EN | CZ 

Kázání 2021-08-01 - Pavel Kuchynka

01. Srpena 2021

J 6, 24-35

Od Ježíše laciné nabídky nečekejme

(1.8. 2021, ECM Plzeň 1, Bolevecká náves)

Už se zase rozdávají předvolební „koblížky“. Navyšují se důchody a slibují se sliby. A mnozí zas podlehnou iluzi o tom, že jim někdo zajistí trvalý přísun „chleba“ – že se postará. (!) Jak snadno se člověk nechá oklamat! Ale i když se možná nepovažujeme za lidi, kteří jsou přikováni k pomíjivým nabídkám světa, potřebujeme se ptát, v čem nacházíme své životní nasycení.

-----

V evangelijním příběhu vidíme zástup lidí, kteří přichází za Ježíšem, protože jim dal najíst. Uviděli v něm divotvůrce, který jim dokáže zajistit trvalý přísun chleba. Vedlo je stejné přání, které i dnes přivádí mnohé lidi do náručí různých populistů (lžimesiášů). Těm, kteří se tehdy přeplavili za Ježíšem do Kafarnaum, úplně uniklo, že jim dal jíst chléb, nad kterým vzdal díky Bohu – že to byl chléb darovaný Bohem. Zůstali slepí ke znamení, kterým toto podivuhodné nasycení bylo. Nedokázali v něm vidět nic jiného než to, že v Ježíši nalezli neuvěřitelně levný zdroj chleba.

Ježíš ale nepřišel s nabídkou nějakého laciného pokrmu. Pokrm, který nabízí on, se velice liší od všech povrchních nabídek falešné zajištěnosti. Ježíšova nabídka je nabídkou velmi náročné cesty autentického života v pravdě. Právě tím směrem ukazují jeho slova o pokrmu, který člověku přináší věčný život. Na jiném místě řekl svým učedníkům – kteří ho chtěli přimět, aby se posílil jídlem – že má k nasycení pokrm, který neznají. Řekl jim, že tím pokrmem je naplňování Boží vůle – tedy uskutečňování Božích záměrů. Ježíš jim tehdy řekl, že to, jestli je člověk nasycený, souvisí s tím, jakým způsobem života žije. Přitom se samotný Ježíšův život stal potvrzením slov, že „… nejenom chlebem je člověk živ.“

Mnozí už zjistili a mnozí to teprve zjistí, že přísun chleba člověku život nezajistí. Mnozí už zjistili, že existuje velký rozdíl mezi pouhou existencí a skutečným životem. Existuje totiž pokrm pomíjející, ale i pokrm zůstávající a přinášející život věčný. Nemám samozřejmě vůbec nic proti dobrému jídlu a dalším dobrým věcem, které dokáží zpříjemnit a usnadnit náš život. Jsem za ně velmi vděčný. Ale nic z toho se nedá srovnat s naplňující radostí, která doprovází činy vykonané v souladu s tím, co si přeje Bůh.

Ve chvíli, kdy se Ježíše lidé zeptali na to, jak mají jednat, aby konali skutky Boží, to vypadalo, že už konečně prozřeli. Jenomže jejich otázka spíš prozrazuje, že k prozření měli v tu chvíli ještě hodně daleko. Zřejmě jim šlo o to, aby jim Ježíš nadiktoval seznam toho, co by měli dodržovat, aby si tím získali přízeň Boha – aby si tím zasloužili nebe. Ježíš jim však žádný takový seznam nenadiktoval, protože žádný takový seznam neexistuje.

Člověk má usilovat o to, aby získal nasycující pokrm života podle Boží vůle. Jinými slovy: člověk má usilovat o to, aby svým životem naplňoval Boží záměry. Takový život je naplněný činy, které sahají až za horizont naší časnosti. Jsou to činy, které mají věčnou platnost. Ježíš však jedním dechem dodává, že jsou výsledkem života, který člověku může dát jenom on – Boží Syn. Je to život, který není možný bez osobního vztahu člověka vůči Ježíši jako svému Pánu. To důležité v životě – to, co je pro člověka opravdu nasycující – tedy pokaždé vyvěrá z odvahy poslechnou touhu srdce a udělat to, co člověku v konkrétní situaci připravil Ježíš. Pokrm nasycujícího života bude vždy Ježíšovým darem. Darem, který smí člověk ochutnat, když otevře své srdce Ježíši a nechá mu své srdce otevřené.

Je osvobozující vědět, že Bůh žádá jen jediný skutek: aby člověk věřil v Syna Božího – aby měl s Ježíšem skutečný vztah. Pokud člověk přijímá Ježíše jako skutečného Pána svého života, dostává od něj vše, co je potřeba. Dostává vše pro sebe i pro druhé. Ježíš jako Pán našich životů nám umožňuje konat skutky Boží. (!) Nesnažme se uspokojit Ježíše svou vlastní nabídkou dobrých skutků! Pokaždé jde jen o jediný skutek, který je třeba: abychom důvěřovali Ježíši, že jeho život a jeho přání jsou tím nejlepším, co pro sebe můžeme chtít. Pokud se však člověk snaží vyhovět Pánu jen navenek s nějakou vlastní nabídkou zbožných činů, bude hladovět.

(?) Jak se tedy můžeme dosyta najíst chleba života? Potřebujeme se s důvěrou odevzdat a poddat chtění, které v nás probouzí Ježíšův život (jeho slova a jeho svatý Duch). Jde o to poslechnout touhu svého srdce po lásce a udělat to, na co nám Pán ukazuje. Víc není třeba. Všechno ostatní už přijde.

Pečetí Boží pravdivosti Ježíšova Božího synovství je pak sám život člověka, ve kterém se Ježíš projevuje jako skutečný Pán. Je to život, ve kterém Ježíš žije svůj život Božího Syna. Je to život nesmírně naplňující; je to život autentický. A i když to bude život velice prostý, nikdy nebude postrádat hloubku.

Možná, že i my někdy žádáme od Ježíše jasné a prokazatelné znamení z nebe. Ano, u důležitých rozhodnutích chceme mít jistotu, a tak od Pána žádáme potvrzení, jak jednat. Problém je ale v tom, když čekáme na potvrzení v záležitosti, kde je zapotřebí jen jedno: spolehnout se s důvěrou na Pána a udělat to, co od nás žádá. V takových situacích nežádejme znamení z nebe, ale poslechněme toho, kdo sestoupil z nebe. V takových situacích se znamení z nebe nedočkáme. A pokud neposlechneme, nedočkáme se ani nasycujících Božích skutků.

(Pokud ti při sportu dojde energie, potřebuješ jediné – energii doplnit např. proteinovou tyčinkou. Pak můžeš v její síle dokončit běh. Je marné čekat na zázrak! Je třeba prostě sníst tyčinku a je třeba v její síle pokračovat. Bez zdroje energie to nejde. Ale k čemu by mi byla energie, kdybych rezignoval na další běh?!) Lidé, kteří tehdy vyhledali Ježíše v Kafarnaum a žádali po něm chléb z nebe jako důkaz, že je Boží Syn, nepotřebovali další zázrak. Potřebovali jeho slovo: „Pravý chléb z nebe vám dává můj Otec. Neboť Boží chléb je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu ... Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit.“

Ježíš je tady. Je to Ježíš obětovaný za nás. Je to Ježíš vzkříšený. Stále znovu sestupuje z nebe, aby s každým z nás sdílel svůj vlastní život. Chtít od Ježíše jen nějaké věci, které by nám zpříjemnily život, by znamenalo chtít zoufale málo. Znamenalo by to míjet život, který pro nás má. Proto nezůstaňme u povrchních starostí o život, ale chtějme dar života od toho, jehož Otcem je Bůh. Nechtějme od něj jen nějaké věci. Chtějme jeho. On je tím skutečným a jediným chlebem života.

-----

Všichni lidé hladoví po naplňujícím životě. A všichni mohou přijít k Ježíšovi ukřižovanému a vzkříšenému. Můžou přijít a přesvědčit se s důvěrou, že není jen dárcem pokrmu, ale pokrm sám. Ten pokrm tu je. Sestupuje z nebe. (!) Nečekejme od Ježíše nějaké laciné nabídky! Přicházejme k němu a jezme, co je dobré. Amen

Slovo poslání: Fp 2, 13-16a (Iz 55, 1-3a)

Požehnání: 2Te 2, 16-17

Telefon | +420 774 354 374

Email | lochotin@umc.cz

Ukázat na mapách | Přejít na Facebook

Adresa: Bolevecká náves 2016 / 2 | 323 00 Plzeň

Bankovní spojení: Fio banka a.s., 2800133169/2010

Přihlášení

IČ | 66365988

© 2024 ECM Plzeň 1 - Lochotín