EN | CZ 

Kázání 2021-05-09 - Pavel Kuchynka

09. Května 2021

J 15, 9-17

Když se Bůh raduje z lidského života

(9.5. 2021, ECM Plzeň 1, Bolevecká náves)

Jsme lidé. Zní to jako konstatování samozřejmého faktu. Ale na základě textu evangelia, který jsme dnes četli, smíme vědět, že být člověkem je veliká věc. Jsme bytosti, které jsou milované tak moc, že si to ani nedovedeme představit. Jsme bytosti, které mohou – ve spojení s Bohem – poznávat a prožívat něco nádherného.

-----

Evangelium nám říká, že Ježíš se raduje, když vidí, že člověk žije jako ten, kdo je milovaný Bohem. (Většina z nás, kdo nosíme brýle na dálku, už asi zažila situaci, kdy jsme své brýle marně hledali, abychom pak zjistili, že je máme celou dobu zvednuté na čele anebo je máme přímo na nose.) Je osvobozující zjistit – vnitřně si přivlastnit skutečnost – že jsme bytosti, které Bůh miluje nezměrnou láskou. A že Ježíš v nás vidí své přátele. Kéž by to u tohoto zjištění ale neskončilo. Kéž bychom opravdu žili jako Ježíšovi přátelé.

Ježíš byl všemi svými slovy i činy ztělesněním Boží lásky k člověku. Vrcholným projevem jeho lásky k nám byla jeho vykupující a smírčí oběť – jeho smrt na kříži. Vždycky chtěl, aby člověk mohl žít trvale ve sféře vlivu jeho lásky. V evangeliu svým učedníkům říká: „Zůstaňte v mé lásce.“ Věděl totiž, že nic nenaplní člověka tolik, jako láska, kterou člověk projevuje ostatním. Radost, která provází prokazování pomoci – byť i pomoci nedokonalé – je pokaždé vnitřní odměnou lásky.

Boží Syn za námi přišel jako za svými přáteli. Respektive jako za těmi, ze kterých chce mít své přátele. Jednal s námi jako se sobě rovnými. Je to právě jeho láska k nám – jeho přátelství – co z nás dělá jeho přátele. Dělá z nás lidi, kteří se jeho lásce otevírají a poddávají. Dělá z nás lidi, kteří se s ním ve svém chtění vnitřně ztotožňují. Skutečný přítel si zamiluje přítele a naprosto souzní s jeho postoji a záměry. Přijímá je za své. Přítelova láska v něm probudila a stále probouzí lásku. Láska nejde vynutit. Lásku je možné jedině probudit. Tak – a ne jinak – se i Ježíšovi učedníci stávají jeho přáteli.

Ponoření se do přátelství s Ježíšem – do jistoty milovaného a přijímaného člověka – nás osvobozuje od různých pochybných her: od strachu, od formální zbožnosti, od plaché podřízenosti, od smlouvání, lichocení a nucené chvály. To všechno jsou totiž jen náhražky skutečného poznávání Boha. V přátelství s Ježíšem není místo pro žádný klam a předstírání. Ježíš ví, kdo jsme. Ale ví také, kým být můžeme. (?!) Jak zoufalá je snaha chtít klamat přítele Ježíše?!

Vidět Ježíše evangelií ve skutečnosti znamená vidět své pravé já. Při pohledu na Ježíše totiž vidíme život dokonalého člověka. Samozřejmě to znamená i poznání, že naše lidství není dokonalé ani zdaleka. Pokorné poznání sebe je však prostorem pro Pána, pro jeho lásku, pro sebepřijetí i pro přijímání druhých. Být spojený s Ježíšem tedy znamená být sám sebou a navzdory své nedokonalosti projevovat lásku způsobem, jaký nám je dán. Život, ve kterém je rozhodujícím motivem i silou láska, je život, ze kterého se Pán raduje.

Řekli jsme si, že Ježíš přinesl Boží lásku mezi lidi tak jako nikdo před ním. Ale slova o tom, že i my se máme navzájem milovat stejnou láskou – že máme jít a nést ovoce, které přetrvá – jsou slova, která mluví o našem poslání. Posláním Ježíšových přátel je zprostředkovávání Ježíšovy lásky dalším. A jsou to zase činy lásky, které se stávají pro druhé nepřehlédnutelnou, autentickou (věrohodnou), pozvánkou. Je to pozvánka, při které druzí můžou Boží lásku doslova ochutnat. (Nedávno pro nás jedna cukrářka vyráběla svatební dort. Objednávce dortu však předcházela ochutnávka vzorků. Teprve, když jsme skutečně ochutnali, mohli jsme říct, že od této cukrářky dort chceme.)

Ježíš si přeje, abychom byli zprostředkovateli pozvání pro druhé. Tou pozvánkou je láska, projevená konkrétním činem nefalšovaného zájmu a pomoci. Ztělesnění lásky je tou nejpřitažlivější silou, která druhým dodává odvahu doufat. To, co jim připadalo jako bláhové, jim díky naší projevené lásce najednou začíná dávat smysl. Zakouší Boží lásku a zjišťují, že je skutečná. Je to skutečná láska skutečného Boha. Je to láska, která v nich probouzí vědomí, že smí chtít, a že smí v životě poznat, něco skutečně naplňujícího.

Ježíšovým příkazem je tedy láska sama. Nejenom, že své učedníky k této lásce vyzval slovy, on tuto svou lásku přikázal svou obětí. Jen ten, kdo je touto láskou přemožen – ten, kdo této lásce otevřel své srdce – může začít tuto lásku dávat dál. Nejen slovy, ale celým způsobem svého života. Jestliže jsi šťastný, když můžeš druhému prokázat lásku, pak víš, co to znamená jednat jako Ježíšův přítel. Ty tím působíš radost Ježíšovi a jeho radost plní tvé srdce.

Ten, kdo je motivován láskou a jedná v její síle, je člověkem, se kterým Ježíš sdílí svou identitu Božího Syna – všechno, co slyšel od svého Otce. Je to jediná cesta, jak může člověk zakusit to největší, co v tomto světě zakusit lze. Nikdy to není nuda. Pokaždé je to totiž jiné – jinak krásné. Pýcha a sobectví nás k něčemu takovému nikdy nepřivedou.

Žít v moci lásky je nádherný dar od Pána, který si nás povolal. Zatímco mnozí jsou k tomu ještě slepí, nebo to prostě v životě míjejí, nám je umožněno, abychom se na tom vědomě podíleli. My už smíme být součástí Ježíšova poslání zprostředkovávat světu Boží lásku. Lásku, která dokáže vše proměnit; dokáže dát všemu jednání smysl a směr. Je to láska, která stojí u zrodu nádherných věcí. To, co se zrodí z této lásky, je nezničitelné.

Ježíšova láska nejen utváří lidský život. Ježíšova láska vytváří společenství lidí, kteří se stávají Ježíšovými přáteli. Jsou to lidé, kteří zakusili a znovu zakouší skutečnost této lásky ve svých činech. A ani na chvíli nepochybují, že je to to největší v jejich životech. Jsou to lidé, kteří už to můžou jen znásobit svými prosbami a tím, že se spojí s druhými a pracují na něčem, co je všechny převyšuje – co převyšuje jejich individuální možnosti.

-----

Jít a nést ovoce lásky je velkou výzvou. Plně jí můžou rozumět jedině ti, kdo jsou přemoženi a přemáháni Ježíšovou láskou. Jedině milovaní mají sílu stejně milovat. Ponořme se do přátelství s Ježíšem a prokazujme lásku vždy, když dostaneme příležitost. Dělejme radost Pánu. V životě není nic, co by nám mohlo přinést větší naplnění. Amen

Slovo na cestu: J 15,16

Požehnání: 2Te 2, 16-17

Telefon | +420 774 354 374

Email | lochotin@umc.cz

Ukázat na mapách | Přejít na Facebook

Adresa: Bolevecká náves 2016 / 2 | 323 00 Plzeň

Bankovní spojení: Fio banka a.s., 2800133169/2010

Přihlášení

IČ | 66365988

© 2021 ECM Plzeň 1 - Lochotín