- Zvuková stopa není dostupná
- poslední kázání >>
Kázání 2020-03-29 - Vít Pavelek
30. Března 2020
Mít opravdu dobrou pojistku – Ř 8,6-11
Videozáznam na kanále Youtube.com:
https://www.youtube.com/channel/UCo9YwgJkyPBx5gb8vu6-Gow
Přibližně před rokem se nám po telefonu ozval jakýsi pojišťovací makléř, z firmy, jejíž název měl vzbuzovat dojem, že jde o nějakou dohlížitelskou organizaci nade všemi pojišťovnami. Nabízel, že zkontroluje všechny naše pojistky. Kdyby nebyly dobré, tak nám navrhne úplně to nejlepší řešení na světě. Hledal jsem informace a zjistil, že žádná taková organizace, která by u klientů zpětně kontrolovala pojistné smlouvy, samozřejmě neexistuje. Byl to jeden z fíglů tzv. „pojišťovacích šmejdů“. Strategie je zřejmá, vyvolat nedůvěru k tomu, co už máte a místo toho podstrčit něco, co se vám pravděpodobně nevyplatí. Klient, který se obvykle většinou moc nevyzná, tak svěří svou důvěru někomu, kdo si ji nezaslouží.
Události letošního roku otřásají našimi jistotami. Kdo by to byl kdy řekl, že se jednoho dne budeme bát vyjít si mezi lidi, protože nebudeme mít důvěru jeden ke druhému? Jsme si navzájem hrozbou. Každý z nás může být nositelem nákazy a vůbec to nemusíme vědět. To, co by nás před pár týdny nenapadlo ani ve fantazii, je dnes realitou. Padají jistoty, ochabuje důvěra a z půdy nejistoty vyrůstá pochybnost a dost možná vykvete strach. Jaké bude ovoce toho všeho?
Přicházejí zprávy a nařízení, která mění naše zvyklosti ze dne na den, ba z hodiny na hodinu. Někteří lidé se v obavách z horších časů vrhli na nákupy, aby zajistili své životy bez hladu a odříkání. Ve všech obchodech, super i hypermarketech bylo lidí jako před vánočními svátky. V současné postním období je to dilema pro křesťany i nekřesťany. Tento obraz lidí, snažících se zajistit si život bez omezení, bych připodobnil k lidem, o kterých nám píše ap. Pavel v dnešním oddílu z listu Římanům. On užívá metaforu lidí žijících podle těla. Není zde míněno dnešní konzumní žití a náboženství nakrmeného břicha. Zde se myslí žití a myšlení člověka, které říká, že si musí všechno zajistit sám. Proto se často honíme po obchodech, abychom si zajistili budoucnost ve svých ledničkách a spížích. Přirozený selský rozum nám v tom tak velí. V náboženské oblasti existuje také takový „selský rozum“. Je to život podle tělesného smýšlení a úsilí, podle jeho tužeb. Projevuje se zvýšenou náboženskou snahou, někdy bývá náboženská aktivita člověka vskutku mimořádná. Takový člověk, nazvěme ho homo sánctus, se jeví jako vzor zbožnosti; pravidelně se modlí, dává dary sociálně slabým, pravidelně navštěvuje kostel a podle tradice, ke které se hlásí, koná všechny předepsané povinnosti. Lidé kolem něj se mohou cítit zahanbeni, když se s ním poměřují. Ta úporná snaha však člověku nepřináší uspokojení. Pokud je upřímný sám k sobě, zjistí, že jeho zbožnost stále nedosahuje ideálu. Platí zde podivná přímá úměra: čím více snahy a úsilí po dokonalém svatém životě, tím více si je homo sánctus vědom své nedostatečnosti, nedokonalosti a nedůslednosti. Jako by sportovec trénoval a zjišťoval, že se mu jeho výkonnostní cíle stále více vzdalují. Člověk toužící po vlastní svatosti vnitřně tuší, možná ví, že to jak smýšlí a co dělá, nestačí při konečné kontrole kvality před Božím přezkoumáváním. To vede onoho člověka, homo sánctus, k nejistotě. Možná se vybičuje k ještě většímu svatému úsilí. Jednoho dne na svou svatou náboženskou štvanici rezignuje. „Konečně!“, chce se zvolat. Nebo se svatě uštve. Bohužel. Jak zbožně může vypadat člověk, který žije podle své tělesné přirozenosti. Je to ovšem léčka.
Křesťanství není náboženství úporné snahy ani úsilí motivované obavou a strachem. Není to sprint za svatostí ani štvanice a úprk před trestem.
Rád bych to ilustroval svou vzpomínkou z dětství. Byly prázdniny. Se svými kamarády jsme vyrazili na jednu z výprav do lesů v okolí našeho města, kde jsem se narodil a vyrůstal. Táta mi řekl, abych přišel večer v šest hodin a zdůraznil, abych přišel včas. Půl roku předtím, o vánocích jsem dostal svoje první náramkové hodinky. Odečítat čas na nich jsem už uměl. S kamarády jsme tedy vyrazili na výpravu kolem potoka do lesa. Čas náramně utíkal. Kouknul jsem se na ty krásné nové hodinky. Bylo to super, měl jsem ještě ¾ hodiny čas na to abych došel domů. V tu chvíli jsem netušil, že jsem si spletl pozici té malé ručičky na hodinkách. Tou dobou jsem měl být už čtvrt hodiny doma. Ještě chvilku jsme prozkoumávali les a oddávali se dobrodružství a pak se vydali k domovu. Když jsem přišel domů, zjistil jsem, že je zle. „Kde jsi byl? Táta tě šel hledat.“ Já věděl, že průšvih je na světě. Ze svého tatínka jsem v tu chvíli měl strach. Co bude, až se vrátí? Mám se někam schovat? Musel jsem počkat, až se táta vrátí. Tak nějak se asi cítil Adam s Evou, když si smlsli na tom zakázaném ovoci. Tatínek přišel. Vůbec mi nevyhuboval ani nedal výprask. Byl rád, že jsem doma. Hledal mě, protože měl o mne strach, kde jsem. Od té doby si velmi dobře pamatuji, kolik hodin ukazují ručičky na ciferníku. Mnohem víc si však pamatuji, že mě můj pozemský otec miloval jako syna.
Když ap. Pavel píše, že žít podle Ducha je život a pokoj má na mysli přesně toto. Žít z milosti jako dítě se svými milujícími rodiči. Láska rodičů, je-li zdravá, je nezasloužená. Rodiče milují své děti, protože jsou to jejich děti, nikoliv proto, že včas vyklidí myčku, vynesou odpadky a vysají podlahu ve svém pokoji, přinesou bezvadné známky ze školy.
Víra křesťana spočívá právě v důvěře k Bohu. Je jako důvěra dítěte ke své mamince a k tatínkovi, má-li je oba nablízku. Je to pevná důvěra, že smlouvu, kterou s ním Bůh uzavřel, je pro něj bezezbytku výhodná a není v ní žádný háček ani chyták psaný malými písmenky na druhé straně dokumentu. Je to spolehnutí na pojistnou smlouvu, kterou jsme uzavřeli se hodnověrným partnerem. Máme-li takovou pojistnou smlouvu, jež je ve vzájemné důvěře, pak nemusíme propadat nejistotě a obavám. Boží zaslíbení má dosah až za horizont smrti. Když máme takové zaslíbení, pak buďme šiřiteli pokoje, buďme aktivní tam, kde se lidé strachují o své všední dny, zvláště v tomto podivném a nejistém jarním období.
Amen
Modlitební výzva:
Modleme se:
- za všechny země světa a za všechny lidi zasažené koronavirem, za všechny pozůstalé, kteří byli zasaženi smrtí svých blízkých a milovaných,
- za všechny mocné tohoto světa, za členy vlád a úřadů a za všechny, kdo se snaží skrze preventivní opatření zabránit eskalaci šíření epidemie,
- Za všechny lidi dobré vůle, aby respektovali nutná preventivní opatření, chovali se zodpovědně k sobě i ve vztahu k druhým, nepodléhali panice, zoufalství a rezignaci, ale nacházeli potěšení a naději v Pánu Bohu a přijetí a porozumění v kruhu svých blízkých,
- za lékaře, zdravotní sestry, zdravotnické záchranáře, hasiče, vojáky a policisty a mnohé další pomáhající profese, které přicházejí do styku s lidmi a jsou zvláště v těchto dnech vystavené náporu fyzickému i psychickému, aby měli dostatek síly a také odvahu vydržet a nepodléhali rezignaci,
- za děti, studenty, aby měli v této době sebedisciplínu k učení a zvládali úkoly na ně kladené, aby nepodléhali pasivnímu trávení volného času a zahálce, ale nacházeli inspiraci k vlastnímu rozvoji,
- za učitele, aby dokázali správně motivovat žáky a studenty k samostudiu,
- za církve, duchovní a pastorační pracovníky, aby i v době zavřených kostelů, měli srdce otevřené pro lidi v jejich potřebách a mohli moudře a správně využít všech dostupných prostředků ke zvěsti evangelia prostřednictvím internetu, pastoračních rozhovorů, telefonů či jiných komunikačních kanálů,
- za pokoru a odevzdanost celé situace Pánu Bohu, za ochranu před nákazou, za milost pokání a novou orientaci na nepomíjející hodnoty v životě mnohých lidí.
Připojme se každý ve svém domově ke společné modlitbě v pravé poledne. Nevíte-li jak, modlete se modlitbu Páně, Otče náš.
SNC: Ř 8.11 Jestliže ve vás přebývá Duch toho, který vzkřísil Ježíše z mrtvých, pak ten, který vzkřísil Ježíše Krista z mrtvých, oživí i vaše smrtelná těla skrze svého Ducha, který ve vás přebývá.
Požehnání: Hospodin tě požehná a ochrání tě, Hospodin rozjasní nad tebou svou tvář a bude ti milostiv, Hospodin obrátí k tobě svou tvář a obdaří tě pokojem.‘
Telefon | +420 774 354 374
Email | lochotin@umc.cz
Ukázat na mapách | Přejít na Facebook
Adresa: Bolevecká náves 2016 / 2 | 323 00 Plzeň
Bankovní spojení: Fio banka a.s., 2800133169/2010