EN | CZ 

Kázání 2019-01-20 - Pavel Kuchynka

20. Ledna 2019

J 2, 1-11

Nabízet víno milosti

(20.1. 2019, ECM Plzeň 1, Bolevecká náves)

Mnozí si myslí, že Bůh je někdo, kdo zkazí každou radost. To, co se stalo na svatbě v Káně Galilejské, ale mluví o pravém opaku. Nejen že Ježíš radost nezkazil, ale pro některé se stal dárcem radosti, která dokáže změnit celý život. Všem svatebčanům tehdy nabídl lahodné víno Boží milosti. I nám tím ukazuje, jak se to stane, že budeme nabízet víno milosti ostatním.

-----

To, že tehdy na svatbě došlo víno nebyla tak bezvýznamná věc, jak by se mohlo na první pohled zdát. Byla by to velká urážka svatebních hostů. Něco, co by na ženicha i jeho nevěstu vrhlo, před všemi sousedy a přáteli, nepříznivý stín nepřejících hostitelů. Měli by z ostudy kabát.

Maria věděla, že tím jediným, koho v této situaci může požádat o pomoc, je Ježíš. Můžeme spekulovat o tom, jak si takovou pomoc představovala; ale podstatné je to, že Ježíši plně důvěřovala. A i když nám může připadat, že odpověď, kterou od Ježíše dostala, byla jasným odmítnutím; odmítnuta nebyla. „Co to ode mne žádáš! Ještě nepřišla má hodina.“ To jen Ježíš na počátku své veřejné služby říká ženě Marii, že čas pro plné zjevení slávy jeho Božího synovství nastane až na samém konci. Stane se to tak, jak o tom rozhodl Bůh. V té chvíli ještě nebyl čas na nějaké okázalé sebezjevení: „Dívejte si všichni, ať vidíte, s kým máte tu čest!“ Ve skutečnosti se svědky proměnění vody ve víno stalo jen několik málo lidí. Většina svatebčanů si toho vůbec nevšimla (mnozí už byli v náladě). Celé se to odehrálo úplně skrytě. Mám za to, že mnohé projevy Boží moci zůstávají skryté lidskému zraku i dnes.

Na Marii vidíme, že v situacích, kdy si nevíme rady, dostáváme příležitost jednat jako člověk, který otevírá prostor Bohu – jeho milosti a moci. Maria sice nevěděla, co Ježíš udělá; byla si ale jistá, že udělá přesně to, co je třeba. Nepochybovala. Sama se o nic nesnažila. Prostě jen očekávala Boží řešení. S tím přišla za Ježíšem. S důvěrou pak řekla služebníkům na svatbě: „Udělejte, cokoli vám nařídí.“ Její slova plná důvěry, probouzela víru a očekávání. Maria věděla, že když o svízelné situaci ženicha a nevěsty řekla Ježíšovi, udělala pro ně to nejlepší, co mohla.

Předat neřešitelný problém Pánu a důvěřovat v Boží odpověď. (?!) Jak je to snadné, ale zároveň i těžké?! Jak je někdy těžké věřit tomu, že se Bůh zajímá zrovna o ty naše životní problémy?! Jenže on se zajímá! Nic lidského mu není cizí. I pro onoho ženicha a nevěstu udělal to nejlepší, co mohl. (?!) Jak často nám kvůli nedůvěře uniká, co je tím nejlepším vínem milosti pro nás a pro lidi kolem nás?! Jak často nejsme připraveni slyšet Ježíšův příkaz?!

Na svatbě v Káně bylo šest kamenných nádob, určených k židovskému očišťování. Ježíš řekl služebníkům: „Naplňte ty nádoby vodou!“ A když je naplnili až po okraj, přikázal jim: „Teď z nich naberte a doneste správci hostiny!“ Učinili tak. (!) Jak prosté! Možná se v nás ale ozve pochybovačná otázka: (?!) Jak dnes můžu slyšet a poslechnout Ježíše?! A jediná správná odpověď zní: Jednoduše! Pokud Pán promluví k našemu srdci, tak to poznáme. Boží vnuknutí v nás probudí víru, a přiměje nás k rozhovoru s Bohem. Tak se v nás narodí vnitřní jistota, a nakonec i ochota poslechnout. Vyroste v nás přesvědčení, které si člověk nemůže sám navodit. Obzvlášť, když se jedná o úkoly, kterým se obvykle raději vyhýbáme.

Ty nejhlubší roviny víry prý člověk stále pociťuje jako zmatek – ale jako zmatek, který už nemate. Jsou to ty situace, kdy člověk sice plně nechápe, ale ví, že to, co je puzený udělat, je to právě to, co má udělat. (Jedna křesťanka se rozhodla pozvat k sobě na návštěvu svou novou známou nekřesťanku. A když se za ni modlila v touze poznat, co pro ni může udělat, aby jí pomohla na cestě ke Kristu, celkem zřetelně vnímala, jak jí Pán říká: „Ať si připadá jako královna.“ Manžel té křesťanky se vrátil domů krátce poté, co spolu obě ženy poobědvaly. První slova, která uslyšel z úst té manželčiny známé, bylo její radostné prohlášení: „Já si tu u vás připadám jako někde v Interhotelu.“ Ta žena brzy na to přijala Krista a nechala se pokřtít. Vím to, sám jsem jí před několika roky křtil.) Věřím, že mnozí z vás by mohli přidat mnoho podobných příběhů na téma: „Udělejte, cokoli vám nařídí“.

Na začátku události, která naplnila srdce Marie a Ježíšových učedníků nebeskou radostí a způsobila němý úžas v očích několika svatebních služebníků, byla důvěra. Byla to důvěra Marie, že Ježíš má nejlepší řešení pro situaci, která je mimo lidské možnosti. Důvěra, která čeká na Boží příkaz. To, co se stalo na svatbě v Galilejské Káně, je výzva pro naši důvěru. Je to výzva k důvěře v Ježíše, že pro nás, pro naše blízké a přátele, ve správném čase, udělá to nejlepší.

Právě v situacích, kdy se i se vším tím, co jsme sami nachystali ocitneme na dně, můžeme okusit, že naše síly nejsou všechno. Můžeme zažít nevídané překvapení, které zachrání situaci třeba i naší vinou zbabranou. Můžeme okusit výborné víno Boží milosti a může se v nás posílit důvěra v Krista; důvěra v Boží lásku k nám nedokonalým.

Nedostatek vína na svatbě v Káně byl a je znamením naší lidské nedostatečnosti. Ježíš však tento nedostatek doplnil. A doplní ho i v našem případě, pokud jsme připraveni poslouchat a dělat, co on říká. Ježíš na svatbě v Káně začal dílo Boží milosti, které dokončil na golgotském popravišti. Důvěřujme mu a dovolme mu svou poslušností, aby do našich životů i do života našich přátel přinesl svoji milost a moc. On jediný s námi dokáže udělat to, co udělal s těmi kamennými nádobami na židovské očišťování. Dovolme mu, aby také v nás stvořil nový – překvapivě dobrý obsah. Dovolme mu, aby i naším prostřednictvím – navzdory vší naší lidské omezenosti – mohl nabízet víno milosti.

-----

Toho dobrého vína na svatbě v Káně Galilejské bylo pak možná 500 litrů! Žádná svatební společnost tolik vína vypít nedokáže. Žádná potřeba nemůže vyčerpat Boží milost. Zbavme se falešného pocitu, že se Bůh o nás a naše potřeby nezajímá. (!) Boží milost je hojná – přehojná! Pán má své milosti dost pro všechny! Je jí tolik, že se v ní můžeme koupat. Kdykoli k nám Pán promluví, nebraňme se jeho milosti svou neposlušností. Udělejme, cokoli nám nařídí. Amen

Slovo na cestu: J 2,5

Požehnání: 2K 13,13

Telefon | +420 774 354 374

Email | lochotin@umc.cz

Ukázat na mapách | Přejít na Facebook

Adresa: Bolevecká náves 2016 / 2 | 323 00 Plzeň

Bankovní spojení: Fio banka a.s., 2800133169/2010

Přihlášení

IČ | 66365988

© 2019 ECM Plzeň 1 - Lochotín