala to za správný konec. Co si vlastně vybrala? Ježíš to neříká pregnantně, tady pro nás výstižně a jednoduše pochopitelně. Ale na pozadí Marty to snad můžeme odhadnout. Pro Marii bylo setkání s Ježíšem občerstvující. Mnozí z nás jsou svým založením „Marty“. Je toho třeba tolik udělat. Jídlo, pití, dobré prostředí pro tolik lidí, kteří s Ježíšem přišli. A co říkáme Ježíši? „Pane, řekni tomu ´Josefovi´ ať mi pomůže. Tobě nevadí, že mne v tom nechal?“ A Ježíš mi říká: „Zdeňku, Zdeňku, děláš si starosti a trápíš se pro tolik věcí. Josef si vybral dobře. Josef nemá problém, ale ty!!!“ (Podle D. Šrámka)
Odpočinek a křesťanská meditace spolu úzce souvisí. To spojení „křesťanská meditace“ zní moc složitě, „učeně“. Jděte k Ježíši, řekněte, co vás trápí, požádejte ho o rozlišení, co je na vás, co na něm; a od toho, co je na něm se pokuste oprostit. Požádejte ho, aby vám dal moudrost pro rozlišení mezi odpočinkem a leností. Myslete v této souvislosti na věty z Písma: Ž 127,1a.2 Nestaví-li dům Hospodin, nadarmo se namáhají stavitelé. Nestřeží-li město Hospodin, nadarmo bdí strážný. Nadarmo časně vstáváte, dlouho vysedáváte a jíte chléb trápení, zatímco Bůh dopřává svému milému spánek. Někdy může být odpočinkem třeba dobrý film; proč ne? Ale nezapomeňte, že modré světlo monitoru vám spánek neusnadní.
Dnešní první čtení bylo z desatera. Sobotu jako lidé Nové smlouvy už nemusíme dodržovat. Ale můžeme!! Je to pro nás důležitý princip střídání práce a odpočinku. Navíc se nabízí neděli si dobře užít!! I když máme ten nejlepší odpočinek před sebou, závdavek odpočinku si můžeme užít už v našem pozemském životě. Závěrem připomínám, jak odpočíval Ježíš, který toho nesl hodně a hodně pracoval: Mk 6,46 Rozloučil se s nimi a šel na horu, aby se modlil. Obávám se, že toto neumíme. A vracím se obloukem k exerciciím, ke ztišení ohledně poznání, co všechno s námi „cvičí“, co nás zatěžuje, čeho se potřebujeme zbavit, čemu se příště vyhnout, potřebujeme poznat, co po nás Pán Bůh nechce, co si od nás chce vzít a my nejsme ochotni mu to odevzdat a přestat se o to starat. A kde – naopak – máte něco jiného dělat.
Je mi líto naší planety, kterou jsme zplundrovali z nevědomosti, ale také kvůli našemu pohodlí a chamtivosti. Není vám líto, když se ničíte neschopností odpočívat a ještě třeba k tomu máte výmluvy, o kterých tušíte, že před Bohem neobstojí? Nebojte se, pravý odpočinek máme jako Boží děti před sebou; ale v tomto životě nepomíjejte bez povšimnutí servisní přestávky na skutečný odpočinek. K tomu ať nám Boží milost pomáhá! Amen.
Slovo vyslání: 2K 13,11 …žijte v radosti, napravujte své nedostatky, povzbuzujte se, buďte jednomyslní, pokojní, a Bůh lásky a pokoje bude s vámi.
Požehnání: 2K 13,13 Milost našeho Pána Ježíše Krista a láska Boží a přítomnost Ducha svatého se všemi vámi. Amen.
Telefon | +420 774 354 374
Email | lochotin@umc.cz
Ukázat na mapách | Přejít na Facebook
Adresa: Bolevecká náves 2016 / 2 | 323 00 Plzeň
Bankovní spojení: Fio banka a.s., 2800133169/2010