- Zvuková stopa není dostupná
- poslední kázání >>
Kázání 2021-06-06 - Pavel Kuchynka
06. Června 2021
Mk 3, 20-35
Ježíš nás chce mít mezi svými
(6.6. 2021, ECM Plzeň 1, Bolevecká náves)
Ježíš přitahoval lidi, kterými druzí pohrdali (všechny znevýhodněné a všechny pochybné existence). Už to samo o sobě o Ježíšovi hodně prozrazuje. Tím, jak se k nim choval, jasně ukazoval, že mu na nich záleží – že jsou to plnohodnotní lidé. Měl pro ně slova, která jim vracela sebeúctu a pozvedala je k novému životu. Když s nimi mluvil o přicházejícím Božím království, pochopili, že v tomto království se počítá i s nimi.
Ve své vlastní rodině a u mnohých lidí, kteří se považovali za zbožné, však Ježíš narážel. Na to ukazuje scéna z jednoho domu v Galilejském městečku Kafarnaum. Zároveň zde ale vidíme, že Ježíš se vždy pokusí přesvědčit všechny své odpůrce. Chce nás totiž mít všechny za své vlastní.
-----
Asi všichni máme zkušenost s tím, že jsme se v někom zmýlili. Někoho jsme považovali za dobrého člověka, ale nakonec se z něj vyklubal bezcharakterní lump – člověk dvou tváří. A naopak: Ten, o kterém jsme měli důvod pochybovat, se ukázal člověkem pevného charakteru a dobrákem od kosti.
(?) Kým je pro nás Ježíš Nazaretský a proč? Jak se náš pohled na Ježíše promítá do našeho postoje vůči němu? A jak to ovlivňuje naše životy? Příběh, který jsme četli, mluví o tom, proč se v něm mnozí zmýlili. Ale hlavně nám ukazuje, jak se to může změnit. Ježíš chce mít tebe i mě mezi svými.
Když se Ježíšovi příbuzní dozvěděli, že se Ježíš svým kázáním a službou stal trnem v oku představitelům Izraele, přišli za ním, aby se ho zmocnili. Podle všeho došli k závěru, že ztratil soudnost, a že je čas, aby ho odvedli domů. Obávali se, že jeho kritický postoj vůči představitelům Izraele se mu vymstí – že ho to zničí. Nikdo se nemůže postavit jeruzalémským zákoníkům – strážcům pravověří – a doufat, že ho nechají jít.
A jeruzalémští vůdci ho skutečně nehodlali nechat jít. Chtěli se ho zbavit. Byli to lidé, kteří se považovali za spravedlivé – tedy za ty, kteří se líbí Bohu. Jejich úsilí o dodržování pravidel zbožného života, jim dodávalo jistotu, že jsou to lepší lidé. A tenhle Ježíš s pochybným původem se snaží zpochybnit to, na čem si tolik zakládali. „Nepřípustné! Vždyť tím ohrožuje celý národ! Tomu se musí udělat konec!“
To, že Ježíš uzdravoval nemocné a osvobozoval duchovně spoutané nemohli popřít. Ale, když viděli, jakou hrozbou se tento potulný kazatel stal, měli jasno, že to nemůže být nic jiného než provozování magie. Veřejně ho nařkli ze spolčení s ďáblem. Jeruzalémské zákoníky – v jejich zatvrzelosti – ani ve snu nenapadlo, že by zdrojem Ježíšovi moci mohl být Bůh. „To rozhodně ne! Svatý Bůh by si přece nikdy nesedl k jednomu stolu s takovou lůzou; a určitě by neporušil sobotní klid tím, že by v tento den někoho uzdravil, anebo vysvobodil!“
Ježíš k sobě přesto tyto své odpůrce zavolal a pokusil se jim dát šanci k přehodnocení jejich postoje. Jasnými argumenty podobenství dokazuje, že nemůže být posedlý a připojuje slova o tom proč přišel. Cílem Božího působení je vždy udělat prostor, aby v životě člověka mohlo růst to dobré. Právě taková síla se projevuje v Ježíšových slovech a činech. Síla, která vede k plnosti života a k nápravě zlého.
Poté, co trpělivě objasnil, že zdrojem jeho činů je Bůh, připojil slova důrazného varování: „Amen, pravím vám, že všechno bude lidem odpuštěno, hříchy i všechna možná rouhání. Kdo by se však rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na věky, ale je vinen věčným hříchem.“ Všichni často chybujeme a často se proviňujeme. To vše nám může být odpuštěno. Ale ve chvíli, kdy člověk vědomě prohlašuje projev Božího dobra za ďábelské zlo, převrací veškeré normy. Je to postoj, který člověku znemožňuje pravdivou orientaci v životních rozhodnutích. Je to vědomé rozhodnutí pro život ve lži.
Příbuzní se chtěli Ježíše zmocnit. Zákoníci ho nařkli ze spolčení s ďáblem. Každopádně jakákoliv snaha chtít mít Krista podle svých představ brání člověku v tom, aby mohl být Kristův. Častokrát je to jen proto, že nechce opustit své vyšlapané cestičky, své jistoty. (!) Ale, co naplat, nepříjemná pravda zůstává pravdou a příjemná lež zůstává lží! (?!) Nesnažím se někde umlčet pravdu?! Tam, kde člověk nestojí o Boží odpuštění, Bůh nemůže odpustit, i kdyby stokrát chtěl.
Vědomé uzavírání se Bohu je hříchem proti Duchu svatému. Před tím nakonec umlká i samo Boží milosrdenství. Člověk, který vědomě a vytrvale stavěl svou svobodnou vůli proti Bohu, Bůh jednou s definitivní platností řekne: „Buď vůle tvá.“ (Neklamme se! Bude-li člověk dostatečně dlouho žít v temnotě, ztratí schopnost vidět. Bude-li dostatečně dlouho ležet v posteli, ztratí schopnost chodit. Odmítne-li každé opravdové studium, ztratí schopnost studovat. A odmítá-li dostatečně dlouho vedení Božího Ducha, nebude nakonec schopen rozpoznat pravdu, když ji uvidí. Zlo se mu stane dobrem a dobro zlem. Bude schopen dívat se na Boží dobrotu a prohlašovat ji za satanovo zlo.)
Ježíš nás chce mít mezi svými vlastními. Zve nás do své blízkosti – napořád. Potřebujeme otevřít své srdce dobrému Ježíši a udělat s jeho dobrotou osobní zkušenost. Proto odložme své představy o Ježíši. Přijměme svědectví evangelií. Odvažme se poslechnout chtění, které v nás toto svědectví vypůsobí. Tím, že člověk naslouchá Ježíši evangelií, ocitá se v kruhu těch, kteří jsou jeho. (!) Neposuzujme Ježíše a jeho dílo z dálky! Správně usoudit můžeme jen v jeho blízkosti – mezi těmi, kteří ho milují; mezi těmi, kteří jsou velmi nedokonalí, často chybují, často se mýlí, ale jsou ochotní k nápravě a chtějí Ježíše navzdory tomu všemu poslouchat. To jsou ti, které už Ježíš uloupil silákovi.
-----
Ježíš chce být prvním také v našem životě. Zve nás, abychom se každý den přesvědčili, že být s ním je svoboda a ochrana před zlem. Zve nás k důvěrnému vztahu. Chce nás mít mezi svými. Mezi těmi, kteří ve všem spoléhají na něj, na jeho dobrotu a moc. Rozhodnutí je vždy na nás. Neposlouchejme, co o něm říkají zlí jazykové. Poslouchejme, co nám chce říct, on sám. Amen
Slovo na cestu: Mk 3, 34-35
Požehnání: Iz 43, 1-3a
Telefon | +420 774 354 374
Email | lochotin@umc.cz
Ukázat na mapách | Přejít na Facebook
Adresa: Bolevecká náves 2016 / 2 | 323 00 Plzeň
Bankovní spojení: Fio banka a.s., 2800133169/2010