EN | CZ 

Kázání 2025-01-19 - Pavel Kuchynka

20. Ledna 2025

1K 12, 1-11

Nechme Boha jednat

(19.1. 2025, ECM Plzeň 1, Bolevecká náves)

Řekněte mi: Kde je teď Bůh? Je všude kolem. Je mezi námi. A je také v nejhlubším nitru svých dětí. Mluvím o přítomnosti Ducha svatého, který je Duchem Božím a Kristovým. Mluvím o někom, kdo člověku umožňuje, aby žil z Božích zdrojů. Mluvím však zároveň o něčem, s čím si i křesťané občas neví rady. Ke škodě své vlastní, své služby i služby celého společenství. Ve slovech apoštola Pavla, která adresoval křesťanům v Korintě, vnímám výzvu, která je stále velmi aktuální: abychom nechali Boha jednat.

-----

Raději tu výzvu ještě upřesním: „Nebraňme Bohu, aby skrze nás mohl jednat tak, jak si to přeje on.“ Předpokládám, že většina křesťanů by souhlasila s tvrzením, že Bůh v našem životě působí. Žel, pro mnohé je to úplné tabu. A mnozí dokonce považují za projev velké pokory, když říkají, že to, jestli si je Bůh k něčemu použije, je jen a jen na něm. (!?) Proč by ale Pavlovi tolik záleželo na tom, aby korintští a s nimi všichni, kdo vzývají Pána Ježíše, měli jasno o původu, určení a správném používání duchovních darů ve společenství?!

Když jim připomíná jejich pohanskou minulost – mluví o modlách, kterým přinášeli oběti, aby si tím zajistili nějaký prospěch. Ty modly k nim však na rozdíl od živého Boha nijak nemluvily. Teď ve společenství církve se klaní Pánu, který se mezi nimi projevuje prostřednictvím Ducha svatého. Děje se to mnoha způsoby skrze jednotlivé členy společenství. Nemělo by nám uniknout, že tyto dary a projevy dává Duch svatý všem; a že to dělá svrchovaně podle toho, jak sám chce.

Pavel nám tím odhaluje skutečnost, že nás Pán chce propojit ve společné službě, kterou by ani ten nejobdarovanější člověk mezi námi, nikdy nebyl schopen sám naplnit. Tím, že dostáváme zvláštní dary Ducha svatého, dostáváme zároveň i své poslání a jedinečné místo ve společenství. (V něčem to připomíná situaci, kdy sbormistr rozpoznává hlasovou výbavu členů nějakého pěveckého sboru a určuje jim jejich místo. Členové jsou při tom k dispozici, své místo přijímají a svou výbavu pak používají ve spolupráci s ostatními. Tím se pod vedením sbormistra podílí na harmonii a prospěchu celého sborového tělesa.) Přičemž kritérium prospěchu celku je při používání darů Ducha rozhodující. A snad ani není třeba zdůrazňovat, že toto kritérium se týká všech darů a projevů Ducha – tedy těch více, i těch méně nápadných.

Je smutné, že někteří korintští se těch nádherných darů Pána, obávali. I když ve skutečnosti se vlastně spíš obávali toho, co s nimi ty dary dělají, a k čemu jsou používány. Žel, měli k tomu pádné důvody. Pavel je v listu pojmenovává. Moc dobře věděl o tom, jak bylo korintské společenství rozdělené. Věděl o jejich různicích a soupeření. Věděl, že jejich vztahy poznamenával neustálý boj o to, kdo z nich má lepší poznání pravdy, a který z učitelů a vedoucích osobností církve si zaslouží nejvíce jejich pozornosti. Věděl, jak někteří z nich usilovali o vlastní zviditelnění, jak se snažili druhými manipulovat. Jak velmi je pohlcovala závist a svár. I s veškerým bohatstvím duchovních darů jednali jako lidé světa se všemi světskými manýry, včetně nadutého vynášení soudů nad těmi, kteří se z jejich pohledu mýlí a jsou bez pravého poznání. Ufff!

Pavel ty obavy pojmenoval proto, aby se s těmito překážkami korintští mohli vypořádat a dary od Pána mohly sloužit tomu, k čemu byly dány. Vždyť to stále byly Pánovy dary! (Pokrok nezastavíš: Nové technologie nabízí velkou pomoc, ale jejich zneužití znamená velkou hrozbu. Přestaneme je používat? Nikoli. Budeme je používat bezpečně a správně.)

Nenechme si Pánovy dary "ukrást". Vypořádejme se se sobeckými motivy při jejich používání. Vypořádejme se však také s vinou – tedy s tím, co v našem životě zarmucuje Ducha svatého. Silám temnoty totiž vyhovuje, když nás drží uvězněné v pocitu nehodnosti. Když se cítíme pošpinění a nehodní darů Ducha svatého a jeho působení naším prostřednictvím. A pozor také na to, když se snažíme z jakési pochybné rozumnosti, ne-li dokonce pohodlnosti, vystačit ve službě Pánu jen s vlastní rozumností, vlastní silou a umem. Někdy jsme zkrátka příliš přesvědčení o svých mimořádných lidských kvalitách; jindy si zas připadáme jako úplní lúzři. Paradoxně výsledek je v obou případech stejný: člověk se v životě zařizuje po svém bez ohledu na to, co mu nabízí Bůh.

Ve vztahu k duchovním darům vyznávejme a odevzdávejme Pánu své obavy i své pochybné motivy. (Modlím se za konkrétní potřebu – prosím za Pánovu odpověď. Naslouchám. Přijde slovo, myšlenka, vnuknutí, obraz. Já si ale nejsem jistý. Vyznám Pánu své pochybnosti a požádám ho o ujištění. Zároveň prosím o protříbení svých motivů a postojů – o co mi v té záležitosti jde. Pokud přijde ujištění ve formě dalšího slova nebo naplňujícího pokoje, rozhodnu se s prosbou o Boží vedení a ochranu poslechnout a jednám. Vše s postojem toho, kdo spoléhá na Boží jednání a vedení. Když přichází další podněty, jednám. Když vnímám, že se v dané chvíli naplnilo to, co Pán chtěl, s díky to odevzdávám.)

Pán nám dává své dary k prospěchu celého společenství – to je skutečnost. My ale děláme, že se nás to netýká. Pán nám určuje místo ve svém společenství a na nás je to přijmout. Když budeme za svěřené dary děkovat a věrně je dávat k dispozici, náš život se bude měnit. (Je to jako s dětmi v rodině. Pro rodiče jsou všechny stejně cenné, přestože je každé jiné a jinak obdarované. Každé jen potřebuje přijmout své dary, své místo. Pak bude skutečně šťastné.)

Když Pána prosíme o pomoc, očekávejme ji. Dovolme sobě, aby naše prosby byly opravdové. Aby naše: „Pane, Ježíši...“ bylo skutečným vyznáním víry – aby to bylo projevem Ducha svatého v nás. Klidně si takovou prosbu umístěme do chvíle, kdy budeme schopni vnímat koho žádáme o pomoc a odpověď. Kéž je to chvíle, kdy skutečně čekáme Pánovu odpověď. No a pak také přijímejme to, co nám Duch svatý dává. Někdy může pomoct ruka položená na srdce, dlaně zvednuté vzhůru. Jde o to zachytit, pro co v tu chvíli Pán získává moji pozornost. Co mi v té záležitosti chce dát/svěřit.

Modlitba vedená Duchem svatým bude jistě vonět některou z vůní jeho ovoce, jak o nich mluví Pavel jinde. Takže, když to, co v modlitbě přijímáme, voní láskou, radostí, pokojem, trpělivostí, laskavostí, dobrotou, věrnostní, mírností nebo sebeovládáním, nemusíme pochybovat, že jde o Boží odpověď. A i když nám to vnuknutí může v něčem připadat jako velmi překvapivé, můžeme to s důvěrou vyslovit nebo udělat jako to, co nám dává Pán. Je to Boží chtění, které skrze nás proudí do dané situace.

Taková je modlitba, která vychází z naslouchání Duchu svatému. Dá se o ní říct, že je to nejprve modlitba Ducha svatého a pak teprve naše. Bůh se evidentně rozhodl, že při pronikání jeho království do našeho světa bude na nás záležet. Proto také Ježíš i Pavel mluví o potřebě stálých modliteb. A proto nám Pán dává své dary. Modlitba vedená Duchem, je modlitba darovaná. Je marné se do ní nutit. Nechme si ji darovat. Buďme v tom se sebou trpěliví.

Je tolik různých způsobů, kterými se chce Pán mezi námi projevit. Pokud poslechneme zakusíme ve společenství vše, co je v danou chvíli a v dané situaci potřeba: Projeví se to vnuknutím potřebné moudrosti, potřebného poznání, posilou víry, uzdravením, osvobozením, prorockým vhledem, schopností rozlišit v jakém duchu se něco odehrává, projeví se to modlitbou v neznámém Bohem darovaném jazyce – někdy i s porozuměním sdělení takové přímluvy. Modleme se a důvěřujme. (!) Kdo nic neočekává, zpravidla také nic nedostane!

-----

Snad teď můžeme udělat to, že Pánu vyznáme, co je třeba (nahlas nebo ve skrytu srdce) a požádáme, aby nás začal uvádět do služby na základě svého promlouvání, svých vizí a působení své moci. (!) Přátelé, Pán nám dává své dary! Nebraňme Bohu, aby skrze nás mohl jednat tak, jak si to přeje on. Amen

Slovo na cestu: Ga 5, 25-26

Požehnání: 2K 13,13

Telefon | +420 774 354 374

Email | lochotin@umc.cz

Ukázat na mapách | Přejít na Facebook

Adresa: Bolevecká náves 2016 / 2 | 323 00 Plzeň

Bankovní spojení: Fio banka a.s., 2800133169/2010

Přihlášení

IČ | 66365988

© 2025 ECM Plzeň 1 - Lochotín