- Zvuková stopa není dostupná
- poslední kázání >>
Kázání 2021-07-25 - Zdeněk Eberle
31. Července 2021
Kázání na Lochotíně, neděle 27. července 2021; tématické kázání
Žalm 116; Iz 43,1-11; 2K 2,14 - 3,6 Služebníci Nové smlouvy
2. list Korintským zobrazuje Pána Ježíše, naší Dostatečnost. Dnes chci ale kázat tématické kázání a zároveň zasadit text do souvislosti. Tak nejprve souvislosti dnešního biblického textu. Apoštol Pavel napsal pravděpodobně více dopisů do Korintu, ale budu mluvit jen o dvou, které máme v Bibli. Pavel napsal první dopis a do jisté míry si dělal starosti, jak jeho list přijme církev v Korintu, jak přijmou jeho napomenutí. Proto vyslal do Korintu Tita a možná i Timotea, aby zjistili, jaký účinek list zanechal. V době Pavlovy třetí misijní cesty, když byl ve Filipech, Titus hlásil, že většina členů církevního sboru přijala list ve správném duchu. Našli se však i takoví, kteří pochybovali o Pavlově pohnutkách, ba dokonce popírali Pavlův apoštolát a tvrdili, že nemá náležité oprávnění, aby zastával apoštolský úřad. Zpochybňovali ho prý proto, že nepatřil k původním dvanácti apoštolům.
Za těchto okolností napsal svůj druhý list, aby tak vyjádřil radost nad povzbudivou zprávou o příznivém přijetí jeho prvého listu a zároveň obhájil svůj apoštolát. Ohledně obhajoby Pavlova apoštolství mi to přijde podobné, jako kdybychom si my dělali starosti ohledně našeho pověření nést lidem evangelium.
Učitelé-judaisté (nebo učitelé zákona) Pavlovy doby měli vždy sebou doporučující listy. Právě oni způsobovali Pavlovi nejvíce nepříjemností. Všemožně proti němu bojovali. Ptali se: Kdo je to ten Pavel? Jaké doporučující listy z Jeruzaléma vlastní? Jak nerozumná musela být tato otázka pro Pavla! A nebo snad potřeboval doporučující list pro církevní sbor, který sám založil? Odpovídá: Naším doporučující listem jste vy sami; je napsán na našem (vašem) srdci, všichni jej znají a mohou číst. (2K 3:2).
Životy korintských křesťanů byly jako doporučující listy jednak služebníka Pavla, jednak i Pána Ježíše Krista. Lidé čtou o lidech. Když se nečtou biblické listy, čtou se živé listy. Naše životy jsou jako otevřené listy. Životy křesťanů jsou asi jedinou náboženskou literaturou, kterou svět čte, ať chce či nechce. Lidé ve společnosti kolem nás nezkoumají Boží slovo, ale Boží lidi. To poskytuje trvalou příležitost na přivádění lidí ke Kristu, ale je to riziko poškození díla evangelia přes náš způsob života.
Zřejmě jste si všimli, že Pavel používá pojem „kramařit s Božím slovem“. Ten pojem snad není třeba vysvětlovat: kupčit, kramařit, kšeftovat, obchodovat. Obchod se vede za účelem zisku. Jsou to peníze, ale i osobní sláva a moc.
V historickém kontextu měli obchodníci a obchodní cechy špatné zkušenosti s křesťany, protože křesťané často obchodu překáželi: buď tím, že lidé, když přijali Pána Ježíše jako Spasitele, už nekupovali to, co dřív nebo na pozadí evangelia byly vidět všechny špatné praktiky obchodu. Proto už i těmto chamtivým obchodníkům křesťané páchli - překáželi v zisku.
Druhým důvodem – a to považuji za podstatnější -, proč Pavel toto slovo pro zacházení s Božím slovem tady užil, je užití Božího slova pro svůj prospěch, osobní slávu a moc.
Máme-li věřit Pavlovi (a to ano), pak v této době prvotní církve byli lidé, kteří s Božím slovem "kšeftovali". Věřím, že je to nebezpečím i pro dnešek. Žel, mnohé úmysly nejsou ihned zřejmé a některé ovoce roste velice pomalu. Věřím, že Duch svatý dává dary k rozpoznání neupřímným úmyslů a k tomu, mluví-li někdo bez Božího pověření.
Už dlouhou řadu let si znovu a znovu kladu otázku, jak je to s mou službou, resp. evangelizací. Co je mým motivem? Jestli je to důležitost, že jsem někomu řekl evangelium a on pak řekne, že je to moje zásluha, že uvěřil Kristu a evangeliu nebo je to proto, aby nás bylo ve farnosti víc,..Obě skutečnosti jsou špatně, velice špatně. Ale jestli je to z lásky a lítosti k lidem, kteří jdou do věčného odloučení od Boha, pak si troufnu říct, že je to dobře. A mimochodem: jsem hluboce přesvědčený, že Boží ekonomika je úplně jiná, než lidská: mám zkušenosti, že někde se namáháte, a „smetanu“ slízne někdo jiný (jiní křesťané) a Bůh požehná a povzbudí jiným způsobem. (Jeden příklad mám z Tachova…).
Pavel o sobě a svých spolupracovnících píše: 1K 3,5-7a: 5 Kdo je vlastně Apollos? A kdo je Pavel? Služebníci, kteří vás přivedli k víře, každý tak, jak mu dal Pán. 6 Já jsem zasadil, Apollos zaléval, ale Bůh dal vzrůst; 7 a tak nic neznamená ten, kdo sází, ani kdo zalévá, nýbrž Bůh, který dává vzrůst. 8 Kdo sází a kdo zalévá, patří k sobě,…
V našem dnešním textu (2K 3,5.6) je řecké slovo „způsobilost, schopnost, zdárnost“ a podobně jako sloveso ve verši 2,16 „uzpůsobiti, uschopniti, zplnomocniti“.
Tak teď něco ke způsobilosti, aby nedošlo k omylu. Způsobilostí pro duchovní práci není talent, vzdělání, kouzlo osobnosti. Způsobilostí je Boží pověření a Boží obdarování, které zpravidla talent a vzdělání očistí a použije - viz ap. Pavel. (Míval jsem v naší církvi občas dojem, že vzdělání pro kazatele a faráře je to nejpodstatnější. Jsem trochu potrefená husa, protože nemám klasické teologické vzdělání. Nejsem proti vzdělání (to vysvětlím hned na příkladu apoštola Pavla), ale za podstatné považuji povolání; Boží povolání a proměnu života. Ale dneska nemluvím o farářích a kazatelích. Dnes mluvím o všech křesťanech jako o služebnících Nové smlouvy.
Pavel na jiném místě píše, čím vším by se mohl jako člověk chlubit (F 3), ale má to jako za odpadek, smetí, výmětek. A Pavel měl ve své době špičkové vzdělání!!! Původ (obřízku), horlivost, dodržování zákona - to Pavel odložil, aby získal Krista, aby měl Kristovu spravedlnost z víry, aby poznal Ježíše, moc jeho vzkříšení a účast na Kristově utrpení.
To je východisko pro toho, kdo chce být užitečný v Božím království. Je to nové narození. Pak ovšem přijde výcvik: změna charakteru, objevování duchovních darů a vstupování do nich (přijímání)) a vstupování do služby.
Kdo je způsobilý a uschopněný pro službu v Božím království? Kdo je způsobilý podle 2. dopisu ap.Pavla do Korintu, to nalézáme o kousek dál v tomto listu: 2K 3,5+6a: Ne že bychom mohli tuto způsobilost přičítat sami sobě na základě toho, co je v nás; naše způsobilost je od Boha, který nás učinil způsobilými sloužit nové smlouvě,… Je to stejné jako s darem nového života (se znovuzrozením): nový život dává Bůh a způsobilost ke službě také. Je tedy nějaký znovuzrozený křesťan nezpůsobilý sloužit nové smlouvě? Jsem přesvědčený, že nikoliv. Tedy že každý znovuzrozený člověk (křesťan) je způsobilý sloužit nové smlouvě.
Mohou tedy všichni křesťané sloužit všude? Nemohou. Proč?
1. Bůh uděluje míru víry každému jinak; Pavel v Ř 12,3-8: 3 Jako Boží vyslanec vám kladu na srdce: nikdo ať si o sobě nemyslí víc, než odpovídá jeho víře. 4 Tělo se skládá z mnoha orgánů a každý v něm má jinou funkci. 5 Také my všichni tvoříme s Kristem jedno tělo, ale jako jeho jednotlivé orgány máme různé úkoly podle schopností, jimiž nás Bůh obdaroval. 6 Komu Bůh svěřil poselství, ať ho zvěstuje v souladu s vírou. 7 Kdo je nadán k službě, ať slouží. 8 Kdo má schopnost vyučovat, ať se věnuje vyučování. Kdo umí povzbuzovat, ať povzbuzuje. Kdo rozdává, ať přitom neskrblí. Kdo stojí v čele, ať je horlivý. Kdo slouží trpícím, ať to dělá s radostí.
2. Duch svatý dává své dary tak sám chce; Ř 12,6a: Komu Bůh svěřil poselství,… + 1K 12,4+5: 4 Je mnoho rozmanitých obdarování, ale Duch je jenom jeden. 5 Způsoby služby se mohou velice různit, Pán je však stále tentýž.Z toho plyne, že se potřebujeme, aby každý svým obdarováním doplnil ty ostatní. Společenství nové smlouvy musí být pestré. A v církvi Ježíše Krista není místo pro všeználky.
Pavel se chlubil doporučujícím listem - sborem v Korintu, který sám založil. Je v tom pro nás veliké napětí: mít výsledky x vědět, že vzrůst dává Bůh a kdo oživuje, je Duch svatý.
V Nové smlouvě jsme odkázáni napořád na Boží milost (naše povolání do nového života ........... přes dary D.sv. a naší způsobilost.......... až po výsledky naší služby). To se nám nesmí stát důvodem ke křesťanské pasivitě. Bylo by snadné nic nedělat s poukazem, že nejsme způsobilí a vystrojení. Je v tom napětí: nemám nic co bych nedostal, ale zároveň nás Boží slovo vybízí: žádej!! Víte, co mne blaží?
Naše způsobilost je od Boha, který nás učinil způsobilými sloužit nové smlouvě.
Neznamená to, že bych se už neměl učit. Naopak: čím víc něco dělám, tím víc vidím, že mi něco schází!
Neznamená to, že bych se už neměl měnit. Naopak; čím víc poznávám sebe a Ježíše, tím víc vidím, že se potřebuji měnit!!
Pavlovo podání evangelia bylo triumfální a přetvářející (2K 3:18): V naší nezakryté tváři se odráží Boží sláva jako v zrcadle; sami se tak postupně stáváme jeho obrazem čím dál věrnějším a krásnějším, jak nás jeho Duch mění a přetváří.
Pavlova služba byla triumfální, ale vyplněná utrpením. Válka je vždy plná příkladů triumfu přes utrpení.
Každé vítězství něco stojí! A Pavel byl ve válce. I my jsme ve válce. Někdo to špatně snáší. Ale s tím se do
příchodu Pána Ježíše opravdu nedá nic dělat. Živá součást Těla Kristova si prostě nemůže vybrat jinak. Pavel
se často zmiňuje o svých utrpeních (kap. 4, 6, 11). Když došlo k zázračnému Pavlovu obrácení, Pán řekl:"..
Ukáži mu, co všechno musí podstoupit pro mé jméno." (Sk 9:16).
Ovšem sloužit Nové smlouvě - to je výsada a já jsem přesvědčen, že právě proto jste tady. A celou tu dobu vám chci spolu s Pavlem říci:"Naše způsobilost je od Boha, který nás učinil způsobilými sloužit nové smlouvě."
Na závěr: znovu přečtu celý dnešní oddíl: - 2K 2,14 - 3,6.
Budiž vzdán dík Bohu, který nás stále vodí v triumfálním průvodu Kristově a všude skrze nás šíří vůni svého poznání. Jsme totiž jakoby vůní kadidla, jež Kristus obětuje Bohu; ta vůně proniká k těm, kteří docházejí spásy, i k těm, kteří spějí k zahynutí. Jedněm jsme smrtonosnou vůní vedoucí k záhubě, druhým vůní životodárnou vedoucí k životu. Ale kdo je k takovému poslání způsobilý? My nejsme jako mnozí, kteří kramaří s Božím slovem, nýbrž mluvíme upřímně, z Božího pověření a před tváří Boží v Kristu.
3:1 To zase začínáme sami sebe doporučovat? Či potřebujeme snad jako někdo doporučující listy k vám nebo od vás? Naším doporučujícím listem jste vy sami; je napsán na našem srdci, všichni jej znají a mohou číst. Je přece zjevné, že vy jste listem Kristovým, vzniklým z naší služby a napsaným ne inkoustem, nýbrž Duchem Boha živého, ne na kamenných deskách, nýbrž na živých deskách lidských srdcí. Odvažujeme se to říci, protože důvěřujeme v Boha skrze Krista. Ne že bychom mohli tuto způsobilost přičítat sami sobě na základě toho, co je v nás; naše způsobilost je od Boha, který nás učinil způsobilými sloužit nové smlouvě, jež není založena na liteře, nýbrž na Duchu. Litera zabíjí, ale Duch dává život. Amen
Slovo poslání: …naše způsobilost je od Boha, který nás učinil způsobilými sloužit nové smlouvě,..2K 3,5b-6a ČEP
Požehnání: Kéž vás provází milost našeho Pána Ježíše Krista. Boží láska a jeho svatý Duch ať vás naplňují. 2K 13,13 SNC
Telefon | +420 774 354 374
Email | lochotin@umc.cz
Ukázat na mapách | Přejít na Facebook
Adresa: Bolevecká náves 2016 / 2 | 323 00 Plzeň
Bankovní spojení: Fio banka a.s., 2800133169/2010