- Zvuková stopa není dostupná
- poslední kázání >>
Kázání 2021-03-21 Vít Pavelek
21. Března 2021
Jen uvidět Ježíše nestačí. (J 12,20-33)
Pro dnešní text z evangelia je velmi důležitý předchozí bezprostřední kontext, v něm je podle evangelisty Jana řečeno: (v. 19) Farizeové si řekli: „Vidíte, že nic nezmůžete! Celý svět se dal za ním.“ To bylo potom, co se židé usnesli, že s Ježíšem zabijí i Lazara (v. 10). Řečtí poutníci zde s nadsázkou reprezentují právě onen celý svět. Oni by rádi viděli Ježíše. Je tak trochu vtip v tom, že se přišli do Jeruzaléma poklonit Bohu v chrámu a přicházejí za Ježíšem.
To Janovo vyprávění nám vůbec neřeklo, jestli ti poutníci Ježíše viděli, nebo ne. Za to se dozvídáme, co je opravdu důležité na tom uvidět Ježíše. V kontextu celého Janova evangelia můžeme mluvit i o poznání. Někoho poznat, má několik rovin.
Ti poutníci chtěli Ježíše uvidět. Pravděpodobně jste se s někým velmi známým potkali, viděli ho na vlastní oči. Byl to pro vás okamžik, který se vám vepsal do paměti. Pod vlivem toho zážitku jste pak vyprávěli, jak je ta zpěvačka vlastně malá, ale že jí bylo plné podium. Před více než rokem jsem v Praze v obchodě ve Spálené ulici potkal trochu bezradného Jaroslava Uhlíře. Zaujalo mě, jak je malý postavou. Krátce na to jsme z té samé ulice jeli tramvají; seděl v ní Jiří Lábus. Úplně obyčejný, značně prošedivělý muž. Poznal jsem je od pohledu. Oni mě ne. Nedá se mluvit o nějaké známosti. Nepatřím k lidem, kteří by si k nim šli pro autogram, nebo by s nimi udělali selfíčko. Nemám potřebu se přiživovat na jejich popularitě. Ani teď vám to nepíši, abych to dělal. Má to sloužit jen jako ilustrace. Když přemýšlím o tom, jaký to má význam pro můj nebo jejich život, nedocházím k žádným smysluplným důsledkům. Stejné by bylo setkání poutníků s Ježíšem, kdyby tomu ovšem nedal význam Ježíš sám.
Posuneme se tak k dalšímu způsobu poznání. Ještě jednou vám dám nahlédnout do svého života. Je to vzpomínka stará více než třicet let. Když jsem poprvé přišel do kostela v Plzni na Husově ulici, kazatel se modlil ve smyslu: „Prosím tě, Pane Ježíši, abys přišel, byl tu přítomný. Každý, kdo tu dnes je, aby tě poznal.“ Říkal to tak přesvědčivě, že bych mu věřil, že tam do té modlitebny přijde. Nepřišel. Lépe řečeno, nepřišel tak, jak jsem si to myslel, že by přijít měl. Myslel jsem si, že se tam jako nějak zjeví, nebo dá o sobě vědět jiným způsobem. Má představa se nenaplnila. Zazněla tam tehdy nabídka, že si můžeme koupit bible. Tak jsem si zašel do kanceláře a jednu si koupil. Ještě stále ji mám. Aniž jsem si tehdy uvědomoval, co dělám, počalo moje poznávání Ježíše. Měl jsem však úplně opačné úmysly. Chtěl jsem poznat, čemu ti křesťané vlastně věří a jejich vlastními zbraněmi jim to přesvědčení vyvrátit, nebo alespoň získat argumenty, proč se nestát věřícím. No, abych přiznal, nepovedlo se mi to. Důsledky byly úplně opačné, jak můžete nyní všichni vidět. Poznal jsem malý kousíček Božího charakteru, jeho vztahu k člověku.
- Poznat důkladně, kdo to je. Stejně tak jako nepoznám někoho jen proto, že ho uvidím někde na ulici nebo tramvaji, Ježíše nepoznám tak, že se podívám na nějaký obrázek s jeho domnělou podobou. S člověkem se musím dát do řeči. Naslouchat mu, odpovídat mu, ptát se ho, komunikovat. Trávit s ním čas, abychom oba ukázali, kdo vlastně jsme.
Kdo je tedy Ježíš? Je jako celebrita? V jistém smyslu ano a ne ledajaká. Zeptejte se kdekoliv po světě, a určitě vám skoro všude řeknou, že jméno Džízas, Chesus, Jesu, Ješua, Ísá, Ísus (foneticky)… slyšeli a že o něm mají nějakou představu. On se však nehodlal stát celebritou, o níž se píše v bulváru nebo ve společenských magazínech, přestože o něm vzniklo tisíce knih. On se vůbec nehodlal stát celebritou v našem smyslu toho slova. Málo která z celebrit by se proslavila tím, že by svůj život v zájmu lidí nechala zmařit. A žádná z nich nebyla vzkříšena. Jsou mnohé známé osobnosti, které se smysluplně angažují v dobročinnosti. Svým příkladem chtějí motivovat druhé k humanitě. To je velmi dobré. Žádná z těchto osobností se však nemůže stát spasitelem. Tady končí veškeré srovnání.
Kdo z nich mohl opustit nebeskou slávu a pospolitost s Bohem Otcem? Kdo se stal jedním z lidí, aby se stal služebníkem, kdo v poslušnosti podstoupil ponižující smrt na kříži? (Fp 2,6-8) Přitom na něm, na Ježíši, nebylo nic k odsouzení.
- Poznat, co to znamená pro mě, pro tebe? Poznat někoho důkladně znamená, že to nějak ovlivní i můj vlastní život. Poznat lidi v blízkém okolí nás nějak ovlivňuje, ba formuje. Stává se to zrcadlem pro nás samé; získáváme obraz o nás samotných. Lépe bych měl říci, že získáváme různé obrazy o sobě. Některé jsou věrné, do určité míry přesné, jiné jsou více méně zjednodušené a zploštělé a jiné jsou vyložené karikatury. Některé nám dodávají sebevědomí, jiné je berou a doslova ničí, destruují. Obraz, který nám o sobě dává poznání Ježíše, možná zarmoutí, ale vzápětí pozvedne. Má tu zvláštní moc, že nějak uzdraví osobnost člověka. Poznávání Ježíše má efekt poznání sebe sama ve světle evangelia. Ano člověče, jsi milovaným Božím dítětem. Nic na tom nezmění fakt, že se tak sám nevidíš, ani že se tak sama necítíš. Poznávání Ježíše je obousměrné. Je to uvedení do vztahu dvou přátel, do vztahu dítěte a rodiče, do vztahu dvou vzájemně milujících bytostí.
- To ještě není všechno. Poznávat Ježíše můžeš na sobě. Jaké je obrazně „obléknout si jeho charakter“, nechat se poslat. To je nejnáročnější způsob. Ač se nemůžeme stát jednotlivými spasiteli, můžeme být těmi, kteří svým osobitým způsobem Ježíše připomínají, přinášejí, reprezentují a někdy o něm dokonce mluví. Neznamená to, že by člověk musel být farářem, diákonem nebo kazatelem. Nemusí být ani zkušeným letitým křesťanem. Podmínkou je, chtít jít s Ježíšem, nechat se Jím učit a poslat.
Je to dlouhodobý zápas, v němž se pere přirozený člověk s člověkem obnoveným Duchem. Přirozený člověk chce jednat a žít tak, jak se chce jemu. Duchovní člověk chce jednat žít tak, jak mu velí láska k Ježíši.
Je to také překonávání ostychu vůči svému okolí. Je to překonávání strachu, protože nevěřící okolí není Kristu přátelské.
Je to namáhavé, protože to vyžaduje i mnoho práce. „Myslíš si, že to máš těžké? Ale nikde není řečeno, že to je snadné. Je však řečeno, že při tom všem bude Bůh s tebou.“
Milí přátelé, také chcete uvidět Ježíše? Chtějte víc, chtějte jít s Ním. Když se celý svět dal za ním, půjdeš i ty?
SNC: J 12.26 Kdo mně chce sloužit, ať mě následuje, a kde jsem já, tam bude i můj služebník. Kdo mně slouží, dojde cti od Otce.“
Požehnání: Nu 6. 24nn Hospodin tě požehná a ochrání tě, Hospodin rozjasní nad tebou svou tvář a bude ti milostiv, Hospodin obrátí k tobě svou tvář a obdaří tě pokojem.
Telefon | +420 774 354 374
Email | lochotin@umc.cz
Ukázat na mapách | Přejít na Facebook
Adresa: Bolevecká náves 2016 / 2 | 323 00 Plzeň
Bankovní spojení: Fio banka a.s., 2800133169/2010