- Zvuková stopa není dostupná
- poslední kázání >>
Kázání 2022-06-26 - Zdeněk Eberle
27. Června 2022
Kázání v neděli 26. května 2022 na Lochotíně
Ž 77,1-2.11-20; 2 Kr 2,1-2.6-14; Ga 5,1.13-25; Lk 9,51-62 Jsi způsobilý pro Boží království?
Dnes bych rád, abychom se soustředili na verš, kterým se uzavírá dnešní evangelijní čtení. Ta věta tam nestojí sama o sobě; je v souvislosti s těmi odpověďmi Ježíše na řeči lidí nebo na odpovědi lidí na Ježíšovo pozvání k následování. Jeden říká: „Budu tě následovat kamkoliv!“ Odpověď Pána Ježíše je spíš odrazující. Pak Pán Ježíš zve k následování a odpovědí je:“ Ano, ale…!“ Prostě: je to ze života.
Ta „dnešní“ věta zní: "Kdo položí ruku na pluh a ohlíží se zpět, není způsobilý pro království Boží."
A z té věty si, prosím, všimněte slova způsobilý, nebo způsobilost.
Způsobilost: jako synonyma můžeme říct: schopnost, kvalifikace, kompetence. Má to souvislost se starozákonním: být schopen boje.
euthetos, euthés, = není způsobilý, vhodný, užitečný, kvalifikovaný, nehodí se, není fit,
Může chtít, může se přihlásit, může usilovat, ale nebude vybrán jako vhodný kandidát.
Jediný ř.výskyt slova v Písmu!! Můžeme pouze významově srovnávat. V tom je pro nás dnes složitější, nemůžeme se opřít o stejné slovo na jiném místě NZ.
Možná, že vám dnes trochu (nebo i víc) zkomplikuji vaši osobní teologii. Myslím, že o způsobilosti pro Boží království se v církvi moc nemluví. Poněkud se nám to do jednoduchého schématu o záchraně v Pánu Ježíši „nehodí“, že? Úvodem k tomu musím hned říct, že věřím, že „každý potřebuje Krista“. Ježíš pro každého. Heslo stanové misie EmK. Souhlasím s tím!!! Každý potřebuje Krista. A pro každého je záchrana v Kristu; bez ohledu na rasu, pohlaví, sexuální orientaci, politické názory, vzdělání, pro člověka v manželství nebo singl, prostě: pro každého!!
I já se připojuji k apoštolu Pavlovi, že prioritou je pro mne zvěstování ukřižovaného Krista; kvůli záchraně každého člověka.
Platilo to pro jednoho spoluodsouzeného s Kristem, kterému říká Pán Ježíš: „Dnes budeš se mnou v ráji.“ Nebo podle SNC: „Slibuji ti, dnes budeš se mnou ráji.“Už mu nezbývalo mnoho života.
Ale co my ostatní, kteří máme žít na této zemi ještě nějaký či dlouhý čas? Co máme dělat po přijetí Kristovy záchrany? Nemůžeme se přece nějak zakonzervovat a čekat na ono přenesení „do ráje“. Co tedy máme dělat? Apoštol Pavel o tom opravdu hodně píše, protože on se zpravidla těm znovuzrozeným nemohl mnoho věnovat a tak do těch sborů, které založil, píše. Píše o posvěceném („svatém“) životě, který předchází plné záchraně „jednou“, po dokončení pozemské pouti. Ale to není úplně přesné: Boží království je už tady na zemi a my jsme do něj pozváni. Přece máme dvojí občanství: české a Boží. Takže si to dovolím rozšířit, možná netradičně, a říct: "Kdo položí ruku na pluh a ohlíží se zpět, není způsobilý pro království Boží." Na věčnosti i tady.
A o jakých to že lidských „ale“ Pán Ježíš mluví? Všechna ta „ale“ jsou jen odkladem radikálních požadavků Ježíše. Vím, že nám Ježíšovy požadavky mohou připadat tak revoluční, že jsou nesplnitelné. Ale to jen na první pohled. Jsem přesvědčený, že Pán Ježíš po nás nechce nesplnitelné věci. To by byl zlomyslný; ale to on určitě není v plnosti své lásky k nám.
A jako obvykle nemůžeme Ježíšova slova brát úplně doslova. Jsou to vyjádření v obrazech, kam se+ - vejde celý náš život.
- Následování Pána Ježíše není bez obtíží. Plyne to z toho, že křesťan má dvojí občanství a podle jiných míst v Písmu je nadřazené to občanství Boží. Křest je něco jako zakončení procesu znovuzrození a při něm m.j. slibujeme, resp. říkáme “ano”, na slova: “Vyznáváte Ježíše Krista jako svého Spasitele, vkládáte všechnu svou důvěru v jeho milost a slibujete, že mu budete sloužit jako svému Pánu a jednotě s církví, kterou Kristus otevřel lidem každého věku a všech národů?” A ty obtíže shrnul Pán Ježíš do slov: Lišky mají doupata, ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil. Následovat Krista jen po snadné cestě není následování Krista!!! A my si tam můžeme vložit vše, co není pro nás snadné. Můžeš o mnoho přijít na cestě za Kristem. A tu a tam je to moc dobře, když o něco přijdeme. Ptám se tě: Stojí ti to za to?
- Radikalitu následování můžeme ovšem také odsouvat. „Dovol, ať dochovám otce.“ To vyjadřuje celou oblast, kdy si rozmýšlíme, co ještě má přednost. Jedná se o priority našeho života. Neznamená to, že jako křesťan se přestaneš starat o své rodiče; vůbec ne!!! Ale nemůže to být pro tebe výmluva, že nebudeš následovat Krista. Když se modlíme za naše blízké, často se modlím, aby měli zdravé a správné priority. A to bych přál i sobě a vám všem. Pokud si správně nastavíte priority, budete mít dobré zvyky a neznamená to, že byste je nemohli v době nějaké nouze přehodit. Ale jen výjimečně s vědomím, že je to opravdu výjimka.
- Loučení v Orientu je specifická záležitost. Čtěte Bibli, tam to všechno je. Nevím, jestli to vystihnu nějakým současným jiným pojmem, ale: nedovol společenským zvykům, někdy i třeba prázdným zvykům, aby tě řídily. Jak už jsem tu asi 100x říkal, v jedné anglické parafrázované Bibli na začátku 12. kapitoly Ř čteme: „Nedovolte světu, aby vás vtlačil do svých forem!“ ČEP tu čte: „Nepřizpůsobujte se tomuto věku….!“A dál čteme: nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé.
Odpusťte, že vám tu neuvádím konkrétní příklady, nebo víc příkladů, co vše mohou být ta naše lidské „ale“. Věřím, že vám to Duch svatý říká, pokud jste mu už také tisíckrát neřekli nějaké to své „ale“.
Snad k nám teď už lépe mluví to Ježíšovo neohlížet se při orání. Podtrhuje to i apoštol Pavel, když píše do Filip: (3,13): Nechávám všechno za sebou a upírám se jen k tomu, co je přede mnou… SNC
Je to podobné, jako když řídíte auto: máte sice zpětná zrcátka, ale nedíváte se celou cestu do nich. To byste se opravdu dlouho nedívali. Zdar vaší cesty mj. spočívá v tom, že pozorně sledujete svou cestu směrem k cíli. Ale zrcátka potřebujete a kdo je nepoužívá, je nebezpečný řidič!!! Ale poměr dívání se dopředu a do zrcátek je jednoznačně ve prospěch sledování cesty před sebou, a to několikanásobně!!
A tak si dovolím ještě něco dodat: Pán Bůh nám dovoluje dělat v životě chyby. Kdyby to tak nebylo, nikdo z nás by tu už nebyl. Neplatí: jedna chyba, a jsi diskvalifikovaný. Má platit: chyba a jaké poučení z toho pro mne plyne? Jako bývalý výpravčí bych vám o tom mohl vyprávět!!! Jako farář v.v. bych vám o tom mohl vyprávět!!! Jako současný řidič vám o tom mohu vyprávět. Nemáme-li naší orbu „zvorat“, musíme chyby z předchozích brázd ve svém jednání zohlednit. Jestli vás opravdu neštve vaše třetí nebo pátá stejná chyba, je to na pováženou. W. Churchill údajně řekl něco v tom smyslu, že krize jsou prospěšné, když nás něco naučí. A jiný citát – nevím koho – praví, že i když nemáme rádi krize, přináší nám příležitosti. Tak to si dovoluji přidat k těm zpětným zrcátkům. Ale dívat se dopředu je nanejvýš potřebné, pokud náš postoj vychází se zdravého posouzení reality. Nebo bych ten Ježíšův citát parafrázoval či povysvětlil takto: Můžeš se podívat zpátky; ale jen proto, abys viděl, máš-li brázdu rovnou a nikoliv jako člověk, který na začátku brázdy nechal kus svého srdce. Můžeš se ohlédnout také proto, abys viděl, z jaké situace tě Ježíš vytáhl, než jsi položil ruce na pluh. Víš dobře, cos tam všechno vyhodil? Odhodil? Víš, že musíš stále něco odhazovat? Vyhodils to? Dobrý!! Tak teď jdi a dívej se dopředu.
Chtěl jsem na téma „dívání se zpátky“ uvést manželku Lota. Zmíním jen otázku, proč se nemohla od Sodomy odtrhnout? Co myslíte? Na co asi „dojela“? Jednou z možností je, že v Sodomě měla něco, s čím se nemohla rozloučit.
Dnes jsme si četli příběh o Elijášovi a Elíšovi. Tak dlouho jsem si seděl na vedení, proč je v textech na tuto neděli právě tento příběh? Až se mi rozsvítilo a uviděl jsem ten zdůrazněný princip dnešní neděle: následování a způsobilost. Elijáš se pokoušel odradit Elíšu v jeho úmyslu, aby přestal doprovázet Elijáše. Podívej, Elíšo, teď musím tam, teď zase tam… Neharcuj se se mnou, počkej tu. Ale v pozadí je slib vyplnění toho, že Elíša dostane dvojnásobný díl Elijášova ducha, pokud bude u toho, až Elijáše Hospodin bude brát k sobě. Všimli jste si, jak Elíšovi o to šlo? Asi jako o tu perlu z evangelia.
Jde ti o Boží království? Drž se svého povolání a dívej se dopředu. Jde o to, abys byl/byla způsobilá pro Boží království. Je to doživotní projekt. A pozor: už jsem to řekl, ale odvážně to opakuji ještě jednou: Nejde „jen“ o Boží království „jednou“, někdy, ale jde o Boží království tady na zemi. S odvahou to říkám i v těchto dnech, kdy Boží království na zemi jakoby pozbývalo ceny. Ale nejde to oddělit. Boží království tady a teď neoddělitelně souvisí s Božím královstvím v plnosti, „jednou“, jak ho většinou chápeme. Je všude tam, kde je a bude Kristus.
Jestli něco po Ježíši chcete, jděte za ním. Bez „ale“!! Neohlížejte se do nějaké své „Sodomy“. Držte se ho, abyste mohli dostat dobré věci od něj. Z jeho strany je to jasné: chce, abys měl život plný hojnosti. Není príma se držet Ježíše? Amen.
Slovo na cestu: Efezským 1:17-19: Prosím, aby vám Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, dal ducha moudrosti a zjevení, abyste ho poznali a osvíceným vnitřním zrakem viděli, k jaké naději vás povolal, jak bohaté a slavné je vaše dědictví v jeho svatém lidu a jak nesmírně veliký je ve své moci k nám, kteří věříme.
Požehnání: 1 Petrův 5:10 A Bůh veškeré milosti, který vás povolal ke své věčné slávě v Kristu, po krátkém utrpení (kéž vás) vás obnoví, utvrdí, posílí a postaví na pevný základ.
Telefon | +420 774 354 374
Email | lochotin@umc.cz
Ukázat na mapách | Přejít na Facebook
Adresa: Bolevecká náves 2016 / 2 | 323 00 Plzeň
Bankovní spojení: Fio banka a.s., 2800133169/2010