EN | CZ 

Kázání 2019-06-30 - Zdeněk Eberle

01. Července 2019

Kázání v Bolevci, neděle 30. června 2019

Ž 46; J 14,15-25; (1K 3,9-18); Ag 1 Ten chrám jste vy

Dovolte, abych vás trochu uvedl do souvislostí tohoto slova proroka Agea. Kdo jste intelektuálně líní, tak chvíli třeba neposlouchejte, ale po úvodu poslouchat, prosím, začněte.

Jeruzalémská chrám byl zničen v roce 586 př. Kr. Kýros v roce 538 př. Kr. dovolil Židům, aby se vrátili do své vlasti a znovu vybudovali svůj chrám. Židé začali pracovat, nebyli však schopni svou práci dokončit. Chrám byl dokončen v období služby Agea a Zacharjáše (520 – 515 př. Kr.).

Slyšeli jsme výzvu ke stavbě chrámu: Boží slovo je adresováno dvěma představitelům jeruzalémského společenství. Místodržící Zerubábel je vnuk judského krále Jojakína, odvedeného do zajetí (1Pa 3,17); byl jedním z vůdců skupiny judských navrátilců. Velekněz Jóšua je duchovní hlava judského lidu. Slovo bylo proneseno asi za přítomnosti lidu. Třeba prorokovo kázání při nějakém svátku. Prorocké napomenutí začíná tím, že lid se nemá k budování chrámu, a výtkou, že si hledí vlastního bydlení. Byly tam sice i překážky ze strany vládních úředníků a okolních obyvatel; také velká neúroda. Hospodářská krize. Ale mezi repatrianty byli i bohatí (srv. v. 4). V těchto podmínkách vybízí prorok, aby lidé navzdory všemu postavili Boží zájem a Boží vůli na první místo. V hospodářské krizi mají vidět důsledek svého porušeného vztahu k Bohu, který se jeví jako lhostejnost k nedostavěnému chrámu. Lidé si myslí, že špatná hospodářská situace je překážkou dostavby chrámu; podle proroka je hospodářská situace důsledkem neochoty k Božímu dílu. Prorokovo slovo nezůstává bez odezvy. Zajímavé: slovo je přesně datováno.

Toto je první /základní vrstva zvěsti tohoto biblického oddílu. Kdybychom to chtěli doslova aplikovat, mohl bych říct, že náš kostel má být nejméně tak hezký, jako vaše domovy. Já jsem kdysi razil myšlenku, že náš kostel má být lepší než naše domy či byty. Z tohoto „prvoplánovaného“ výkladu by měl jistě radost Standa Rom jako předseda hospodářského výboru.

Jenže aplikace tohoto slova– Stando (jako předsedo hospodářského výboru) , promiň!! - je v Nové smlouvě někde jinde. Jde tu o správné pořadí hodnot a jde tu o Boží povzbuzení ke správnému budování.Co myslíte? Nikdy jste si nemysleli, že naše vlastní zajištění (rozuměj: hmotné zajištění) má přednost a to další přijde na řadu až podle možností. Ne? Nemysleli? Je to totiž velmi svůdné, protože ono pozemské, i když není nedůležité, mívá opravdu silné lokty.Když jsme kdysi na biblických probírali malé proroky, říkal jsem tam, že „stavba chrámu je podobným úkolem jako v nz budování církve a sboru (srv. 1Pt 2,5; Ef 2,20nn). Ale dnes chci zdůraznit, co je ještě před budováním církve a sboru (resp. to probíhá jistým způsobem společně/paralelně): je to budování osobního duchovního života či jinak řečeno: budování osobního vztahu k Bohu.

Prorok Ageus ve svém svitku říká, že lidé si po návratu z Babylona vybudovali pěkné domy, obložené dřevem. Myslí se tu zřejmě dřevo cedrové a takové obložení bylo spojováno pouze s domem Hospodinovým. Je docela možné, že tenkrát přišli lidé za dobře situovanými sousedy a řekli jim: „No, vy to tu máte tak pěkné, jako v chrámě.“ Ale i ti bohatí asi říkali: „No jo, bylo by to hezké, kdyby byl chrám hotový a obložený dřevem, ale ještě na to nedošlo; prostě ještě není vhodná doba. No, co s tím naděláme … .“ Kdy bude vhodná doba k budování našeho úzkého a pevného vztahu k Bohu Otci a Pánu Ježíši?Až zestárneme? Až budeme – třeba prostřednictvím někoho jiného – konfrontováni se smrtí? Říkejte si, co chcete, ale my, křesťané, upřednostňujeme budování vztahu k Bohu tehdy, když se nám nedaří dobře. Když přijdou krize. A těch může být v životě opravdu velká řada.

(V bakalářské práci „Životní krize jako nebezpečí či příležitost“ Barbory Zapletalové na Universitě Tomáše Bati ve Zlíně je jich vyjmenována celá řada. Např. krize ze ztráty, zármutek a truchlení, krize smyslu a hodnot či psychospirituální krize a zážitky blízkosti smrti.) Věřím, že každý z vás má řadu krizí za sebou. Byla to pro vás jistě nebezpečí, ale byly to také výzvy? Vámi dobře uchopené?

Prorok Ageus ve svém slově k místodržiteli a k veleknězi říká důležitou věc: „Vezměte si k srdci své cesty.“ Jinde je to přeloženo jako „Přemýšlejte o svých cestách.“ Nebo:“Zamyslete se nad tím, co se děje.“ Třeba se snažíte a jaký je výsledek? Uspokojuje vás výsledek? Slovy proroka: Jíte, ale máte hlad. Oblékáte se, ale nezahřeje vás to. Pořád vám peníze utíkají nějakou dírou. V jiném překladu: Peníze se vám rozkutálejí dřív, než se nadějete. Přemýšlejte o tom!!! Poslyšte: máte vůbec čas se nad tím zamyslet? (Promiňte mi osobní poznámku: mně Pán Bůh před čtyřmi lety (obrazně) strčil „klacek do drátů“ až jsem přelít přes řídítka, natlouk´jsem si „kokos“ a najednou jsem měl čas. Nemohl jsem dělat, co jsem dělal dřív. A to nebylo poslední zastavení v životě.) Umět se zastavit – bez krize -, to je požehnané umění.Tak tedy uvažujte o svém životě!!!

Teď chci přejít do novozákonní aplikace. Přečtu k tomu 1K 3,9-18. A zopakuji verše 16 + 17: „Nevíte, že jste Boží chrám a že Duch Boží ve vás přebývá? Kdo ničí chrám Boží, toho zničí Bůh; neboť Boží chrám je svatý, a ten chrám jste vy.“ Moc si přeji, abyste si tyto dvě věty dobře zapamatovali!!

Jak neničit Boží chrám, jak neničit duchovně sebe? Nemohu se vracet o 30 let zpět do tzv. školek. Někteří si je jistě pamatujete. Ale řeknu to dnes jistým způsobem „po svém“.

Bůh nás stvořil pro sebe. Ale rodíme se s dědičným hříchem, jsme bez Boha. To vyřešil Pán Ježíš. To je tan základ, o kterém se zmiňuje apoštol Pavel.

Vstoupit do společenství s Bohem a rozvíjet ho. Klidně si to můžeme představit jako společenství dvou lidí. Pokud se má takové společenství rozvíjet, je třeba:

  • společně trávený čas;
  • naslouchání druhému;
  • mám-li druhého rád, dělám to, co je výrazem úcty a lásky;a když se mi to nepodaří, omluvím se!!
  • vyvaruji se všeho formálního a zvláště se varuji přetvářky.

Znamená to mít stanovené priority, abych čas, který mám trávit s druhým (v tomto případě s Bohem či s Duchem svatým) stále neodkládal ať už pro jakékoliv důvody. (A mně tam pořád zní ta výmluva Jeruzalémských: teď to není vhodné…!

Mám-li se k Bohu upřímně, mohu si být jistý, že mě bere vážně a naslouchá mi. A i já se snažím Bohu naslouchat: čtením Božího slova z Bible, přemýšlením, co mi Bůh chce říct prostřednictvím událostí, ale i dobrých knih a filmů, prostřednictví toho, co vidím a slyším.

Mám-li Bohu vyjádřit úctu, vážně realizuji v životě to, co mi říká.

A o přetvářce v tomto vztahu se ani nechci zmiňovat.

Z Janova evangelia jsme dnes slyšeli toto zaslíbení: "Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.“ Bojím se ale k tomu neříct, že se nejedná o žádné zákonictví. Když hned neudělám, co čtu v Bibli, že Bůh ode mne odejde. Mám svobodu se ptát, jak to či ono slovo z Bible mám realizovat ve svém životě. Je třeba znát kontext, poradit se o tom s bratrem či sestrou, ptát se na to samotného Boha. Věřím, že nám v tom dá jasno. Ale na druhou stranu je v Bibli dost jasných slov, např. nebudeš krást. Ale zrovna tak čteme, že Pán Bůh po nás touží. V tom nemohu hledat žádnou vědu!!! Ale většinou jde o to „Co?“ A pak „Kdy“. Když zjistíme, „co“, tak je k tomu potřeba i správný Boží čas, „kdy“. Tedy kairos. Čas příhodný.

A jako každý vztah se rozvíjí postupně, tak i vztah člověka k Bohu. Je nebezpečné v tom napodobovat jiné lidi. Každý si hledejte svůj způsob. A Bůh ví, na co slyšíte a jak. Jsem si jistý, že každému člověku v tom pomáhá.

Postupně pak Bůh může získávat místo a vládu ve vašem životě.

Začne to tak, že Duch svatý (Bůh) přijde k vám a vy jej usadíte na sedačku v pomyslném obýváku vašeho domu života. A on vám dá velice pravděpodobně najevo, že k vám nepřišel na návštěvu a že by rád vstoupil do celého vašeho bytu či domu. Není spokojený, aby byl v nějakém „svátečním pokoji“, ale chce s vámi být i v kuchyni, ve spíži, v ložnici, v garáži a v zahradě, pokud tedy nějakou máte. A bude to pokračovat tak, že nebude čekat na tebe, až ho pustíš i do méně honosných prostor tvého života a požádá tě o volný přístup úplně všude, případně o klíče do všech těchto prostor. Až do pověstné třinácté komnaty!!! A bude s velkou láskou mluvit do všeho, co děláš. A když ho nebudeš brát vážně, stáhne se opět do pomyslného obýváku, a když ani potom nic nezměníš, vytratí se. A to je malér.

A tak věřím, že prorok Ageus říká i nám: „Vezměte se k srdci své cesty. Zamyslete se nad tím, co se děje. Důkladně se zamyslete“, říká Bůh prostřednictvím Agea, „co říkám. Vydejte se do hor pro stavební dřevo a dejte se do práce. Pusťte se do díla na budování vašich životů.“

Amen.

Slovo na cestu: Pán Ježíš říká: „…jste Božím příbytkem.(1K 3,17) Kdo mne miluje oddanou láskou, také můj Otec mu vyjde vstříc; přijdeme k němu a budeme u něho.“ J 14,23 SNC

Požehnání: Kéž vás provází milost našeho Pána Ježíše Krista. Boží láska a jeho svatý Duch ať vás naplňují. 2K 13,13 SNC

Telefon | +420 774 354 374

Email | lochotin@umc.cz

Ukázat na mapách | Přejít na Facebook

Adresa: Bolevecká náves 2016 / 2 | 323 00 Plzeň

Bankovní spojení: Fio banka a.s., 2800133169/2010

Přihlášení

IČ | 66365988

© 2020 ECM Plzeň 1 - Lochotín