- Zvuková stopa není dostupná
- poslední kázání >>
Kázání 2022-03-20 - Pavel Wittner
25. Března 2022
Lukáš 13,6-9
0. Úvod --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Do sklenice dám čistou vodu. Trochu ji osladím cukrem. Chce někdo ochutnat? Pokud bych ji vylil, mohlo by se stát, že někde ve vylitém množství objevila kapka hořké vody?
1. Bůh ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Byl jednou jeden muž. Byl bohatý. Měl zahradu, kde pěstoval vinnou révu, a měl tam i fíkovník. Možná těch fíkovníků bylo víc. Ale muž byl jeden. Kým byl?
- Obchodníkem, který prodával ovoce ze své zahrady?
- Investorem, který zkupoval pozemky, pak je prodával?
- Byl to člověk závislý na cukru?
- Nebo to byl dobrák, který dával těm, kdo potřebovali?
- Nebo to byl jedlík, který potřeboval být dobře zásobený a při každém jídle, při každé návštěvě potřeboval mít stoly přetékající šťavnatým, voňavým, oslnivě vypadajícím ovocem?
To nevíme, můžeme se jenom domýšlet. Ale vyzařovala z něj jistá panovačnost – věděl, co chce. Něco měl a chtěl, aby mu to vynášelo, aby to bylo užitečné a plnilo to svoji funkci, aby mu to dělalo radost.
Možná jsme v podobné situaci – něco máme, třeba se o to někdy dělíme s dalšími, radujeme se z toho –
- Otázka: Co máš doma, co ti přináší radost? (odpovědi dětí – hračky, peníze…)
- Otázka: Kdo z vás máte zahrádku a tam něco pěstujete? Co? Kdo z vaší rodiny se o ní stará a jak to dělá?
- Otázka: Co je třeba k tomu, aby se plody zahrádky dostali na váš stůl? Samy tam nedoputují (např. na dálkové ovládání).
- Otázka: Na jaké ovoce byste se těšili – co vám chutná?
- Otázka: Co Ty- Jaký byste z toho měli pocit? Co by vás napadlo? Co byste chtěli udělat? Dali byste té rostlině ještě šanci?
- Otázka: Kdo je kdo - Kdo v tomto podobenství je majitel zahrady? Kdo je vinař? Kdo je fíkovník?
- Otázka: Znáte ten pocit, kdy na něco čekáte, ale ono to nepřichází? Jdete do obchodu, těšíte se, že si něco koupíte v obchodě (Atlasky), ale oni to tam nemají.
Určitě tomu muži přinášela ta zahrada radost, když ji měl. Mohl plody své zahrady prodávat, nebo rozdávat potřebným, mohl si je dávat do sklepa, nebo kompoty či marmeládky nebo je rovnou mohl baštit – dávat si je k snídani, obědu, večeři, ke svačině…
Také tento muž se staral o svoji zahradu. Pořídil si vinaře, který všemu rozuměl, věděl jak na kterou rostlinku, co která potřebuje, jak a kdy ji prořezávat, jaké živiny jí dávat.
Ano, je třeba jít na zahrádku utrhnout do nějakého košíku (pomůcka: košík) a pak donést. Ještě je něco potřeba – to ovoce, po kterém tak toužíte, chcete ho, sbíhají se vám na něj sliny, už ho chcete držet v ruce, zakousnout se do něj nebo si ho jen strčit do pusy, aby zahnal váš hlad – se musí urodit. Musí na té rostlině vyrůst. Musí dozrát. A nesmí zčervivět nebo se jinak zkazit. Jdete do zahrady, těšíte se na…
…blížíte se k tomu stromu nebo keři, už z dálky ho vidíte, těšíte se… ale pak k němu přijdete a … ouvej! Ovoce žádné. Strom vypadá dobře – plno listí, silný kmen, ale ovoce žádné!
Přišel, hledal a nenalezl. To dělal ten muž. Poprvé: Přišel, hledal a nenalezl. Podruhé: Přišel, hledal a nenalezl. Pojďte to říci se mnou: 3. Přišel, hledal, nenalezl., 4. Přišel…, 5. Přišel…jak dlouho to takto dělal? Tři roky. Pokud vezmeme v úvahu, že fíkovník mohl mít 3x v roce úrodu a ještě následujícího roku v zimě, tak to bylo hodněkrát. Ten muž byl trpělivý, vytrvalý, nevzdal to, věděl, co chce…
Ale čeho je moc, toho je příliš! Už dost!! Přicházím, hledám a nenalézám! Pořád a pořád! Vinařiiiii, vinařiiii! Já chci nalézat! Chci se radovat ze svého ovoce! Ale pořád nic. Už toho mám dost! Vytni ten fíkovník a to hned! Nechci ho ani vidět. Kazí mi náladu. Zabírá tady zbytečně místo. Jestli je v něm něco zkaženého, ať nenakazí ostatní rostliny!
Teď přichází na scénu vinař. Věděl, kolik času fíkovníku věnoval. Znal svého pána. Věděl, že už dlouho touží po ovoci, ale marně. Možná dopředu tušil, že ve svém spravedlivém hněvu bude chtít vytnout, vykořenit ten strom. Znal ale i milosrdnou a laskavou tvář svého Pána. A měl pro fíkovník naději. „Pane, pokusím se udělat víc, než jsem dělal dosud. Dej mu ještě šanci. Ještě jeden rok ho budu okopávat a hnojit a když ani potom neurodí nic, skoncujeme s ním.
Výklady jsou různé. Přidržíme se výkladu Bůh – Ježíš – Boží lid, Izrael, Církev, která nenese ovoce.
2. Očekává-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zastavme se na chvíli u očekávání ze strany majitele. Na co čeká Bůh v případě člověka?
Čeká, že člověk bude užitečný.
Jako ten majitel, také Bůh má postoj očekávání - přichází, hledá a chce nalézat.
Není to tak, že by nic nedělal a chtěl by dostávat. Ne, on nechce něco z ničeho. Nejprve nám dává, co potřebujeme. Pak má s námi trpělivost a vytrvale vyhlíží.
3. Ovoce--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Co je tím ovocem? To jsou naše projevy. To, co přinášíme. Co dáváme druhým. Co dáváme Bohu. „Co je Boží, dej Bohu.“
Ovoce fíkovníku nebylo přes olistění hned vidět. Muselo se přijít blíž, možná i hledat a pak se našlo. Podobně ovoce, které při nás hledá Bůh možná nemusí být vidět na první pohled – je skryté. „A Bůh, který vidí, co je skryto, ti odplatí.“ To je napsáno o dobrodiní. Bible mluví na jiných místech o ovoci našich rukou, ovoce rtů, ovoce činů, ovoce úmyslů… Ovocem je i to co děláme pro druhé. Třeba v tomto týdnu jsem mohl vidět ovoce mnohých z vás, kteří jste pomáhali uprchlíkům.
Jan Křtitel mluvil o ovoci pokání – ve vztahu k Bohu i člověku. Pokání – to je lidská reakce na Boží příchod k nám. My se můžeme rozhodnout přijít k Bohu – s tím, co máme, ale i co nemáme, co jsme provedli, ale i třeba neprovedli a měli jsme, s tím, kde jsme udělali chybu a vnímáme, že sami se nezměníme. Potřebujeme Boží odpuštění.
4. Vinař--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
A Bůh posílá vinaře Ježíše. Ten se místo nás nechává vytnout. Podstupuje ten Boží trest – odsouzení, opuštění, smrt, abychom my nemuseli. Ale abychom mohli nést plné ovoce – voňavé, šťavnaté – a Bůh aby měl radost a my také.
Jsme v postním předvelikonočním období, kdy si připomínáme, co velkého pro nás Bůh v Pánu Ježíši vykonal. I my můžeme pro lidi kolem nás konat veliké věci. Tato myšlenka je vzata z filmu Pošli to dál. Projevuj svoji víru.
Závěr ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jako fíkovník byl vysazen – nikoli pro okrasu, nebo aby poskytoval stín, nebo aby se po něm lezlo, pro dřevo na zátop nebo kvůli listům, aby se do nich dobře utíraly zadečky J … - byl vysazen kvůli ovoci (potrava, lék), tedy kvůli něčemu, co je třeba hledat (a nacházet) - podobně ani naše životy nemají být krásnými na oko, ale uvnitř, ve skrytu – přinášet Bohu uspokojení, ovoce – ovoce pokání, ovoce touhy po Bohu (Ž 63), vědomé a chtěné podřizování se Bohu, modlitba, děkování, naděje, služba druhým, usilování o svatost, bázeň z Boha, Ga 5,22.
Zakončím citátem Amy Carmichael, misionářky v Indii: Pohár plný sladké vody nemůže vylít ani jednu kapku vody hořké, jakkoli náhle by se rozlil. Amen.
Telefon | +420 774 354 374
Email | lochotin@umc.cz
Ukázat na mapách | Přejít na Facebook
Adresa: Bolevecká náves 2016 / 2 | 323 00 Plzeň
Bankovní spojení: Fio banka a.s., 2800133169/2010