EN | CZ 

Kázání 2019-05-05 - Pavel Kuchynka

13. Května 2019

J 21, 1-19

Odpověď služebníka

(5.5. 2019, ECM Plzeň 1, Bolevecká náves)

(?) Pro koho žiješ? Co dává tvému životu smysl? Co ti v životě přináší naplnění? Možná je tu dnes někdo, kdo odpověď na tyto otázky stále ještě hledá. Někteří z nás sice řeknou, že už odpověď našli, to ale neznamená, že občas nezažijeme chvíle prázdnoty a pochybností. Podobné pocity se zmocnily Ježíšových učedníků, kteří se po jeho vzkříšení vrátili do Galileje. Když se jim tam vzkříšený Ježíš dal poznat, přiměl Šimona Petra, aby mu odpověděl na velice osobní otázky. Týkaly se Šimonova vztahu k němu – k Ježíši, Spasiteli a Pánu. A Šimon se díky pravdivosti svých odpovědí ocitl v úplně nové etapě svého života. Jeho finální odpověď Ježíšovi byla odpovědí služebníka. Byla to odpověď velice osvobozující.

-----

Učedníci jsou zas doma v Galileji u jezera. Jsou tam, kde je Ježíš na začátku povolal, aby šli za ním. Bez něj si tu teď ale připadají osamělí a nejistí. Neví, co si mají počít. Nakonec se pustí do toho, co umí dobře – jdou na ryby. Ale víme, jak to dopadlo (rybářské fiasko). Možná si někdy i my připadáme bez Ježíše – stejně osamělí a bezmocní. Někdy se v nás znovu ozve touha zařídit si svůj vlastní život a sami se postarat o jeho naplnění. Ježíš je ale stále s námi. Přichází za námi, upoutává naši pozornost a klade nám otázky. A podle všeho se to děje při těch úplně nejobyčejnějších záležitostech. Srdce, které po Ježíši touží, ho pozná.

„Miluješ mě?“ Na tuto Ježíšovu otázku musí odpovědět každý sám za sebe. (?!) Nevím, jestli existuje důležitější odpověď?! Pán se Šimona Petra zeptal třikrát! (?) Co to s námi udělá, když musíme třikrát odpovědět na stejnou otázku? Někdy na důležité otázky odpovídáme tak, že při tom klameme sami sebe. Odpovíme sice rychle a správně, protože známe správnou odpověď. To ale ještě neznamená, že odpovíme pravdivě. (Když jsme nuceni odpovědět vícekrát, jsme nuceni zamyslet se nad svou odpovědí. Takže to, co napoprvé vyslovíme snadno – co vyslovíme jako naučenou správnou odpověď – najednou musíme zopakovat a jsme donuceni přemýšlet o tom, jestli je naše odpověď pravdivá. Jak hodně se dotýká našeho skutečného života. Jsme nuceni zkoumat svůj skutečný postoj; stav svého srdce; své jednání.) Petr při třetí Ježíšově otázce sice pocítil zlobu, ale zároveň si mohl uvědomit, co od Ježíše opravdu chce; a jak moc ho má rád.

Pán se Petra v úvodu zeptal, jestli ho miluje víc než všichni ti kolem. Zřejmě tím Petrovi jemně připomněl jeho pýchu a domýšlivost, se kterou dřív tvrdil, že je oddanější a odhodlanější než ti ostatní. A víme, že Petr se sám v sobě zklamal, když uprostřed nebezpečí, během krátké chvíle, třikrát Ježíše zapřel. Každopádně teď přišel čas pro upevnění Petrovy důvěry a skutečné oddanosti. Přišel čas pro uzdravení Petrových pochybností a výčitek svědomí. Petr tehdy u jezera našel jistotu, že ho Pán miluje, a že s ním stále počítá. Odpověděl na toto ujištění vyznáním své lásky. Tentokrát to však udělal bez velkých slov, se skutečnou pokorou. Nyní to už byla odpověď nezaslouženě milovaného služebníka. Petr tím nově přijal poslání být Ježíšovým služebníkem a pastýřem jeho ovcí.

Každý, kdo někdy slouží ostatním, potřebuje pravdivě odpovědět na tuto Ježíšovu osobní otázku. Každý potřebuje zjistit a uznat to, co Petr. (?!) Kdo z nás by si troufl odpovědět, že miluje Ježíše víc, než ostatní?! Je to příležitost k pokoření se; příležitost k vděčnosti (nezasloužená milost). Je to výzva k odevzdání se a poznání své naprosté závislosti na Ježíši. Je to příležitost ponořit se do Ježíšovi lásky. Je to výzva nechat se milovat. Protože teprve potom je člověk připraven pečovat o druhé – rozpoznávat jejich skutečné potřeby, projevovat skutečný zájem a nabídnout správné slovo a čin ve správnou chvíli. A to i za cenu obětí, které přináší následování Krista. (?) O co – při následování Ježíše – rád přicházím? (?!) A na co všechno si při následování Ježíše stále stýskám a stěžuji?!

Být přemáhán Ježíšovou láskou, znamená být volán ke službě z lásky. (Pokud je člověk milován, udělá pro toho, kdo ho miluje všechno. Mít pro koho žít dává životu smysl. Kdo nemá pro koho žít, marní svůj život nikdy nekončícím vyplňováním vlastní prázdnoty. Tuto prázdnotu však nedokáže vyplnit ani sebevětší množství alkoholu, omamných látek, věcí a ani zážitků.) Takže nás Ježíšovy otázky zvou k hledání odpovědi, pro koho a proč vlastně žijeme?

Ježíš nechce, abychom si o svém vztahu k němu jen něco namlouvali. „Pane, ty víš všechno. Ty víš, že tě mám rád.“ Pán ví, jak hodně ho máme rádi. Ježíšova otázka, jestli ho máme rádi, ale přichází mnohem častěji, než jsme schopni vnímat. (?!) Co jiného znamenají všechny situace, ve kterých dostáváme příležitost projevit svou lásku a udělat něco konkrétního pro druhé lidi?! Znovu a znovu v nich dostáváme příležitost udělat to, co by v té chvíli udělal Boží Syn. Možná víš, že jsi v něčem opakovaně selhal podobně jako kdysi Petr. Možná se užíráš pocitem viny a selhání. A právě to je největší překážka, která člověku spolehlivě brání žít pro Ježíše a jeho království. Proto potřebujeme – stejně jako Petr pravdivě odpovědět na Ježíšovu otázku. Všichni totiž potřebujme najít stejnou jistotu.

Pán chce, aby důvodem k našim projevům lásky nebylo nic jiného než láska sama. Když se nesnažíme projevovat lásku proto, že je to správné; proto, že se to od nás očekává, ale prostě proto, že milujeme; proto, že jsme láskou přemoženi; protože je pro nás Ježíš vším. To je podmínka každé služby, která přináší požehnání. (?!) Kolik z toho, co děláme, je jen snahou napodobit život opravdové oddanosti – snahou napodobit život, který je určován láskou k Ježíši?! Člověk může věřit ve vzkříšeného Ježíše, ale to ještě neznamená, že se jím také nechává vést.

Ježíš nikoho nenutí; nikoho neprosí. Ježíš se nás ptá. Ptá se neústupně, vytrvale a vyžaduje pravdivou odpověď. Ta Petrova odpověď u jezera už nebyla ukvapená; a nebyla ani falešně sebejistá, jako kdysi. Z jeho odpovědi je teď cítit pokora. Tento Petr byl mnohem víc připravený jít za Ježíšem cestou lásky, která je připravená i k obětem. William Barclay říká: „Láska vždycky obsahuje odpovědnost a vždycky obsahuje oběť. Krista ve skutečnosti nemilujeme, pokud nejsme připraveni postavit se čelem k úkolu a vzít na sebe kříž.“

Ježíš nám připravil cestu. Má v rukou i náš poslední výdech. (!) Nechtějme být sami sobě mistrem! Nechtějme se zařizovat po svém! Když někdy tápeme, podívejme se Ježíšovi do očí a odpovězme pravdivě sami sobě: Proč miluji Ježíše? Když člověk dokáže pravdivě odpovědět na tuto otázku, je už jen krok od činů, které mu připravil Bůh. Pak totiž může zatoužit po tom opravdu lepším. Po tom, co dává Bůh. Bohu jde především o to, kým jsme; ne o to, co se pro něj snažíme dělat. (!) V žádném případě se nesnažme svůj deficit lásky ke Kristu zakrývat horlivější činností. Tudy cesta nevede!

Bez toho, že upřeme svůj pohled na Ježíše, nebudeme schopni jít cestou opravdové oddanosti – ať se zdá být těžká nebo snadná. Každý z nás (nejen farář, nejen člen staršovstva nebo skupinkář, nejen máma a táta) se občas ocitne v situaci, kdy může nějakému člověku pomoci, aby nesešel z cesty. Každý z nás může nabídnout druhému slova, která přináší světlo. Ze všeho nejvíc si ale všichni potřebujeme přivlastnit důležitou pravdu: „Co pro mě Pán připravil není dobré jen pro Boha a pro ostatní, je to vždy také to nejlepší pro mě.“

-----

Nebojme se života, který nám dává Pán. (!) Bojme se života bez Pána! Nemějme strach o vlastní dobro. Nesnažme se o život v pravé oddanosti Pánu. Raději odpovězme pravdivě na tu jeho osobní otázku. Snad nám při třetí odpovědi dojde, co všechno v něm máme, a co opravdu chceme. Skutečné dobro dostaneme jedině od něj. Říct mu to můžeme hned teď. Ale neukvapujme se. Nechtějme mu rychle nabízet správnou odpověď. Odpovězme mu s pokorou. Odpovězme mu pravdivě. Kéž Pán dá, abychom mu odpověděli jako služebníci. Amen

Slovo na cestu: 2Pt 1, 10-11

Požehnání: Žd 13, 20-21

Telefon | +420 774 354 374

Email | lochotin@umc.cz

Ukázat na mapách | Přejít na Facebook

Adresa: Bolevecká náves 2016 / 2 | 323 00 Plzeň

Bankovní spojení: Fio banka a.s., 2800133169/2010

Přihlášení

IČ | 66365988

© 2019 ECM Plzeň 1 - Lochotín