- Zvuková stopa není dostupná
- poslední kázání >>
Kázání 2025-09-28 - Vít Pavelek
30. Září 2025
Bohatý chudák a bídný boháč (Lk 16, 19-31)
Kontrolní otázka. Kolikrát jste slyšeli kázání na toto podobenství? Je to jedno z těch často čtených, vykládaných a často se na ně tu lépe, tu hůře káže.
V každém lepším komentáři si k tomuto textu dočtete, že velmi podobné příběhy se vyprávěli po celém Orientu, že nejstarší zapsaný je doložený z Egypta, že jej používali rabíni ve svých vyučováních a je doloženo i v řeckých textech. Ježíš základ příběhu také použil. Poněkud jej vyostřil a něco k němu přidal. Dělává se to i dnes. Kolikrát jste slyšeli dobrý vtip a jeho různé úpravy a aktualizace? To podobenství v každém prostředí a každé době hovořilo k lidem s nějakým záměrem. Ježíš sledoval svůj záměr. Naším úkolem je odhalit, jak má hovořit k nám v naší době. Dovolím si bez dalšího vysvětlování vyloučit dvě témata. Ježíš nechce naznačit nějakou „peklologii“. V tom vyprávění se zrcadlí představy podsvětí (hádes, šeol) celého Orientu, které tehdejší lidé sdíleli. Další téma, které bez obav odložím stranou, je představa jakéhosi sociálního evangelia, že bohatí lidé jsou automaticky odsouzení do místa muk a chudí budou přeneseni do náručí Abrahamova. Ježíš přišel s Božím královstvím. Kde to Boží království v tom podobenství je?
Ježíš toto podobenství říká jak svým učedníkům, tak přítomným farizeům, kteří byli lakomí a posmívali se mu (Lk 16,14 ČSP). Rozhodně to není od Ježíše směrem k farizeům žádné sladké slovíčko, po kterém by se rozzářili jako sluníčka. V Orientu se bohatství, prosperita a štěstí považovalo za Boží požehnání a odměnu za zbožný život, kdežto chudoba a nemoci jako trest za nemravný život nebo hřích. Tuto logiku Ježíš ve své verzi příběhu převrací.
Postavy v podobenstvích představují nějaký vzor; někdo nebo něco se v nich má rozpoznat. V příběhu vidíme bohatého člověka, Lazara a Abrahama. V některém z nich se mají nalézt učedníci a hlavně farizeové, kteří Ježíšovo vyprávění poslouchají také.
Abraham zřejmě představuje otce všech lidí víry, tedy těch, kteří Bohu uvěřili a bylo jim to připočteno jako spravedlnost. Abraham je v podobenství personifikací Boží spravedlnosti.
Onen bohatý člověk je obrázkem charakteru farizeů, kteří Ježíšovi naslouchali. V tom vyprávění není žádný náznak, že by byl nějaký hříšník, svévolník. Jenom se rád draze, ba luxusně oblékal a denně se radoval při hostinách. Užíval si bohatě života a nic kolem ho nezajímalo. Nějaký soucit s tím špinavým a smradlavým žebrákem, který ležel u jeho vrat? Co mu je po něm?
Právě farizeům je určena dvojí narážka ‚Mají Mojžíše a Proroky, ať je poslechnou!‘ (v. 29 pravděpodobně odkaz na Dt 15,11 nebo Iz 58,7 Cožpak nemáš lámat svůj chléb hladovému, přijímat do domu utištěné, ty, kdo jsou bez přístřeší? Vidíš-li nahého, obléknout ho, nebýt netečný k vlastní krvi?) Ve farizejích se snoubí touha po svatosti s touhou po uznání a obdivu, touha po Božím požehnání s peněžní prosperitou a s ní spojenou hrabivostí a lakotou. Farizeové byli „bohatí“ ve dvou směrech. 1) pěstování svatosti a dodržování formálních židovských pravidel a 2) byli střední sociální třídou své doby, která netrpěla hmotnou nouzí. V čem byli povětšinou chudí a co jim Ježíš nezřídka připomínal byl soucit s chudáky všeho druhu. Ježíš je právě proto nazýval pokrytci. Abychom jim ovšem nekřivdili, bylo mezi nimi nemálo zcela autentických a upřímných zbožných osob. Farizeové vynikali ve zbožnosti, dodržováním všech důležitých nařízení Mojžíšova zákona, studovali Tenach – tehdejší bibli, talmud – komentáře významných učitelů. V bohatství jejich zbožnosti se ovšem nějak nedostávalo na soucit a milosrdenství. Byli sice zvyklí dávat almužny potřebným a že jich bylo v každé ulici Jeruzaléma nepočítaně, nedostávalo se na chudáky, kteří nežebrali o peníze, ale trpěli nouzí po Bohu, kdo hladověli a žíznili po spravedlnosti (srovnej Mt 6,6).
Ke komu je připodobněn Lazar? K učedníkům? Odpověď na to není jednoduchá. Na první pohled se zdá, že by mohli být, ale zdá se, že oni to nejsou. Mohou to být i další lidé, kteří byli přítomní na tom místě, nepatřili do žádné ze skupin a Lukáš o nich nehovoří. Lazarovo jméno v podobenství mluví. Je to zkrácená forma jména Elíezer což znamená Bůh je pomoc nebo Bůh pomáhá. Zmínka o vředech, které olizovali psi je odkazem na Jóba, trpícího spravedlivého. Jeho víra bolí. Je to absurdní víra Lazarově bídě a nemoci navzdory. Buďme k sobě upřímní a položme si otázku: Co očekáváme od naší víry? Prosperitu, zázraky a nadpřirozené spojení s transcendentnem, spirituální zážitky, nebo pohodlí, jistotu a neměnné osvědčené přesvědčení, jak má svět být? Skutečná víra je jako stát ve tmě v nejistotě, v nepohodlí, hladu, nevědět, co bude dál, a přesto mít naději, že Bůh o mně ví, i když nemám jistotu na další den.
Na učedníky, jakožto posluchače padá jeden nevyslovený úkol. Aby v jejich následování Ježíše nebyl deficit soucitu a milosti, který měl bohatý člověk a vlastně farizeové. To byl a je mnohem náročnější úkol než dodržovat všechna nařízení, která dodržovali zbožní farizeové. Učedníci měli na sobě přinášet alespoň trochu tepla Boží lásky. Pokud jsou farizeové bohatí zbožným životem, jak si o sobě mysleli, pak Ježíšovi učedníci jsou bohatí známostí Ježíše, známostí Boží lásky a po letnicích známostí Ducha svatého, jímž byli a snad jsou naplňováni. Minulé kázání, které zde měl náš host Stephan, znovu připomínalo, že jsme v Kristu milovaní a to bezpodmínečně. Dnešní text podobenství tu zprávu posouvá dál a klade na Ježíšovi učedníky požadavek milování. Bůh tě miluje, to je tvoje veliké bohatství a tuto lásku předávej dál. Bůh tě miluje bezpodmínečně, to je tvoje vzácné bohatství i ty miluj bezpodmínečně své Lazary. Nespočívá to pouze v dávání peněz žebrajícím, to ostatně ani není zrovna dobrý způsob. Snad jenom v akutních případech. Můžeš podporovat nespočet organizací, které jim umí pomáhat správně. Mnohem horší než materiální nedostatek, je nedostatek společenství, žít osaměle. Nedávno jsem slyšel o jednom čerstvém důchodci. Když ještě pracoval, těšil se, jak si doma pospí, co všechno udělá a plánoval si, že bude cestovat. Jenže on žije sám. Po pár měsících přišel za svým kamarádem živnostníkem a prosil ho: „Dej mi nějakou práci, klidně budu dělat zadarmo. Jenom ať nejsem sám, nebo se zblázním.“ Lazar z podobenství trpěl sociálním vyloučením a můžeme se domnívat, že také pohrdáním. Bohatý člověk o něj nejevil žádný zájem.
O osamělosti se dnes píše i ve vědecké literatuře jako o světové epidemii. Postihuje všechny generace. Má negativní dopady na psychické i fyzické zdraví. Je spojována s vyšší úzkostí, depresí, oslabeným imunitním systémem a chronickými onemocněními. Ztráta životního partnera, omezená pohyblivost ve vyšším věku, ztráta pocitu užitečnosti, to vše osamělost prohlubuje. Osamělost se projevuje i na těch, kteří jsou mladí v plné síle, ale nepěstují si živé kontakty s opravdovými lidmi. Poslané zprávy ani fotky nenahradí fyzický kontakt s blízkými lidmi. Zpráva na WhatsAppu tě neobejme. Proto i my máme bohoslužby prezenčně. Tím nechci říci, že by online přenos byl špatný. Osamělostí trpí i lidé, kteří jsou ve škole, v práci, avšak nemají z nějakého důvodu blízkého přítele. Mohou být ve společnosti i církvi, a přesto se cítí přehlížení a osamělí, protože nedokážou najít hluboké mezilidské vztahy, protože jim nikdo nerozumí nebo je obtížné jim rozumět i když hovoří stejným jazykem.
Co na závěr? Rozhlédni se pozorně kolem sebe, kde jsou tvoji Lazarové. Vyhledej je a dej jim kousek svého času a pozornosti. Ne jednou, ale opakovaně. Ty se na chvíli můžeš stát rukou nebo náručí, skrze kterou Bůh pomáhá.
Amen.
SNC: Mt 25,34-36 34Tehdy řekne král těm po pravici: `Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa. 35Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne, 36byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.´
Požehnání
Vidoucí Bože, požehnej nám, aby tě naše oči poznaly.
Slyšící Bože, požehnej nám, aby naše uši slyšely tvůj hlas.
Provázející Bože, požehnej nám, abychom zůstali na tvých cestách.
Milující Bože, požehnej nám, aby mnozí lidé cítili tvoji lásku.
Blízký Bože, požehnej nám a daruj nám pokoj a radost.
Požehnej vám dobrý Bůh: Otec, Syn a Duch svatý.
Amen.
Telefon | +420 774 354 374
Email | lochotin@umc.cz
Ukázat na mapách | Přejít na Facebook
Adresa: Bolevecká náves 2016 / 2 | 323 00 Plzeň
Bankovní spojení: Fio banka a.s., 2800133169/2010